Zpráva vnitra: Šíření nenávisti přestalo být doménou tradičních extremistů, dominovalo SPD

Šíření nenávisti v loňském roce přestalo být doménou tradičních extremistů, doplnily je populistické xenofobní skupiny a dezinformační média. Ve zprávě o projevech extremismu za rok 2019 to uvedlo ministerstvo vnitra. Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, byla tradiční pravicová scéna xenofobními uskupeními zcela zastíněna. Jednoznačně jim dominovalo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury.

Praha (Aktualizováno: 12:59 4. 7. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle dokumentu byla tradiční pravicová scéna xenofobními uskupeními zcela zastíněna. Jednoznačně jim dominovalo hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury (na snímku) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zpráva hnutí SPD zmiňovala už v minulosti, Tomio Okamura se proti ní vždy ohradil, je podle něj politicky motivovaná.

Po Trumpovi i Okamura. Facebook a Instagram označily příspěvek šéfa SPD za částečně nepravdivý

Číst článek

Hnutí SPD sice podle dokumentu loni čelilo vnitřním neshodám i roztržce s konspiračním webem Aeronet, který začal publikovat články zaměřené proti jeho představitelům, i přesto ale zůstalo nejvlivnějším subjektem podněcujícím xenofobní nálady ve společnosti. 

Hnutí závěry zprávy odmítlo i tentokrát. „Tyto nesmysly jsou pouze pokračováním zneužívání ministerstva vnitra ministrem Janem Hamáčkem z ČSSD k politickému boji vůči politickým oponentům, jelikož ČSSD zoufale klesají preference,“ reagovala mluvčí hnutí Barbora Zeťová a zmínila pokus o stíhání poslankyně Karly Maříkové za její výroky o migrantech. Sněmovna ji ale nevydala.

„Pokračují tak pokusy ministerstva vnitra pod vedením ČSSD o kriminalizaci vlastenců a lidí, kteří nesouhlasí s politikou Evropské unie. Hnutí SPD se ministrem vnitra Hamáčkem z ČSSD nenechá zastrašit a bude nadále prosazovat náš politicky program, kde je bezpečnost a slušný a pracující člověk na 1.místé!“ dodala Zeťová.

Heslo ve volbách

Získat body pomocí „rozsévání nenávisti a vyhroceného nacionalismu“ se ale snažily i jiné politické skupiny - zpráva zmiňuje kampaň Sdružení Mostečané Mostu před komunálními volbami. Sdružení mělo mimo jiné na reklamních plochách strany hesla typu „Nepřizpůsobivé není třeba řešit, ale vyřešit“ či „Neumíš se chovat, nemůžeš s námi žít“.

Kdo může za koronavirus v Evropě? Němečtí extremisté zneužívají pandemii ke konspiracím

Číst článek

Na tradiční pravicové scéně ale i tak zaznamenali policisté oproti předchozím rokům oživení, na kterém se významně podílela organizace Národní a sociální fronta. Vedle ní na české scéně působily i další skupiny neonacistů, které podle dokumentu charakterizovala „absence širšího povědomí o nacistické ideologii“.

Podle zprávy docházelo k nárůstu agresivity zejména ve virtuálním prostředí, podle expertů z vnitra přitom existují obavy z přerůstání nepřátelství na internetu ve fyzické násilí. Boj s nenávistí na internetu je proto jednou z priorit policie i státního zastupitelství.

Dezinformační média i Klinika

„Je potřeba nadále zdůrazňovat, že trestně odpovědní za nenávistně motivovanou trestnou činnost na internetu nejsou pouze příslušníci či sympatizanti extremistických hnutí,“ uvádí zpráva. Šíření nenávisti k jiným společenským skupinám podle expertů navíc přesně zapadá do scénářů vlivových operací jiných zemí namířených proti Česku.

Nejvyšší soud zamítl Baldovo dovolání. Důchodce, který kácel stromy na železnici, si odsedí čtyři roky

Číst článek

Důležitým nástrojem šíření nenávisti se podle ministerstva vnitra stala i některá dezinformační média, která sama záměrně generovala kontroverzní témata a podsouvala je xenofobním subjektům.

Nebezpečnost těchto médií ukázal například případ příznivce SPD Jaromíra Baldy, který byl odsouzen za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem.

V procesu sehrála podle vnitra významnou roli právě mediální manipulace. Ze zkušeností z Evropy i z Česka podle zprávy vyplývá, že prostřednictvím těchto médií dochází k radikalizaci lidí, kteří nemají vazbu na extremistické skupiny.

Anarchistické skupiny v loňském roce podle zprávy spíše stagnovaly, pokoušely se hlavně podílet na ekologických iniciativách. Významnou událostí bylo vyklizení Autonomního sociálního centra Klinika na Praze 3. Aktivisty výrazně finančně zasáhlo, když exekutor po vyklizení požadoval uhrazení nákladů exekuce.

Izolace muslimských komunit

V Praze poté další větší objekt neobsadili. Anarchisté se také vyjadřovali k událostem v zahraničí, podporovali například Kurdy ze syrského regionu Rojava. Dogmatičtí komunisté pouze komentovali události v zahraničí, s relevantním aktuálním tématem podle zprávy přijít nedokázali.

Babiš odsoudil výhrůžky na brněnské mešitě. ‚Jsou daleko za hranou odlišného názoru či víry,‘ řekl

Číst článek

V kapitole týkající se nábožensky motivovaného extremismu zmiňuje zpráva fakt, že se ani Česku nevyhýbá proces izolace různorodých muslimských komunit.

„K ní přispívá i působení různých islamofobních skupin, ze kterých někteří muslimové pociťují obavy. Stoupenci extremistických výkladů islámu způsobují naopak distancování majority od muslimů. Extremisté z řad majority i muslimské minority přispívají k tomu, že jsou celé skupiny a priori vnímány jako rizikové, nebezpečné a extremistické,“ vysvětluje zpráva. Prostředí nedůvěry je přitom podle dokumentu podhoubím pro radikalizaci.

Novinkou byla v loňském roce trestní řízení proti osobám, které čelily obvinění ze zapojení do konfliktu na východě Ukrajiny. Orgány činné v trestním řízení řešily i několik případů podpory terorismu, například schvalování teroristického útoku v novozélandském městě Christchurch.

Petr Jadrný, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme