Experti z brněnské Stavební fakulty nabízejí bezplatné prohlídky zaplavených budov

Pomoc se zmapováním škod po povodních nabízejí odborníci z brněnské Stavební fakulty Vysokého učení technického. Až patnáctičlenný tým je připraven vyrazit do postižených oblastí a provést bezplatné prohlídky budov, komunikací a mostů. Už při minulých povodních tak včasným odhalením rizik pomohli zabránit dalším tragickým následkům a snížit celkový ekonomický dopad.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vysoké učení technické v Brně - ilustrační foto | Foto: Vladan Dokoupil

Voda je sice živel, chová se ale podle jasných fyzikálních zákonů. Konkrétní dopady na stavby ovšem mohou být naprosto rozdílné, říká Ladislav Klusáček z Ústavu betonových a zděných konstrukcí brněnského VUT.

„ Může se stát, že proudící voda vyplaví podloží pod objektem, často se to stává na obvodových stěnách, na nárožích, že rozplaví vlastní hmotu, obvodové zdivo, a také se může stát, že v případě, že ta voda tam dlouhodobě setrvá, tak zejména méně odolné zdivo ztratí svojí pevnost, ztratí svoji strukturu.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Odborníci z brněnské Stavební fakulty VUT nabízejí zaplaveným oblastem pomoc. Podrobnosti od Ivana Holase

Některá závažná poškození sice pozná na první pohled i laik, jindy je ale nezbytný průzkum odborníka, který má navíc k dispozici i různé přístroje a pomůcky.

„Jednoznačně řekneme je to ještě opravitelné nebo není, respektive hrozí havarijní stav a další pobyt v blízkosti objektu by mohl ohrozit lidi, kteří se tam pohybují. Nelze vyloučit ani po několika měsících odběr vzorků. Dlouhodobé projevy se však většinou projevují trhlinami v konstrukcích, a ty jsou varující,“ říká docent Klusáček.

V takovém případě podle něj často nezbývá než konstatovat, že objekt opravit nelze. Odborníci z VUT už mají zkušenost z předchozích povodní, jak na takovou zprávu majitel reaguje. Pozitivem je alespoň to, že většinou jde o autorizované inženýry s kulatým razítkem.

„Mohou na místě dát nějaký zápis, se kterým pak příslušní vlastníci mohou jít na další úřady a případně orgány a žádat nějakou popovodňovou pomoc. Při minulých povodních se většinou zájem objevoval až několik týdnů po vlastní záplavové vlně, až ti vlastníci byli vpuštěni do objektů a začali pozorovat dlouhodobé projevy právě podmáčeného zdiva,“ vysvětluje Klusáček.

Stejně jako další pomoc lze i o bezplatné prohlídky statika požádat nejsnáze přes obecní úřad.

Ivan Holas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme