Topolánek vzpomíná na české předsednictví unii a pád vlády: Byla to promarněná šance

Bláznovství. Taková slova před deseti lety slýchal od zahraničních politiků Mirek Topolánek, jehož vláda padla uprostřed předsednictví Evropské unie. Promarnilo tehdy Česko příležitost na evropské scéně? A jak se připravit na příští předsednictví? Nejenom na takové otázky odpovídal bývalý český premiér ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha (Aktualizováno: 19:20 25. 3. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Bez podpory Angely Merkelové bychom nikdy nebyli schopni čelit tlaku. Ten vytvářela francouzská administrativa, která chtěla ukrást část předsednictví. A my jsme to ustáli,“ vzpomíná Mirek Topolánek.

Jak těžké je vyslovit nedůvěru vládě? Ze třinácti pokusů uspěl zatím jediný

Číst článek

Začátek předsednictví byl podle něj velmi dobrý, Česko získávalo dobré jméno i při vyjednávání komplikovaných věcí. „Pracovaly na tom tisíce lidí, kteří zde získali ostruhy, které se neztratily. Dnes pracují ve strukturách nejenom tady, ale i v Evropě. Potkávám ty lidi a mám z toho dobrý pocit,“ pochvaluje si.

Pak ale Česko podle Topolánka potvrdilo pověst lidí, kteří nejsou schopni věc dokončit. „Ta šance pro Českou republiku byla promarněná,“ říká.

V příštím předsednictví domácí cíle

Další české předsednictví EU by se mělo odehrát v druhé polovině roku 2022. S čím by do toho Česko mělo jít?

„Měli bychom mít domácí cíle. Ty musí být v závislosti na našich národních zájmech,“ říká s tím, že každá země se snaží během půl roku předsednictví přinést na stůl nějakou agendu, která je výhodná pro stát.

Tehdy také bude krátce po volbách, a pokud bude premiérem Andrej Babiš, tak jeho výhodou podle Topolánka může být například to, že umí německy a francouzsky. Ohledně prezidenta Miloše Zemana pak doufá, že bude co nejméně škodit.

„Důležité je, aby si Babiš a Zeman rozdělili úlohy,“ uzavírá.

Pád Topolánkovy vlády

Opozici se podařilo poprvé v historii samostatné ČR sesadit vládu před deseti lety – 24. března 2009. Poslanecká sněmovna tehdejší Topolánkově koaliční vládě vyjádřila nedůvěru poté, co se k opozici připojili i potřební čtyři poslanci z koaličního tábora, díky nimž získala potřebných 101 hlasů. Vláda tehdy padla v době půlročního českého předsednictví EU, což vzbudilo rozruch nejen v ČR.

Vláda Mirka Topolánka byla jmenována 8. listopadu 2006. Nahradila tak první Topolánkovu vládu, menšinový kabinet složený z členů ODS a nestraníků, která nezískala důvěru sněmovny.

Topolánkovu vládu tehdy vytvořily ODS, KDU-ČSL a Strana zelených a také nedisponovala většinou. Na počátku měla ve sněmovně pouze 100 poslanců a důvěru získala díky dvěma poslancům zvoleným za ČSSD.

Přes křehké postavení ve sněmovně si Topolánek pro svůj kabinet stanovil ambiciózní reformní cíle, jejichž realizace však narážela na nedostatečnou podporu mezi poslanci.

Dalíkova kauza

Propad popularity vlády i ODS vyústil v říjnu 2008 ve volební debakl v krajských a senátních volbách, který citelně otřásl i Topolánkovým křeslem. Spory panovaly uvnitř koalice i jednotlivých stran.

Vláda čelila několika pokusům o sesazení, které vedla opozice v čele s ČSSD. Vyšel až ten pátý, když s opozicí hlasovali také čtyři poslanci zvolení za koaliční strany – Jan Schwippel a exministr financí Vlastimil Tlustý z ODS a bývalé členky Strany zelených Olga Zubová a Věra Jakubková.

ČSSD tehdy hlasování zdůvodnila postupem premiéra Mirka Topolánka a jeho přítele Marka Dalíka v kauze bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa. Dalík se podle médií pokoušel jménem premiéra přesvědčit redaktora ČT, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování Wolfa.

Topolánkovu vládu poté vystřídal dočasný kabinet Jana Fischera (nestraník), do kterého ministry navrhly ODS, ČSSD a Strana zelených.

Marie Bastlová, Prokop Havel, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme