Felix Kolmer, František Wiendl, Jiří Stránský a Dana Němcová dostanou Ceny Paměti národa

Na pražském Žofíně se dnes budou předávat Ceny Paměti národa. Udělují je sdružení Post Bellum, Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů. Letos cenu dostane Felix Kolmer, František Wiendl, Jiří Stránský a Dana Němcová. Podle organizátorů ve svém životě prokázali hrdinství a snahu o lepší budoucnost.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Paměť národa

Felix Kolmer se narodil 3. května 1922 v Praze do rodiny italského legionáře a obchodníka s elektrotechnikou. Po nástupu nacistů v tehdejším protektorátu odjel 24. listopadu 1941 jako člen takzvaného Aufbaukommanda do Terezína. Právě tam viděl hrůzy holokaustu. V roce 1945 se mu podařilo z Terezína utéct.

Další oceněnou bude Dana Němcová, zakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, první dáma českého undergroundu a jedna z prvních, která podepsali Chartu 77. Přes neustále perzekuce ze strany komunistického režimu vychovala sedm dětí. Navíc se ještě 15 let věnovala uprchlíkům a imigrantům.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ceny Paměti národa posluchačům Českého rozhlasu přiblížil Mikuláš Kroupa se sdružení Post Bellum

Mezi letošní laureáty cen Paměti národa patří také protikomunistický odbojář František Wiendl a známý spisovatel a politický vězeň, Jiří Stránský.

„Nejdřív v roce 1948 zavřeli tátu, potom bratra a pak jsem šel já. Už jen tenhle výčet by měl stačit na to, aby člověk neuměl odpustit. Ale ono to nejde, člověk v sobě nemůže nosit touhu se mstít nebo někoho nenávidět. Básník Zahradníček mi řekl, abych se co nejrychleji zbavil své touhy se pomstít, protože první obětí bych byl já sám,“ vzpomíná Stránský.

Sdružení Post Bellum má v terénu přibližně 200 pracovníků, kteří zaznamenávají vzpomínky pamětníků.

„Každý rok ve spolupráci s těmito pracovníky vytvoříme seznam zhruba 40 až 80 pamětníků, kteří si takové poděkování ve formě Ceny Paměti národa zaslouží,“ vysvětluje koordinátor projektu Mikuláš Kroupa ze sdružení Post Bellum.

„Tento seznam je pak předáván 3 a půl až 4 tisícům lidí, kteří pracují na Paměti národa jak badatelé nebo jsou to členové Klubu přátel Paměti národa, do kterého se může přihlásit každý. Tito lidé stanoví první čtyři místa – lidi, kteří si nakonec Cenu Paměti národa odnesou,“ doplňuje.

Kvůli spěchu zapomínáme na minulost

Podle Kroupy je životní styl dnešní společnosti velmi rychlý. V důsledku toho mnozí zapomínají, že vedle nich žijí staří lidé, kteří prožili dobrodružné nebo dojemné příběhy vzdoru proti totalitnímu režimu.

„Jsou to lidé, kteří se režimu postavili za svobodu, které si dnes tolik užíváme. Mám určité obavy, že se společnost žene do neznáma,“ myslí si.

Post Bellum s různými pamětníky objíždí i základní a střední školy, aby žákům vyprávěli své příběhy. Pro většinu dětí je to podle Kroupy nová věc, vyprávění pamětníka předtím slyšela zhruba jen pětina z nich.

„Snažíme se na to poukázat třeba dokumentárním cyklem příběhy 20. století, Pamětí národa a samozřejmě večerem, jako je dnes udílení Ceny Paměti národa,“ uzavírá koordinátor.

Veškeré informace a výpovědi pamětníků jsou na webu postbellum.cz.

Jaroslav Gavenda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme