Experti se neshodují na možnosti poskytnutí peněz MMF
Česká vláda řeší, jestli se připojí ke státům eurozóny a pošle do Mezinárodního měnového fondu zhruba 90 miliard korun z devizových rezerv. Vytvoření finančního balíku, ze kterého by mohla být pomoc poskytována, je jedním z návrhů, ke kterým dospěli evropští lídři před pár dny na summitu.
Závěry této schůzky rozdělují politiky snad v celé Evropě, nejinak je tomu v Česku. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg řekl, že Praha nemá moc jiných možností než pomoc potvrdit, jinak by se mohla ocitnout v izolaci. Prezident Václav Klaus ale tento krok označil v rozhovoru pro Radiožurnál za nezodpovědný. Prezident zdůraznil, že vláda musí udržet veřejné finance i výši státního dluhu na bezpečné úrovni.
ČTĚTE TAKÉ: Exkluzivně - Reakce prezidenta Klause na závěry summitu EU
„Ještě umím pochopit, že opozice, která nenese vládní odpovědnost, lehkomyslně volá po zvyšování našeho zadlužení. Ale vládní koaliční strana, která má v rukou klíčový resort ministerstva financí, by se k tomuto volání připojovat neměla,“ uvedl pro Radiožurnál Klaus. Jak také řekl , není namístě strašit tím, že se Česká republika dostane v Evropě do izolace.
O tématu debatovali zahraničně politický poradce prezidenta Jiří Payne a europoslanec ČSSD Jiří Havel v Ozvěnách dne
Zahraničně politický poradce prezidenta Jiří Payne se v Ozvěnách dne podivil nad tím, proč by Česko mělo peníze půjčovat přes MMF. „Jestli je Evropě země, se kterou cítíme solidaritu, a chceme jí půjčit peníze, proč jim je nepůjčíme rovnou? A jiná otázka je, zda taková velkorysá transakce skutečně spraví reputaci Evropské unie.“ Podle jeho názoru, si investoři konečně přečetli Lisabonskou smlouvu a zhrozili se. „Zavedení eura je projekt, který byl od počátku špatně koncipován.“
Polemika
Europoslanec ČSSD, mluvčí stínové vlády pro hospodářskou politiku Jiří Havel vyjádřil názor, že dochází k hlubokému nepochopení obsahu věci. „ČNB má nějaké rezervy a určitou část by převedla z účtu u jedné instituce na účet u MMF. To je všechno, co by se stalo. Nikdo si na to nemusí půjčovat žádné peníze.“
„Pokud je to poskytnuto prostřednictvím MMF a není to poskytnuto přímo, tak to znamená nejmenší riziko jakékoli potenciální ztráty,“ míní Havel. „Pomohlo by to České republice i ostatním. Jde o to, že tímto krokem demonstrujete před finančním světem, že je dostatek prostředků.“ Snahou je přesvědčit finanční trhy o tom, že je připravena záchranná brzda.
„Neplatí, že musíme euro zachránit za každou cenu. Existuje cena, kdy se to už nevyplatí a poctivé přiznání, ano, udělali jsme chyby, by vedlo k získání důvěry,“ oponoval Jiří Payne.
Jiří Havel však považuje za nejhorší pronášet slova o opuštění nějaké měny. „Už jen tato slova vás stojí peníze. Je to věc elementárně nevhodná, neslušná.“ Připomněl, že Česko je velmi silně závislé na eurooblasti a obdobné úvahy přirovnal k páchání sebevraždy. Podle jeho názoru jiná alternativa kromě eura neexistuje.
„Všichni straší, že zrušení eura nebo jeho transformace by byla katastrofou. Ale my máme zkušenost, že jsme dokázali během pár týdnů rozdělit měnu se Slovenskem. Samozřejmě to není v tomto měřítku, ale je to operace, která je známá m vyzkoušena, transparentní – a ta by přinesla důvěru. To by znamenalo získání důvěry,“ míní Payne.
Nebezpečí odsunu na periférii
Analytik České spořitelny, odborník na dění v Evropské unii Petr Zahradník ve Stalo se dnes neviděl na plánu zásilky do MMF až tak velké nebezpečí dalšího zadlužování. „Já v něm vidím spíše to, co plyne z výroků ministra Schwarzenberga, že případné nezúčastnění se na tomto plánu by nás mohlo opravdu vrhnout v rámci procesu evropské integrace kamsi na periferii. Současně dodávám, že rozhodnutí by mělo být vnímáno přísně v kontextu závěrů evropského summitu a mělo by být striktně definováno, za jakých podmínek se peníze uvolní.“
Analytik České spořitelny, odborník na dění v Evropské unii Petr Zahradník ve Stalo se dnes
„Stručně řečeno: přiznám se, že jsem pro uvolnění těchto prostředků z České republiky, avšak za přesného vymezení pravidel, za kterých to bude učiněno,“ poznamenal Zahradník.
Podle jeho názoru nás musí zajímat osud eura ze 3 důvodů – a všechny se vztahují k Německu, které je z 38 procent náš nejvýznamnější exportní partner.
„První důvod je ten, že kdyby eurozóna nějakým způsobem zkrachovala, tak určitě nějakou krátkou dobu to uškodí reálné německé ekonomice.“
„Druhá věc, kdyby se k tomu přidaly německé banky, které by se ocitly v problémech, a zavedly nějakou restrikci, tak se nás to dotkne stejně. A kdyby současně Německo v rámci krachu eurozóny učinilo nějaká drastická fiskální omezení – a Německo je typické tím, že velkoryse z veřejných zdrojů podporuje inovace, technologie – tak by poptávka ochabla ze strany Německa. Náš téměř národní zájem je, aby eurozóna zůstala celistvá,“ uvedl Zahradník.
Podle jeho názoru je českým zájmem být součástí více integrované Evropy, respektive té její části, v níž bude Německo. „Mám současně pocit ten, že když se rozhodneme přispět tomuto zdroji, tak bychom měli velmi pečlivě znát naše práva, povinnosti. A říci, že toto je tkustá čára vůči požadavkům věřitelských ztemí,“ uvedl Petr Zahradník ve Stalo se dnes.
