Existuje možnost, že se ÚS žalobou na Klause možná vůbec nebude zabývat
Žaloba na prezidenta Václava Klause dostane u Ústavního soudu prioritu před ostatními kauzami. Pokud se jí soudci budou věcně zabývat, mohli by rozhodnout nejdříve koncem března. Je ale možné i to, že žalobu nakonec vůbec neprojednají. Zákon totiž neřeší, co se stane, když hlavě státu vyprší mandát v průběhu řízení.
„Současné znění účinné do 7. 3. říká, že Ústavní soud nezastaví řízení o té žalobě, pokud prezident se sám vzdal funkce v průběhu toho řízení, tak mlčí o tom, co se stane, když zaniká funkce,“ vysvětluje generální sekretář ústavního soudu Ivo Pospíšil a dodává:
„Ta novela, která je ale účinná až po zániku funkce prezidenta Klause, říká, že Ústavní soud nezastaví řízení, pokud se prezident vzdá funkce nebo pokud mu funkce sama zanikla plynutím času.“
Hostem Ozvěn dne na Radiožurnálu byl odborník na Ústavní právo Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy
„To řízení, pokud tedy po osmém březnu neskončí, tak bude jistě trvat minimálně několik týdnů,“ říká odborník na ústavní právo Jan Wintr s tím, že podle novely ústavního zákona platné od letošního 8. března nemá vypršení mandátu na řízení o ústavní žalobě vliv.
„Jediná sankce, která hrozí podle Ústavy, je sankce spočívající ve ztrátě prezidentského úřadu, to už by tady nepřipadalo v úvahu, a ztrátě způsobilosti znovu prezidentský úřad nabýt,“ tvrdí Wintr a doplňuje:
„Čili pokud je prezident shledán vinným velezradou, nemůže už znovu se stát prezidentem republiky a přijde rovněž o ty funkční požitky, které jsou předvídány pro bývalou hlavu státu.“
Odborník na Ústavní právo Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity žádnou mezeru v legislativě nevidí. „Pokud jde o procesní předpisy, vždy platilo to, že se použijí ty, které jsou účinné v době projednávání případu,“ tvrdí a pokračuje:
Senát schválil ústavní žalobu na Klause pro velezradu. Hlavně kvůli amnestii
Číst článek
„Po osmém březnu je situace jasná. A před osmým březnem je asi možné tady použít analogii. Podobná situace je, kdyby prezident abdikoval. A na to zákon přímo pamatuje, že když se prezident vzdá funkce, v takovém případě to není důvod k zastavení řízení.“
Zda má žaloba u Ústavního soudu šanci na úspěch, je podle něj těžké posoudit. „Ale myslím si, že žalobní body a argumenty v nich uvedené v celkovém souhrnu ukazují, že tam může dojít k ohrožení demokratického řádu. Pokud jde o jednotlivé znaky, tak v podstatě všech pět bodů by to mohlo naplnit.
Ale pak je tady otázka intenzity. V celkovém souhrnu tady šance je, ale v jednotlivých bodech těžko říct. Použil bych to přirovnání k žábě, které pomaličku přitápíte pod hrncem, až ji uvaříte. Kdyby to prezident udělal všechno najednou, asi by okamžitě vzbudil pozornost a odpor.“
Zastánci stíhání Václava Klause také poukazují na to, že prezidenta vlastně nelze hnát k zodpovědnosti jinak než pouze žalobou pro velezradu. „Pokud se jedná o stále platnou a účinnou Ústavu, tak ty možnosti nejsou,“ potvrzuje Kudrna. Teoretické možnosti podle něj existují.
„To jsou ale případy ústav, kde tvůrci nepostavili prezidenta do postavení faraona, jako je tomu u nás. Kdyby u nás například prezident zavraždil svou manželku, tak ho nemůžete žádným způsobem postihnout. Ale jsou ústavy, které umožňují stíhat prezidenta ve zvláštním prostoru třeba právě z důvodu spáchání trestného činu nebo závažného porušení Ústavy a podobně,“ uzavírá Kudrna.
Soud zřejmě dostane písemné znění žaloby v úterý, následující den ji dostane na starost některý ze soudců. Pro žalobu na Václava Klause kvůli jeho údajné velezradě se dnes vyslovilo 38 senátorů, dalších 30 přítomných bylo proti. Důvodem je kontroverzní novoroční amnestie a otálení s podpisem smluv a jmenováním soudců.
