Superúředník Fryč: Chceme dostat víc lidí do Bruselu. S přípravou by měly pomáhat další vysoké školy
Česko má dostatek schopných expertů na evropskou politiku, přesto jich v institucích Evropské unie pracuje v poměru na počet obyvatel málo. „Češi tvoří asi dvě procenta zaměstnanců v evropských institucích. Vzhledem k počtu obyvatel by to ale mělo být kolem tří procent,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč, který tento týden strávil v Bruselu jednáním o zlepšení pozice českých úředníků.
O tom, že v institucích EU nepracuje dost Čechů, zejména na vyšších pozicích, se hovoří dlouhodobě. Vy jste v těchto dnech zamířil do Bruselu právě s cílem to změnit. Tak jak to chcete udělat?
Naší dlouhodobou snahou je zvýšit procentuální zastoupení Čechů v manažerských pozicích evropských institucí. A základním cílem je obecně zvýšit zastoupení Čechů na všech pozicích. Máme dostatek odborných pracovníků, kteří jsou schopni tuto pozici zastávat. A máme za to, že mohou významným způsobem přispět k lepšímu fungování Evropské komise jako takové.
Jak tam ty lidi tady ale dostat?
Klíčové je vyjednávat jim podporu, naprosto aktivní podporu z mé strany, dalších úřadů a samozřejmě s tím souvisí i politická podpora. Musíme jasně říkat, že ty lidi máme, že jsou skutečně odborně schopní, a dát jim prostě v tomto směru adekvátní podporu.
Pavel prolomil tabu, na řadě je vláda. Může podpořit tchajwanské zastoupení v Česku, radí sinoložka
Číst článek
Ale je to i otázka jejich dobré přípravy na pohovory, dobré přípravy na konkurzní řízení jako takové. Proto jsme mluvili i s lidmi, které už v komisi na různých manažerských pozicích máme. Je moc dobře, že své zkušenosti s úspěšnými výběrovými řízení sdílejí s ostatními.
Jinými slovy ale nelze spoléhat jen na erudici uchazečů a přípravu na výběrová řízení. Nutný je i určitý lobbing za české euroúředníky…
Primárně je zapotřebí se na výběrová řízení kvalitně připravit. Vědět, co mě čeká, na co se mám při přípravě zaměřit. Je to trochu podobné, jako když se chystáte na nějaké specifické testy: je třeba znát techniku a vědět, jak test probíhá. A za mě součástí důležitou toho je samozřejmě i podpora a naprosto jasná pozice české administrativy, i ze strany politiků v tom, že chceme a máme zájem, abychom tyto kvalitní lidi v institucích měli.
Máte k dispozici čísla, kolik Čechů vlastně aktuálně v unijních institucích působí?
Patříme mezi země, které jsou nedostatečně zastoupené. A ta situace se bohužel v posledních letech podle dat spíše zhoršuje. Češi tvoří asi dvě procenta zaměstnanců v evropských institucích. Vzhledem k počtu obyvatel by to ale mělo být kolem tří procent.
Unijní sankce proti Rusku či Íránu bude připravovat i Čech. Do sankčního týmu míří Šindelář
Číst článek
Měl jste zde kvůli tomu schůzku i s eurokomisařem pro rozpočet a administrativu Johannesem Hahnem. Co vám poradil?
Primárně jsme se bavili o tom, co může Evropská komise udělat pro lepší zastoupení občanů a zaměstnanců z těch nedostatečně zastoupených zemí. V současné době 15 států z 27 nedosahuje optimální výše počtu zaměstnanců v evropských institucích a Česká republika je jedním z nich.
Dalším tématem bylo také zastoupení Čechů ve vyšších manažerských pozicích. S panem komisařem jsme se shodli, že české předsednictví v Radě Evropské unie v loňském roce i dosavadní výsledky Čechů v těchto pozicích ukazují, že máme kvalitní kandidáty.
Sto kilometrů od Bruselu – v Bruggách – je College of Europe, což je taková líheň unijních úředníků. Využívá Česko tuto školu dostatečně?
Mám velkou radost, že se pro příští akademický rok podařilo zásadně zvednout počet nových studentů z České republiky, a to na pět. Chtěl bych připomenout, že vláda České republiky podporuje dvěma stipendii určenými pro zaměstnance státní správy, kteří na College of Europe míří. Chceme tím zkvalitnit odborné zázemí, které státní správa v oblasti evropských témat má. A je důležité, že tam jsou i studenti z vysokých škol, pro které je to samozřejmě výborná startovací příležitost pro budoucí práci v evropských institucích.
Belgie zaplatila Rusům a Íráncům cestu na summit. Ministryně zahraničí čelí výzvám k rezignaci
Číst článek
Absolvování College of Europe je skutečně velkou výhodou při konkurzních řízeních a zvyšuje úspěšnost a pravděpodobnost úspěšnosti kandidátů.
Aktuálně zmiňovaná vládní stipendia pro studium v College of Europe jsou určena pouze těm, kteří už pracují ve státní správě v Česku. Není to příliš omezující kritérium?
Nemyslím si, že je to úplně omezující kritérium. My připouštíme i účast úředníků z územích samosprávních celků. Poté, co absolvují toto studium, tak se předpokládá, že se na určitou dobu vrátí zpátky do svého domovského úřadu a tím formálně splatí to stipendium zpátky státní správě, která ho na studium vyslala.
Toto pravidlo by se ale mohlo vztahovat i na lidi, kteří nejsou ze státní správy. Po absolvování studia by zkrátka museli určitý čas pracovat pro stát…
Mohlo by to tak být, ale v tuto chvíli ze služebního zákona vyplývá podmínka, že musíte být zaměstnancem státní správy. I s ohledem na počet těchto stipendií vidím za sebe skutečně na prvním místě státní službu. Protože naším cílem je posilování a zkvalitňování státní služby jako takové.
Dění v Bruselu je mnohem důležitější než to v Česku. Média to musí pochopit, říká Půr
Číst článek
Pro získání stálého pracovního místa v unijních institucích je často prvním krokem složení velmi náročných zkoušek známých pod zkratkou EPSO. Zájemci je často skládají i na několikrát a ani to jim nezaručí úspěch. Začátkem roku začala Univerzita Karlova spolu s Vysokou školou ekonomickou pořádat speciální přípravný kurz na tyto zkoušky. Jak se zatím osvědčuje?
Z toho, co vím, zatím máme prvních více než 30 absolventů, což je skvělá zpráva. Je to samozřejmě jeden z naprosto konkrétních kroků, který vítám.
Bylo by určitě fajn, kdyby se podobné aktivity chytily i některé další vysoké školy i mimo Prahu. Já osobně se věnuji i objíždění takzvaných kariérních dnů na vysokých školách.
Můžete vysvětlit, jaké základní předpoklady musí splňovat člověk, který by měl zájem o práci v unijních institucích?
Určitě kvalitní vysokoškolské vzdělání. A bezesporu kvalitní jazykové vybavení, to je bez debaty.
Pozor na falešné weby napodobující státní instituce. Působí velmi přesvědčivě, naletět je snadné
Číst článek
A to znamená konkrétně?
Konkrétně znalost nejméně dvou jazyků Evropské unie. Naším cílem je samozřejmě také, abychom lépe uplatňovali to, že český jazyk je jedním z unijních jazyků. To je velmi důležité, abychom nebyli znevýhodněni právě oproti jiným zemím, které přichází vybavení už jedním z těch často používaných jazyků.
Když se malých dětí ptáte, čím by se chtěly jednou stát, tak zřejmě nikdy neuslyšíte odpověď úředníkem. Proč by se mladý člověk měl chtít stát úředníkem a konkrétně úředníkem v evropských institucích? Co je na tom povolání podle vás atraktivní?
Já bych to zobecnil nejenom ve vztahu k evropským institucím, ale třeba i ke státní správě. Myslím, že být úředníkem nabízí unikátní příležitost pro pracovní uplatnění, kterým můžete skutečně měnit zásadní věci týkající se fungování společnosti, státu, případně Evropy. Je to velmi kreativní práce a dává možnosti uplatnit to, co jste se naučil a co vás skutečně zajímá. A můžete přinášet skutečný, viditelný efekt z hlediska budoucího vývoje Evropy nebo České republiky.