Foto Profimedia, Petr Horník / Právo

Babišovy kšiltovky za milion i koncert Ortelu za desetitisíce. Jak strany utrácely před evropskými volbami?

Tereza Čemusová a Jan Cibulka |

Čtěte dále

  • Téměř 150 milionů utratila dvacítka stran a hnutí během předvolebních kampaní ke květnovým volbám do Evropského parlamentu. Vyplývá to z vyúčtování, které odevzdaly dohledovému úřadu. Další dvacítka stran závěrečné financování vůbec nezveřejnila.
  • Nejvíce – zhruba 32 milionů korun – na kampaň dalo hnutí ANO, které bylo z českých stran také nejúspěšnější. Téměř milion stály červené kšiltovky s nápisem Silné Česko, se kterými zahájil kampaň premiér Andrej Babiš (ANO).
  • Hnutí SPD, které v žebříčku výdajů skončilo na pomyslné druhé příčce, zase vynaložilo téměř 9 milionů za volební noviny. V rámci kampaně také uspořádalo koncert skupiny Ortel za 120 tisíc korun.
  • Redakce iROZHLAS.cz analyzovala také náklady, které strany vydaly na propagaci na facebooku. Z nich vyplývá, že aktivně cílilo reklamu na této síti právě hnutí ANO a SPD.

„O červené čepice byl značný zájem, proto jsme ještě během kampaně museli další přiobjednat. Dále šlo také o modrou variantu kšiltovek s nápisem SORRY JAKO,“ uvedl pro iROZHLAS.cz hlavní manažer hnutí ANO Jan Richter.

Andrej Babiš (ANO) během sledování vyhlášení výsledků voleb do Evropského parlamentu.

Foto: Profimedia/MAFRA, Ladislav Křivan

Právě za červené kšiltovky s nápisem Silné Česko ANO dalo více než milion korun. Vyplývá to ze závěrečných vyúčtování kampaně, které měly strany a hnutí zveřejnit podle zákona do pondělní půlnoci.

Kvůli čepicím se na premiéra i hnutí snesla kritika, a to zvláště na sociálních sítích – Babiš se totiž inspiroval čepicí amerického prezidenta Donalda Trumpa „Make America Great Again“. Šéf hnutí ODS mu vyčetl, že použil jejich heslo z voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017 „silný program pro silné Česko“.

Celkově zaplatila strana za předvolební kampaň přes 32 milionů korun, tedy úplně nejvíc ze všech politických uskupení. Největší část peněz dalo ANO za on-line kampaň, zhruba 7,2 milionu korun. „Jednalo se o veškerou online prezentaci dle smluveného mediaplánu, a to samozřejmě včetně sociálních sítí,“ dodal Richter. Podobnou částku pak investovalo do pronájmu reklamních ploch.

Následující tabulka ukazuje výdaje na kampaň osmi největších stran:

Noviny za 9 milionů

Více než 23 milionů pak stála kampaň hnutí SPD, které ve volbách získalo dva mandáty. To investovalo přes 8,8 milionu korun do tisku a distribuce předvolebních novin Na vlastní oči. Ty měly podle tiráže vycházet v nákladu tří milionů kusů.

Noviny pro hnutí vydává firma Strategic Consulting, kterou vlastní podnikatel Jan Čížek. Ten je navíc volebním manažerem hnutí a v komunálních volbách kandidoval jako trojka na Praze 10. Hnutí kvůli nim čelí dvěma trestním oznámením, protože v nich mělo šířit lživé informace. Na policii se obrátili komunisté a Hnutí Evropa společně (ESO).

V rámci kampaně SPD také uspořádalo koncert skupiny Ortel, která bývá spojována s krajní pravicí. Ta zahrála na dubnové demonstraci na pražském Václavském náměstí, kam předseda SPD Tomio Okamura svolal špičky protiimigrační politiky jako Marine Le Penovovou nebo Geerta Wilderse. Hnutí zaplatilo skupině celkem čtrnáct plateb ve výši 8,6 tisíce korun. Celkově tedy více než 120 tisíc korun.

Mluvčí SPD Barbora Zeťová nechtěla na dotazy redakce odpovědět s tím, že vše potřebné dle zákona hnutí zveřejnilo. „Vzhledem ke skutečnosti, že i volební kampaně politických stran vyžadují odpovídající know-how a běžně jde o nástroj, jak v konkurenci ostatních politických stran co nejlépe, efektivně a úspěšně prezentovat politické vize a cíle, z pochopitelných důvodů nelze detaily nad rámec zveřejněných informací zveřejňovat,“ uvedla.

Zpěvák skupiny Tomáš Ortel vysvětlil, že částku obdržel ve čtrnácti platbách, protože se na zaplacení pražského koncertu skládaly jednotlivé krajské organizace hnutí.

Kapela Ortel na demonstraci SPD, foto Kristián Těmín

Úplně nejméně ze stran, které ve volbách uspěly, utratili za kampaň Piráti. Ta je stála něco málo přes 9 milionů korun. Jeden z nejvyšších výdajů (zhruba 1,3 milionu korun) mířil do reklamy na sociálních sítích, především na facebooku.

Podobnou částku – 1,5 milionu korun – dala podle vyúčtování za reklamu na facebooku sociální demokracie. Ta ale na rozdíl od Pirátů při volbách propadla. Zatímco v minulém volebním období měla strana čtyři europoslance, nyní nebude mít v europarlamentu ani jednoho. Nad rámec 1,5 milionu navíc strana investovala do reklamy na facebooku pro jednotlivé kandidáty, například za propagaci Pavla Poce dala 113 tisíc.

Propagace na facebooku

Datoví novináři iROZHLAS.cz zmapovali, jak jednotlivé strany před evropskými volbami pracovaly s reklamou na síti facebook, na koho mířily a kolik za ni vydaly. Informace pochází z Knihovny reklam, kterou Facebook zprovoznil v reakci na dezinformační kampaně, ke kterým byla reklamní platforma v minulosti zneužita. Redaktoři stáhli záznamy o všech reklamách zadaných před eurovolbami 2019, které byly označené jako politické a mířily na tuzemské uživatele.

Aplikace obsahuje pro jednotlivé partaje informace o tom, do kterých regionů jejich reklama mířila a na jaké demografické skupiny byla zaměřená. Ukazuje tedy, že například Piráti mířili primárně na mladší věkové kategorie, častěji muže, a to zejména v Praze a v Jihomoravském kraji. Sociální demokraté pak cílili na mladší ženy a starší muže, a to napříč republikou.

„Na náš obsah reagovalo nejlépe publikum ve věku 18 až 35 let, nejčastěji z Prahy a Brna, ale silný byl i středočeský region, jihočeský a moravskoslezský. Cílení odpovídá strategii, s níž jsme šli do voleb, prakticky bylo ověřeno jako správné a validováno povolební analýzou Medianu,“ potvrdila serveru iROZHLAS.cz mluvčí Pirátů Karolína Sadílková.

Cílení reklamy

Není úplně snadné určit, zda strany své reklamy zaměřovaly cíleně. Facebook totiž při vytváření reklamy nabízí její zacílení na lidi podobné těm, kteří již stránku partaje „lajkují“. Pokud tedy stranický správce odklikal to, co mu Facebook nabídl, reklama se ukázala lidem, kteří mají ke straně blízko.

To mohl a nemusel být záměr: sice nemá smysl přesvědčovat přesvědčené, ale některé strany se třeba své voliče snažily dostat k urnám.

U ANO, které sbírá voliče napříč republikou, ale je zacílení na moravskoslezský region zřejmé. Třetina reklam lidovců se pak zobrazila na Moravě: zda burcovali své voličské jádro, nebo sem pustili reklamu „omylem“, ale data nevysvětlují.

SPD své inzeráty cílilo převážně na muže, a to od mladších až po ty ve středním věku, přičemž šlo hlavně o obyvatele Ústeckého kraje. ANO zase mířilo kromě Prahy na severní Moravu a Slezsko, mezi pohlavími ale nedělalo zvláštní rozdíly.

Facebook klasifikuje politické reklamy algoritmicky a výsledky obsahují řadu chyb. Část reklam neměla s politikou nic společného, často šlo o inzerci komerčních produktů či služeb (biokosmetika, kuchyňské náčiní, jazykové školy, veterinární ordinace, předpověď počasí, pletené oblečení...), mezi politické inzerenty byly často zařazovány i zpravodajské servery, které o politice psaly.

Redaktoři proto zkoumali, kteří zadavatelé reklamy inzerují ve prospěch některé z partají, která kandidovala do europarlamentu. Náklady na reklamu pak byly přičteny „na vrub“ té partaje, kterou propagovaly, a to bez ohledu na to, zda si reklamu oficiálně zadala stránka té či oné strany.

Například reklamy zadané stránkou Jiřího Drahoše tak byly přičtené koalici TOP 09 a Starostů, protože byly v jejich prospěch. Ze stejného důvodu se na účet Pirátů započítaly reklamy zadané stránkou Jiřího Smoljaka, stránka Jsem hrdý Slovan pak zase nakupovala reklamy ve prospěch SPD.

Tereza Čemusová a Jan Cibulka