Farmaceutické firmy nebudou moci korumpovat lékaře zájezdy na konference
Ministerstvo zdravotnictví vyrazilo do boje proti korupci lékařů farmaceutickými firmami. Impulsem mu k tomu byly třeba takové akce, kdy se skupinka lékařů placených farmaceutickou firmou rekreovala u moře a tento výlet pak vydávali za vzdělávací akci. Rezort se proto v připravované novele zákona o regulaci reklamy rozhodl výrazně zpřísnit podmínky pro účast lékařů na vzdělávacích akcích a kongresech pořádaných farmaceutickými firmami.
„Lékař bude muset prokazatelně doložit, že se aktivně kongresu v zahraničí účastnil, tedy že pronesl buď ústní, nebo předložil písemný příspěvek,“ vyjmenovává jednu z hlavních změn v chystané novele zákona o regulaci reklamy náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek.
Znamená to, že lékaři, kteří budou jen poslouchat v plénu, si nesmí účast ani cestu nechat hradit farmaceutickou firmou. Takových lékařů je přitom většina.
Lékaři si budou muset výjezd platit sami, nebo na něm aktivně přednášet - více reportér Petr Sehnoutka
Farmaceutické firmy a lékaři proto varují, že tak přísné podmínky nejsou ani v ostatních zemích a vše povede jen k tomu, že lékaři se na kongresy nedostanou. Jinde totiž peníze na jejich vzdělávání nejsou, říká předseda sdružení Mladí lékaři Martin Švestka:
„Vzdělávání je vždycky v položce rozpočtu nemocnice to poslední. Je to zbytný výdaj. Uvědomíme-li si, kolik zahraniční kongresy stojí – jsou to stovky nebo tisíce eur, lékaři z vlastních zdrojů na toto nemají.“
Nevyjedou ani soukromníci
Nejde jen o nemocniční lékaře. Z vlastních peněz si takové cesty nebudou moci dovolit ani ti soukromí.
„Nejsem žádný bohatý lékař. Můj obor mě velmi zajímá, chci se vzdělávat a jestliže přednáším, píši články pro praktické lékaře ale i pro kolegy jednak na krajské, ale i celostátní úrovni, potřebuji samozřejmě patřičné informace. Je pro mě mnohem jednodušší a efektivnější, když jedu na nějaký kongres,“ říká například brněnská lékařka Marta Holanová, která pracuje jako psychiatr v privátní praxi přes dvacet let.
Lékařka pravidelně jezdí na psychiatrické kongresy, které se konají ve Spojených státech na náklady farmaceutické firmy Janssen. Sama by na to neměla.
„Mám možnost slyšet lékaře nejen z Ameriky, ale i z přední Asie, zkušenosti jsou tam tak různorodé a diskutuje se na různá témata. Celá atmosféra kongresu vede k tomu, že člověk si toho víc váží, má lepší sebevědomí při léčbě různých nemocí. Firma to umožní, nic víc,“ dodává Marta Holanová.
'Jsme ochotni za lékaře platit'
Podobně hovoří i zástupci farmaceutických firem. Jejich zájmem je totiž spolupracovat s lékaři co nejvíc vzdělanými a orientovanými v moderní medicíně. Proto jsou také ochotni za jejich vzdělání platit.
„Účast na renomovaných zahraničních kongresech je pro české lékaře významný přínos, protože jim umožňuje přímý osobní kontakt se zahraničními kapacitami, čili to, co se nikdy nedočtou na internetu anebo ve sbornících. Z toho potom těží i pacienti,“ myslí si ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Radim Petráš.
Petráš zároveň obhajuje i pasivní účast lékařů na kongresech: „Z vlastních předchozí zkušenosti znám chování mladých českých třicetiletých lékařů, kteří se poprvé nebo podruhé dostanou na mezinárodní kongres. Bývají to nejvděčnější posluchači, kteří skutečně zastavují na chodbách pány, o kterých jenom četli, a protože jsou už dost sebevědomí a dost jazykově vybavení, snaží se z pasivní účasti na kongresu maximálně profitovat.“
Ministerstvo ale trvá na svém. Pasivní účast pro něj není účastí, rezort v tom vidí riziko zneužití. Proto ten, kdo se bude účastnit kongresu pasivně, si také vše musí hradit ze svého anebo mu to má platit zaměstnavatel.
Dát dar je nákladnější
„Nepředpokládáme, že by se lékaři chtěli pouze pasivně účastnit, je to samozřejmě na nich. Ale potom nebudeme chtít, protože to nebude prokazatelné, aby jim to hradily farmaceutické firmy, protože pak je podezření, že na to navazují různé doprovodné programy,“ uzavírá náměstek Plíšek.
Uvažuje se sice také o vzniku takzvaných vzdělávacích fondů – zatím u fakultních nemocnic – do kterých by měly přispívat na vzdělání lékařů právě farmaceutické firmy. Podle Radima Petráše ale takto budou ochotny firmy přispět daleko méně než dnes.
„Dát někomu dar je pro podnikatelský subjekt nákladnější a složitější než zprostředkovat podporu účasti daného odborníka na nějaké odborné akci nebo zorganizovat takovou akci sám,“ podotýká ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Radim Petráš.
Ministerstvo počítá s tím, že zákon má platit od příštího roku.
