Za zastavení malých exekucí čtvrt miliardy korun. Změna zákona má pomoci drobným dlužníkům

Dohromady až čtvrt miliardy korun by mohli od státu dostat exekutoři, kteří zastaví mnohačetné nevymahatelné exekuce do výše několika stovek. Počítá s tím jeden z pozměňovacích návrhů exekuční novely, kterou bude ve středu projednávat ústavně právní výbor sněmovny. Změna by měla pomoct lidem, kteří kvůli dluhům v řádu stovek korun dluží statisíce. Podle kritiků by to ale nahrálo velkým exekutorským úřadům.

Praha (Aktualizováno: 16:26 22. 9. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Změna zákona by měla pomoct lidem, kteří kvůli dluhům v řádu stovek korun dluží statisíce. (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

V Česku je podle údajů Exekutorské komory až 250 tisíc exekucí kvůli dluhu do 1500 korun, kde se z dlužníků v posledních třech letech nepodařily vymoct žádné peníze.

O jaké případy nejčastěji jde, popisuje Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. „V naprostém případě jsou to dopravní podniky za jízdu na černo. Většinou pražský dopravní podnik, který opravdu mnoho let generoval řádově sto tisíc žalob ročně. Dalšími pohledávkami tohoto typu do 1500 korun jsou pohledávky pojišťoven, případně mobilních operátorů.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Dohromady až čtvrt miliardy korun by mohli od státu dostat exekutoři, kteří zastaví mnohačetné nevymahatelné exekuce do výše několika stovek. Víc ví Václav Štefan

Hůle upozorňuje na to, že nevymahatelné dluhy v řádu stokorun se během několika let vyšplhají třeba na 20 tisíc. A to hlavně kvůli nákladům na právní zastoupení a vymáhání. Jak navíc ukázala nedávná analýza serveru iROZHLAS.cz, nejméně stovky lidí se stále potýkají s důsledky formálně oddělených exekucí, kdy kvůli pokutám za jízdu na černo dluží třeba půl milionu.

Řadu lidí tato situace dostala do pasti, vysvětlil Hůle. „Tíží toho dlužníka. On je není schopen splatit v rozumném čase a de facto ho to vyřazuje ze společnosti.“

Vítá proto plán poslance za hnutí ANO Patrika Nachera. Ten navrhuje, aby se dluhy do 1500 korun, u kterých se za poslední tři roky nepodařilo nic vymoct, zastavily. Exekutoři by dostali od státu 1050 korun. Tato částka by nahradila část nákladů za vymáhání. Stát by jim tak všem dohromady vyplatil až 250 milionů.

Nahrávka velkým exekutorům

Věřitelé by si mohli odepsat 30 procent původního dluhu z daní, tedy maximálně 450 korun. „Cílem je vyřešit ty nánosy z minulosti. Já chci v systému pomoct všem těm hráčům, kteří jsou na trhu, to znamená zodpovědným dlužníkům, seriózním věřitelům. A já si myslím, že tento návrh, toto kritérium, že nestraní ani dlužníkům, ani věřitelům, to splňuje,“ říká.

Nacher zároveň navrhuje, aby exekutor dostal peníze od státu za maximálně deset pohledávek u jednoho dlužníka. Tím by stát mohl ušetřit. Nacher se obává, že pokud by stát exekuce zastavil a věřitelé a exekutoři nedostali nic, mohlo by to být protiústavní.

Prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil označil Nacherům návrh za dobrý počin. Případná výše náhrady exekutorům podle něj záleží na politicích.

Devadesátkrát sedm tisíc pro exekutora. Malé dluhy se nesečetly, ale znásobily, ukazuje databáze

Číst článek

Návrh naopak odmítá poslanec Jan Farský z hnutí STAN. „Nahrává velkým exekutorům, kteří doteď byli napojení na veřejné rozpočty, a když jim to začíná vysychat, tak přichází návrh od pana Nachera, aby se exekutorům poslalo dalších 200 až 300 milionů, vlastně těsně před tím, než ty exekuce budou zrušeny z důvodu jejich marného vymáhání.“ Už vládní návrh totiž počítá se zastavováním marných exekucí, pokud by věřitel nesložil zálohu na náklady dalšího vymáhání. Samotný dluh by ale nezanikl.

Ministerstvo spravedlnosti se zatím nerozhodlo, jestli Nacherův návrh podpoří, jak vysvětlil mluvčí resortu Vladimír Řepka. „Vládní návrh obsahuje vlastní úpravu zastavování bezvýsledných exekucí, a to bez jakékoliv limitace částkou a bez dopadů na státní rozpočet. Postoj ministerstva spravedlnosti se bude odvíjet od finální podoby pozměňovacího návrhu a od skutečnosti, zda bude pro jeho realizaci zajištěno krytí ze strany ministerstva financí.“

Z dat od exekutorské komory taky vyplynulo, že jeden jediný exekutor má víc než pětinu těchto exekucí. Další výrazně míň. Podle analýzy organizace Člověk v tísni vedou nejvíc exekucí Exekutorský úřad Praha 5 Juraje Podkonického a Exekutorský úřad Klatovy Dalimila Miky. Organizace to uvedla s odkazem na milion výpisů z exekuční databáze za rok 2019, které má k dispozici. Oba zmínění exekutoři vymáhají pokuty pro dopravní podniky. Mika taky patří podle serveru Hlídač státu mezi sponzory hnutí ANO.

Exekutorský úřad Praha 5 na dotazy zaslané e-mailem neodpověděl. Ředitel Exekutorského úřadu Klatovy Václav Toman řekl, že úřad sice nemá statistiky o bagatelních exekucích, ale bude jich vést spíš jen tisíce. Toman se domnívá, že náhrada 1050 korun je málo. „Z hlediska těch nákladů vynaložených na správu spisu, to je nedostatečné. Na druhou stranu ale buďme rádi, pokud nám vůbec nějakou náhradu dají.“

Bagatelní exekuce v Česku

Exekutoři vedou 850 tisíc exekucí kvůli dluhu na jistině do 1500 korun. Z toho 750 000 exekucí bylo zahájeno do 31. prosince 2017. Podle odhadů Exekutorské komory je 20 až 30 % z nich nevymahatelných.

Zdroj: Exekutorská komora

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme