Expert na dezinformace: Zemanovo tvrzení, že jsou lidé dost chytří na to, aby poznali lež, je nesmysl

Existují léta, až při nedávné prezidentské volbě však e-mailové dezinformace zažily boom. Neplatí přitom rozšířený názor, že je šířili hloupí lidé. V rozhovoru se serverem iROZHLAS.cz na to upozorňuje vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace a zakladatel projektu E-bezpečí Kamil Kopecký. Zároveň upozorňuje, že pro řadu lidí je rozlišení pravdy a lži v online prostředí velmi obtížné.

Olomouc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dezinformace proti Miloši Zemanovi (koláž) | Foto: Dominika Píhová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ukázal se fenomén dezinformačních e-mailů naplno až při prezidentské volbě, nebo u nás fungoval již dříve?
Dezinformace se v prostředí českého internetu pohybují už minimálně deset let. Určitě to není novinka spojená až s těmito volbami. Až při nich se ovšem masově zvedlo jejich množství, nikdy v minulosti jsme nezaznamenali takový nárůst. Ale hoaxy a nepravdivé zprávy e-maily putovaly běžně již dříve.

Když jsme v roce 2007 rozjížděli projekt E-bezpečí, už jsme měli databázi hoaxů a nepravdivých informací, které se pět až sedm let šířily internetem. Typickým příkladem jsou injekční stříkačky na sedadlech (nepravdivá zpráva o množících se případech na veřejných sedadlech nastražených jehel s virem HIV, pozn. red.). To je 12 let stará zpráva, ještě než byla na internetu, vznikla v tiskové podobě. A na internetu šíleně dlouho kolovala e-mailem. 

E-mailové lži. Předvolební dezinformace psali a šířili lékař, advokát, důchodce nebo farmář

Číst článek

Jak se od ní liší dnešní dezinformace?
Jsou více propracované. Už nemají jen podobu e-mailu, jsou publikované na webu, zprávu tak dohledají vyhledávače. Není to jen e-mail, ale je tam vždy něco dalšího.

Dá se odhadnout, jak moc během prezidentské volby jejich počet narostl?
Nejsem si jistý, jestli toto někdo dokáže říct. Já mohu potvrdit, že do naší poradny pravidelně přijímáme podněty zaměřené na různé problémy spojené s používáním internetu a počet podnětů v předvolebním období vzrostl pět- až desetinásobně. A to jde o dezinformace, hoaxy a spamy, které nám hlásili samotní uživatelé internetu.

Proč se v době sociálních sítí dezinformace šíří e-maily?
Protože senioři na sociálních sítích ještě nejsou tak aktivní. Řada z nich používá sociální sítě kvůli kontaktu s rodinou. Když si představíte průměrného seniora, tak nemá čas trávit celý den třeba na facebooku. Není na to zvyklý, není to spojeno s jeho generací. Umí používat e-mail, a ten používá velmi aktivně. Když se ale zaměříme na mladší uživatele internetu, masově u nich vzrůstá používání sociálních sítí a klesá šíření dezinformací e-maily. Je to opravdu otázka věku.

Roste s věkem také ochota šířit dezinformace?
Dezinformace šíří více osoby v kategorii 55 let. A čím je člověk starší, tím větší je šance, že bude dezinformace sdílet. Senioři také hodně reagují na poplašné zprávy vyvolávající paniku, zábavné e-maily a zprávy z politiky. Na tyto zprávy reagují více než na jiné oblasti.

Zdá se, že všechny dezinformační e-maily mířily proti Jiřímu Drahošovi. Proč jich nebylo tolik protizemanovských?
Jsou i protizemanovské, ale ten poměr je tak 30 ku jedné. Ty namířené proti prezidentovi jsou navíc dezinformace na hranici vtipu, kdy se například zneužívala fotografie Ivany Zemanové v hidžábu a k tomu bylo dopsáno, že tajně přijala nějaké muslimské jméno. Fotografie byla účelově zkreslená a i když to bylo míněno jako vtip, starší lidé tomu věří.

Stejně jako informaci, že nemusí k prvnímu kolu voleb, protože prezident automaticky postupuje do druhého kola. To byl také vtip a zároveň dezinformace, protože lidé to nemuseli pochopit.

Parlamentní listy to otiskly jako dezinformaci namířenou proti Miloši Zemanovi. Na něj se zase dělaly různé urážlivé koláže. Nešlo ale o zkreslené informace. Proti Drahošovi šlo vyloženě o lži, jednu dezinformaci za druhou. Ať už to byla spolupráce s StB, spolupráce s Římským klubem, ilumináti a tak podobně.

Kamil Kopecký, vedoucí prvního národního výzkumu kyberšikany učitelů | Foto: Blanka Mazalová

Úspěch dezinformačních e-mailů nelze odbýt tím, že jejich příjemci jsou hloupí. Proč jim lidé věří?
Ti lidé opravdu nejsou hloupí, ale nemají zkušenost v oblasti digitálních kompetencí, neumí pracovat se zdroji. Spousta z těch lidí ze starší generace věří, že co je psáno, to je dáno, a na každém šprochu pravdy trochu. Co když je na tom trochu pravdy? To je podstata dezinformací a fake news. Kousek je pravda a ta je obalena lží.

Zeman a členové SPD navíc republiku skutečně objíždí a hovoří s lidmi. Když se poté objeví informace potvrzující jejich pohled (Tomia) Okamury či Zemana, tak tomu příjemci informace snadno uvěří. Přece jim to řekli osobně a není to tak jen napsané někde na internetu. E-maily byly hodně silně zaměřené proti Drahošovi, což přesně odpovídalo Zemanově kampani. Lidé navíc věří více tomu, co odpovídá jejich pohledu na svět.

Kdybych vám teď řekl, že e-maily nechodily dezinformace, ale pravda, nebudete mi to věřit. Jednak jste si to nějak ověřoval, jednak máte nějaký pohled na svět. Ale podobně to mají i starší lidé. Oni prostě něčemu věří, ale nejsou hloupí. Oni chtějí bezpečí, nechtějí, aby někdo ublížil jejich rodině a podobně. To je jejich priorita. Někdo jim slíbí, že to zajistí, a jim je jedno, jestli dává reálné sliby.

Zdroj informací je mi ukradený, říká autor masivně šířeného dezinformačního e-mailu

Číst článek

Jak fenomén dezinformačních e-mailů funguje? Vyrábí je někdo organizovaně, nebo jde spíše o aktivitu jedinců, kteří je rozešlou několika známým a ti je šíří dál?
Teď se dostáváme na tenký led spekulací. Řeknu vám, co si myslím. Určitě část dezinformací je organizovaná, což potvrzují informace ze zahraničních rozvědek. Část informací je podle nich produkována uměle. Prostě jsou lidé, kteří takové informace vytváří. Svoji úlohu hraje i lidová tvořivost: ti, kdo informace šíří, je upraví, dodají fotku, vytrhnou něco u kontextu a podobně.

A je tomu tak i u nás?
Co se týče českých podmínek a toho, co se šířilo proti Drahošovi, jsem si jistý, že informace cíleně vytvářely prozemanovsky zaměřené skupiny lidí. Můžeme spekulovat, jestli to někdo platil, jestli to vzniklo tak nebo jinak. Tato fakta vám nikdo nedá. Je nutné počkat na vyjádření BIS či MVČR.

Není ale možné, aby někdo vytvářel takto se doplňující informace. Jeden napíše, že Drahoš byl v StB, druhý jméno jeho vyšetřovacího důstojníka, který reálně existuje. Třetí zpráva pak tyto informace doplňuje. To přece nemůže vzniknout izolovaně.

Už jen to, že daleko víc dezinformací bylo proti Drahošovi, vypovídá o tom, že nejde o náhodný jev. Nevím, kdo je v pozadí, kolik jich je, zda jsou placení. Tady bych fabuloval.

Jaký zásah může mít jeden úspěšný dezinformační e-mail?
Počítáme ho na desetitisíce. Přímo e-mail osloví tisíce příjemců. Ta samá zpráva se pak šíří přes sociální sítě v konkrétních prozemanovských skupinách. V nich jsou desítky tisíc lidí, kteří to četli, viděli a měli potenciál to šířit dál. Je tu potenciál desítek tisíc uživatelů.

Lze dezinformace bezpečně rozeznat? Na co se zaměřit, pokud si člověk není jistý?
Spolehlivě to nejde, existují ale vodítka, jak je poznat. Například chybí jakékoli zdroje, kladou silný důraz na emoce, používají velké množství barev, fontů, diakritiky, často odkazují na „kamarády“ jako zdroje informací či obsahují různé formy falešné argumentace typu „jak všichni víme...“.

„Co se týče českých podmínek a toho, co se šířilo proti Drahošovi, jsem si jistý, že informace cíleně vytvářely prozemanovsky zaměřené skupiny lidí. Můžeme spekulovat, jestli to někdo platil, jestli to vzniklo tak, nebo jinak. Tato fakta vám nikdo nedá, pokud to podrobně nezveřejní BIS.“

Kamil Kopecký (expert na dezinformace)

Existuje vůbec způsob, jak problém s dezinformacemi řešit?
Jedna varianta je cenzurovat. Nastavit filtry tak, aby společnosti poskytující e-mailovou komunikaci zachytily tento obsah jako podvod a dezinformaci. Dříve to fungovalo například u phisingových mailů, které jsou filtrovány. (Phising je podvodná technika používaná k získávání citlivých údajů. Jeho principem je typicky rozesílání e-mailových zpráv, které vyzývají adresáta k zadání osobních údajů na falešnou stránku, pozn. red.)

Problém ale je, že dezinformační e-maily si šíří sami uživatelé, takže by někdo musel sledovat jejich obsah. Pak by ale někdo, kdo pouze pošle informaci, byl zablokován.

Je naopak možné bojovat proti dezinformacím na sociálních sítích?
Mně by se líbilo to, co je už pomalu uváděno v praxi: aby označovaly pravdivé a nepravdivé zdroje. Něco dáte na facebook a objeví se ikona, která řekne tohle je věrohodný/nevěrohodný zdroj.

Na sítích je mix pravdivých a nepravdivých informací a kdo se v nich neorientuje, dostal by signál, zda je to z důvěryhodného zdroje. Jinak si ale nedovedu představit jiný způsob obrany než vzdělávání. Rozhodně není pravda, co říká prezident Zeman: že lidé jsou dost chytří, aby rozpoznali pravdu a lež. To je úplný nesmysl.

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme