Koláž iROZHLAS | Český rozhlas

Itálie, Česko, Německo.
Kremelské dezinformace už podle experta zasáhly 16 voleb v Evropě. Zde je seznam

Washington | Ondřej Golis |

Čtěte celý článek

V Evropě se od roku 2014 stalo šestnáct voleb a referend terči ruské dezinformační kampaně. Ve své výpovědi před americkým Kongresem to uvedl český expert na dezinformace Jakub Kalenský. Seznam opírá o zjištění výzkumníků a novinářů, kteří se na snahy Kremlu ovlivnit výsledky voleb a referend zaměřili. Rusko se o to nesnažilo jen v postkomunistických zemí, ale také Německu, Francii i Velké Británii. Server iROZHLAS.cz celý přehled přináší.

Washington

Kalenský v Kongresu zdůraznil, že při posuzování dezinformačních kampaní zaměřených na volby je nutné mít na paměti, že představují jen střípek ruských vlivových operací v Evropě. Americké kongresmany také upozornil, že dezinformační kampaně před volbami nejsou izolovaným jevem, roky a měsíce před samotnou volbou jim předchází operace, které mají zvýšit zranitelnost publika.

Jakub Kalenský

Jakub Kalenský

Český expert na boj proti fake news svědčil na slyšení týkajícím se ruských útoků na prezidentskou volbu v USA. Mimo jiné řekl, že šíření dezinformací by měl Západ trestat.

„Pozorovat jen několik týdnů před volbami je jako sledovat posledních pět minut basketbalového zápasu, v němž jeden tým vede o 30 bodů. Vše už je rozhodnuto a není tam nic moc k vidění,“ poukázal expert.

Například dlouho vedená dezinformační kampaň týkající se migrace podle Kalenského tvaruje informační prostor ve prospěch politických stran, které v kampaních operují se strachem z imigrantů, jak se například ukázalo v Itálii.

„Kanály ruských státních médií Sputnik a Russia Today tam antimigrační obsah tlačily rok před parlamentními volbami v roce 2018, šířily například informaci, že v roce 2065 bude podíl migrantů na populaci přes 40 procent,“ uvedl Kalenský.

Kalenský upozorňuje, že volby a referenda z následujícího seznamu zasáhly ruské dezinformace v různé míře. V Kongresu také upozornil, že výčet nemusí být vyčerpávající.

1. Referendum o nezávislosti Skotska v roce 2014

V Kongresu USA mluvil o fake news. ‚Pronikly do mainstreamu, Ovčáček je obyčejný troll,‘ míní expert

Číst článek

V září 2014 Skotové v referendu rozhodovali o tom, jestli se mají odtrhnout od Spojeného království. Výsledek byl relativně těsný, pro setrvání hlasovalo 55,3 procenta voličů, 44,7 procenta voličů bylo proti.

Podle experta na ruské kybernetické operace Bena Nimma z think-tanku Atlantic Council se poté ruští aktivisté snažili výsledek referenda zpochybnit. Na facebooku, twitteru a YouTube šířili lživé informace, že hlasování bylo ovlivňováno ve prospěch setrvání.

Několik hodin po vyhlášení výsledku se na YouTube například objevilo video, na němž člen volební komise dává hlasovací lístky označené „Ano“ na hromádku k lístkům „Ne“. Ačkoliv skotští volební komisaři pravost videa odmítli, vidělo ho skoro 900 tisíc lidí. Toto i další podobná videa téměř okamžitě začali rozšiřovat ruští blogeři a ruské účty na sociálních sítích.

Nimmo upozornil, že dezinformace tlačily twitterové účty, které dříve skotské dění vůbec nekomentovaly. Věnovaly se však sestřelení malajsijského letu MH17 nad Ukrajinou, islámskému státu a ruské politice. Průzkumy nakonec ukázaly, že 42 procent hlasujících pro odchod věřilo, že referendum provázely manipulace.

Nimmo nicméně upozornil, že nemá důkazy o přímém napojení dezinformační kampaně na Kreml. Zjistit by to podle něj mělo oficiální vyšetřování a interní analýzy společností provozujících sociální sítě. Fake news nicméně měly konkrétní dopad: vyústily v kampaň žádající opakování referenda.

2. Volby na Ukrajině v roce 2014

Krátce před předčasnými parlamentními volbami na Ukrajině napadli ruští hackeři webovou stránku ukrajinské centrální volební komise. Ukrajinští vyšetřovatelé také potvrdili, že Rusko se pokusilo zmanipulovat volební výsledky. Z útoků Ukrajinci obvinili proruskou skupinu CyberBerkut.

Jeden ze zahraničních pozorovatelů voleb popsal, že Ukrajinci se ubránili pouze díky smazání celého systému a jeho obnovení z hackery nenapadnuté zálohy.

3. Bulharské volby do obecních zastupitelstev v roce 2015

Centrální volební komisi země napadli během těchto voleb a referenda „téměř jistě“ hackeři napojení na Rusko. Totožná skupina v roce 2013 zaútočila na centrálu NATO v Bruselu, jak BBC potvrdil tehdejší bulharský prezident Rosen Plevneliev.

„Stejná organizace napadla německý parlament a ukradla všechny e-maily poslanců, napadla centrálu NATO a pokusila se ovlivnit volby v USA. Velmi pravděpodobně můžeme ukázat na východ od nás (na Moskvu),“ řekl Plevneliev BBC.

4. Nizozemské referendum o přidružení Ukrajiny k Evropské unii v roce 2016

V referendu Nizozemci hlasovali o tom, zda má jejich vláda ratifikovat dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. Proti dohodě se na konec vyslovilo 61 procent voličů, a i když referendum nebylo závazné, tehdejší premiér Mark Rutte po vyhlášení výsledku potvrdil, že ho bude respektovat.

Referendum přitom vyprovokovala skupina euroskeptických blogerů sdružených kolem populárního blogu GeenStijl. Překvapivě rychle získala 300 tisíc hlasů potřebných k vyvolání plebiscitu. Během podpisové kampaně například GeenStijl napsal, že na Ukrajině probíhá civilní válka, částečně způsobená Evropskou unií, že na Ukrajině vládnou ultranacionalisti a fašisti nebo že Nizozemci budou muset podporovat zkorumpované ukrajinské banky.

Nizozemci v referendu odmítli dohodu o přidružení Ukrajiny k EU, účast voličů byla nízká

Číst článek

V kampani před referendem se pak objevila falešná videa maskovaných mužů tvrdících, že patří k Batalionu Azov, krajně pravicové polovojenské ukrajinské jednotce. Aktéři nahrávky vyhrožovali, že pokud nizozemští voliči v referendu nepodpoří přidružení Ukrajiny k EU, jejich lidé v Nizozemsku spáchají teroristické útoky.

Investigativní skupina Bellingcat pak napsala, že podle jejího zjištění videa zřejmě vznikla v továrně trollů v Petrohradu napojené na Kreml: „Na základě analýzy otevřených zdrojů je jasné, že toto video šířila a pravděpodobně vytvořila stejná síť účtů a serverů, kterou řídí známá továrna trollů v Petrohradu.“ (detaily najdete zde)

5. Referendum o brexitu ve Velké Británii v roce 2016

„Od 1. ledna 2016 do 23. června 2016 (den referenda) publikovaly Sputnik a Russia Today ve Velké Británii 261 materiálů týkajících se referenda o setrvání v Evropské unii či se silným antievropským vyzněním,“ uvedl ředitel respektované britské mediální agentury 89up Mike Harris, jehož citovaly The Times a Guardian.

Analýza jeho společnosti ukázala, že dosah článků proti Evropské unii publikovaných kremelskými kanály se vyhoupl na astronomických 134 milionů potenciálních zobrazení. Pro srovnání, dosah probrexitových stránek Vote Leave a Leave.EU byl 33 milionů, respektive 11 milionů možných zobrazení.

‚Bez dalších odkladů. Brexit je tu.‘ Johnsonova vláda se chystá na odchod z unie bez dohod

Číst článek

Články na Russia Today a Sputniku například šířily dezinformace o uprchlících v Evropě, imigraci do Velké Británie, vměšování se MI5 (zpravodajské služby) do referenda či roli CIA při vzniku Evropské unie. Podle analytické zprávy agentury 89up obstaraly během kampaně 10 milionů potenciálních impresí na twitteru bot (uměle vytvořené) účty, což je skoro třetina dosahu obou kampaní pro odchod Británie z Evropské unie.

„Kanály kremelské propagandy získaly třikrát vyšší dosah než obě kampaně pro odchod dohromady. Ruská vláda má v Británii dvě mediální základny: Russia Today a Sputnik. Obě média během kampaně vydávala stovky zkreslených článků kolujících po sociálních sítích. Nevíme, kolik ruská vláda platí sociálních sítím za šíření své propagandy nebo kolik jí stojí její mediální sítě. Náš parlament ale musí pochopit a vypořádat se s tím, že je tu jasný a úmyslný pokus autokratické cizí moci narušit naši demokracii,“ komentoval alarmující zjištění Harris.

6. Volba rakouského prezidenta v roce 2016

Rusové intervenovali i do prezidentské volby v Rakousku v roce 2016, v níž nakonec zvítězil Alexander Van der Bellen. Poté, co druhé kolo volby z května 2016 zrušil rakouský ústavní soud, se po dlouhých dohadech opakovalo až v prosinci 2016. Na konci října 2016 nejsledovanější ruská televize První kanál odvysílala lživou informaci, že rakouský soud zbavil migranta obvinění ze znásilnění desetiletého chlapce. Svůj krok podle televize zdůvodnil tak, že migrant neumí německy a nerozuměl tomu, že chlapec říkal „ne“.

The Insider a ruská redakce Deutsche Welle sice zprávu do 24 hodin vyvrátily a První kanál ji smazal, 31. října 2016 ji však ruský prezident Vladimir Putin využil k veřejné kritice rakouské justice. „Událost“ je podle něj důsledkem rozpadajících se tradičních národních hodnot a pocitu viny vůči migrantům. Tehdejší kandidát Bellen přitom v kampani kritizoval právě tvrdou politiku rakouské vlády vůči uprchlíkům, podporoval evropskou integraci, sňatky homosexuálů nebo ochranu životního prostředí.

Prezident Miloš Zeman a rakouský prezident Alexander Van der Bellen

Prezident Miloš Zeman a rakouský prezident Alexander Van der Bellen se svými manželkami v dubnu 2019 | Foto a zdroj: Pražský Hrad

7. Italské referendum o reformě ústavy v roce 2016

Italové v referendu jasně odmítli reformu ústavy, která měla zjednodušit systém vládnutí v silně zadlužené zemi. Proti však hlasovalo 60 procent voličů. Po neúspěchu skončil premiér Matteo Renzi, což znamenalo ránu pro Evropskou unii. Výsledek silně ovlivnila populistická uskupení v čele s hnutím Pět hvězd.

Těsně před referendem server Buzzfeed upozornil, že hnutí Pět hvězd se podařilo vybudovat rozsáhlou síť na první pohled nezávislých stránek, které šíří dezinformace. Jejich dosah ještě zvyšovaly účty na sociálních sítích s milionovými počty příznivců.

Francie má nového prezidenta. Emmanuel Macron vystřídal Francoise Hollanda

Číst článek

Buzzfeed popsal, že například TzeTze, jedna ze stránek spojených s populistickým hnutím určená pro šíření ruské propagandy, pravidelně přebírá materiály ze Sputniku. Jen na facebooku měla v roce 2016 1,2 milionu příznivců.

Fake news útočily na premiéra Renziho, ale publikovaly také lži o Amerikou placených pašerácích, kteří měli do Itálie přivážet imigranty ze severní Afriky. Tvrdily také, že tehdejší prezident Spojených států Barack Obama chce svrhnout syrský režim, aby rozvrátil stabilitu na blízkém východě.

8. Prezidentské volby ve Francii v roce 2017

V tomto případě trollové neobstáli, i když nasadili fake news, podvržené dokumenty, napadli počítače spolupracovníků vítězného kandidáta Emmanuela Macrona a dva dny před druhým kolem volby zveřejnili 15 gigabitů ukradených dat. Únik označený #MacronLeaks na twitteru podle think-tanku Atlantic Council šířila armáda trollů a botů. Její sílu dokládá zjištění, že za 24 hodin vytvořila skoro půl milionu postů.

Jak upozorňuje Atlantic Council, šlo pouze vrchol koordinované dezinformační kampaně, která začala o měsíce dříve. Jedním z jejích hlavních zdrojů byly Russia Today a Sputnik. Stopy k Rusku podle expertů vedou i v případě uniklých dokumentů, například metadata u části z nich, například o Macronových kontech na Bahamách, prozrazují, že byly editovány na počítačích s operačním systémem v ruském jazyce.

9. Německé volby do spolkového sněmu 2017

Krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) voliči 12,6 procenta hlasů katapultovali na třetí příčku hned po CDU/CSU a SPD. Historického úspěchu populisté dosáhli za vehementní podpory prokremelských médií, která antisystémovou stranu vykreslovala v tom nejlepším světle, jak ostatně pro server Time potvrdil jeden z jejích kandidátů.

Migranti v Berlíně údajně znásilnili 13letou Rusku. Moskva chce informace

Číst článek

Na druhou stranu, média kontrolovaná ruskou vládou útočila na kancléřku Angelu Merkelovou jako na nebezpečnou, nemravnou a nedemokratickou političku. Kampaň podle Time mířila především na rusky mluvící německou populaci. Nejvýraznějším momentem se stal skandál Líza. Třináctiletá holčička si vymyslela znásilnění migranty, hned druhý den to přiznala, ruská média, ale i přední ruští politici informaci šířili dál a obviňovali Německo, že se případ snaží ututlat.

Událost zaktivizovala ruskou menšinu v Německu proti Merkelové, vedla k řadě protestů a pomohla preferencím AfD. Média mimo to popsala kontakty špiček partaje s Kremlem.

10. Katalánské referendum v roce 2017

O tom, že referendum o nezávislosti Katalánska ovlivnily fake news, informovala média po celém světě. Jeden z nejpřesvědčivějších důkazů poskytl Javier Lesaca z Univerzity George Washingtona. Výzkumník zanalyzoval přes pět milionů zpráv na sociálních sítích, které mezi 29. zářím a 5. říjnem obsahovaly heslo „Katalánsko“.

Serveru El País popsal, že objevil „celou armádu“ falešných účtů, které šířily obsah Russia Today a Sputniku týkající se nejen Katalánska, ale také americké prezidentské volby nebo válce v Sýrii. Materiály například přehnaně popisovaly policejní brutalitu v Katalánsku a podle výzkumníka poškodily obraz Španělska v zahraničí. Analýza velkých dat totiž zjistila, že linky na materiály kremelských médií byly nesrovnatelně viditelnější než odkazy na španělská národní média.

Výzkum konstatuje následující: „Ruský mediální konglomerát Sputnik a Russia Today se podílely na strategii záměrného narušování globální digitální diskuse o Katalánsku.“

11. Česká volba prezidenta v roce 2018

Jiří Drahoš s manželkou během volební kampaně 2018

Jiří Drahoš s manželkou během volební kampaně 2018 | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

V Česku se fenomén dezinformací naplno projevil právě při prezidentské volbě v roce 2018. Podle think-tanku Evropské hodnoty kremelská média útočila na kandidáta Jiřího Drahoše, a naopak podporovala vítěze volby Miloše Zemana. Toho prokremelská média prezentovala jako jediného ochránce české suverenity, zatímco Drahoše jako „vítače“ imigrantů, bývalého spolupracovníka StB, nebo dokonce homopedofila.

Dezinformace se kromě sociálních sítí šířily také prostřednictvím takzvaných řetězových e-mailů, server iROZHLAS.cz tento fenomén popsal zde.

Experti jsou přesvědčeni, že právě fake news rozhodly o Zemanově vítězství. „O tom nepochybuji, měly na to veliký vliv a dezinformační kampaně rozhodly o vítězi,“ řekl například serveru iROZHLAS.cz datový analytik František Vrábel, který se fenoménem fake news zabývá.

12. Italské parlamentní volby v roce 2018

Prokremelská média podle analýzy společnosti Alto Data Analytics v Itálii před parlamentními volbami rozdmýchávala xenofobní nálady. Výzkumníci sledovali přes milion příspěvků skoro tisíce účtů na sociálních sítích. Většina z nich šířila články italské verze Sputniku s protiimigračními materiály a materiály namířenými proti neziskových organizacím. Právě téma imigrace bylo před volbami v Itálii klíčové.

E-mailové lži. Předvolební dezinformace psali a šířili lékař, advokát, důchodce nebo farmář

Číst článek

Témata šířená Sputnikem, ale i menšími webovými stránkami jako „Všichni migranti jsou zločinci“ nebo „Itálie, můj domov“ zesilovaly falešné účty a boti na sociálních sítích. Vylhané materiály nejčastěji obviňovaly uprchlíky z kradení práce Italům, tvrdily, že v roce 2065 budou 40 procent italské populace tvořit imigranti, a útočily na proevropské politiky a Evropskou unii.

13. Makedonské referendum o názvu země v roce 2018

Z dezinformační kampaně před referendem o změně jména v Makedonii Moskvu obvinil Trumpův ministr obrany James Mattis, ale také Řecko. S ním se Makedonie přela o svůj název, Řekové ho považovali za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. A blokovali proto snahu Makedonie vstoupit do EU a do NATO. Spor skončil letos v lednu, kdy makedonský parlament schválil změnu ústavy, jež zakotvuje nový název země Republika Severní Makedonie.

A právě tomu se podle Mattise Rusové snažili zabránit. „Posílali tam (do Makedonie) peníze a řídili tam rozsáhlé vlivové operace,“ řekl americký ministr serveru Deutsche Welle. Dodal, že Spojené státy si nepřejí, aby Rusko provádělo v Makedonii „to samé, co zkoušelo v jiných zemích.“ Mattis kvůli tomu dokonce krátce před referendem do Makedonie přicestoval.

14. Prezidentská volba na Ukrajině v roce 2019

Během letošní prezidentské volby na Ukrajině nebyla šance, že zvítězí proruský kandidát. Podle organizace Ukrainian Election Task Force se tak Rusové snažili alespoň vytvořit chaos rozšiřováním nestability a nejistoty před, během a po prezidentské volbě. Prokremelská média publikovala informace o manipulacích během volby, zkreslovala zprávy mezinárodních pozorovatelů a zpochybňovala legitimitu Ukrajiny.

Například zveřejnila informace o šířícím se nacismu, teroristických útocích v režii státu plánovaných k ovlivnění voleb, v jednom případě dokonce ukrajinskou armádu obvinila z kanibalismu a okultismu. V neposlední řadě podle analýzy Ukrainian Election Task Force šířily proruské stránky narativ, že Ukrajina je pod kontrolou Washingtonu a Bruselu. A je tedy jedno, jakého kandidáta občané země zvolí.

15. Slovenská prezidentská volba v roce 2019

Síla dezinformačních kampaní se na Slovensku naplno projevila právě při letošní volbě prezidenta. Sociální média totiž poprvé ve volební kampani hrála klíčovou roli.

Cílem negativní dezinformační kampaně šířené proruskými weby podle analytiček think - tanku Globsec byla jednoznačně vítězná liberální kandidátka Zuzana Čaputová. Dezinformační weby ji představovaly jako „neznámé děvče, které je produktem židovských PR agentur a vlivných dárců a neziskových organizací ze zahraničí, financovaných miliardářem Georgem Sorosem“.

Čaputová složila slib a ujala se úřadu, je oficiálně novou slovenskou prezidentkou

Číst článek

Favoritem dezinformátorů byl naopak exministr Štefan Harabin, kterého i přes jeho problematickou minulost naopak vykreslovali pozitivně. Sám Harabin na své stránce odkazoval na stránky Zem a Vek nebo Extraplus, které u našich sousedů šíří proruské fake news. Nakonec ale vypadl už v prvním kole. Na jeho neúspěch podle Globsecu dezinformační weby publikum připravovaly. Harabinovu porážku interpretovaly jako důsledek nečistých praktik zahraničních aktérů.

Kromě snahy zdiskreditovat Čaputovou měla dezinformační kampaň na Slovensku ještě další cíl: podkopat důvěru slovenských občanů v demokratické volby.

16. Volby do Evropského parlamentu 2019

Útoky ruských dezinformací během eurovoleb ve své zprávě připustila sama Evropská komise. Kreml dokonce označila za „nejvýznamnějšího informačního agresora Západu“. „Sebrané důkazy odkryly stálou a soustavnou dezinformační aktivitu z ruských zdrojů cílenou na snížení volební účasti a ovlivňování voličských preferencí,“ uvádí analýza komise.

Ruská dezinformační kampaň podle ní napadla samu demokratickou podstatu Evropské unie, k čemuž například zneužila citlivou debatu o uprchlících.

Podle Kalenského však v boji proti fake news Evropské unii stále chybí tvrdá data. Jedinou hmatatelnou statistikou, o níž se aktuální report opírá, je výstup týmu East Stratcom, podle něhož před volbami prokremelské zdroje šířily dvakrát tolik dezinformací než loni ve stejnou dobu.