Zakázky jsou v pořádku. Ty věci se v čase špatně sešly, říká nyní už bývalý náměstek ministra obrany Říha

Náměstek ministra obrany Filip Říha, zodpovědný za armádní vyzbrojování a akvizice, ve středu rezignoval kvůli kritizovaným nákupům radarů a rušiček pro českou armádu. Obě zakázky se vyšplhaly na více než jedenapůlnásobek plánované ceny, navíc bez konzultace se sněmovním výborem. V rozhovoru pro Český rozhlas exnáměstek reagoval na kritiku, která se na něj a na ministerstvo kvůli zakázkám snesla.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý náměstek ministra obrany Filip Říha | Foto: Kristýna Hladíková

Bývalý náměstek Říha podle svých slov necítí, že by na zakázkách bylo cokoli špatně z právního hlediska, kontroverzi však chápe. „Ta situace už byla příliš zamotaná, především z mediálního hlediska. Jedna věc je, že jsou zakázky právně v pořádku, druhá věc je, že člověk musí umět přijmout zpětnou vazbu. Z manažerského pohledu přiznávám, že šlo lépe komunikovat, především se sněmovním výborem pro obranu,“ reaguje na to, proč post nakonec opustil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ceny technologií jsou porovnatelné, ale věci se mediálně shlukly velmi rychle, říká bývalý náměstek ministerstva obrany ke své rezignaci

Ministerstvo čelilo kritice kvůli dvěma zakázkám z minulého roku. První se týkala nákupu radiolokátorů DPET, jejíž částka narostla minimálně o 500 milionů korun. Druhá zakázka byla na komunikační rušiče STARKOM, která se také vyšplhala přibližně o půl milionu. 

U první zakázky se ukázalo, že vycházela z marketingového průzkumu starého pět let.  „Všechny velké projekty vychází z nějakého marketingového průzkumu. Nemyslím si, že by se měl nebo neměl dělat čerstvý průzkum,“obhajuje Říha resort.

Přiznává však nedostatky v detailech průzkumu, který ministerstvo pro projekt využilo. „Na jedné straně se jedná o zvýšení ceny v letech, ale pak je tu druhá stránka, která je velice důležitá, a to, že se v rámci tohoto marketingového průzkumu jednalo pouze o část problematiky. Takže to, co bylo v rámci této smlouvy skutečně pořízeno, je z technického hlediska širší, než na co se vztahoval marketingový průzkum a to je, myslím, skutečně systémová chyba, což se musí do budoucna změnit,“ říká.

Náměstek ministra obrany Říha rezignoval. Měl na starosti kritizované nákupy radarů a rušiček

Číst článek

Srovnání není na místě

Exnáměstek Říha odmítá srovnání zakázky na nákup radarů pro Českou armádu se zakázkou, kterou před pár lety řešila Severoatlantická aliance. Radary NATO nakoupilo za cenu, která byla o dvě třetiny nižší, než za jakou je nyní koupila Česká republika. „NATO z technického hlediska nakupovalo úplně něco jiného, než jsme kupovali my,“ říká s tím, že radary byly nesrovnatelné ve funkcionalitě.

Druhou problematickou zakázkou byla zakázka ministerstva obrany na nákup osmi mobilních stavebnicových komunikačních rušičů STARKOM na podvozku Tatra 815 8x8 u Vojenského výzkumného ústavu bez výběrového řízení. Systémy mají nahradit mobilní rušiče MORUŠ, které vyvinul Vojenský výzkumný ústav, a které v roce 1996 a 2005 nahradily starší sovětské stroje. 

Mluvčí Tatra Trucks Andrej Čírtek se vyjádřil k ceně, za kterou ministerstvo nakupuje podvozky a označil ji za nadhodnocenou. „Domnívám se, že by bylo vhodné se zeptat Tatry na podrobnější informace, protože podvozky obsahují určité technické speciality a nevím, zda pan Čírtek odpovídal konkrétně k těmto podvozkům,“ reaguje Říha.

Věci se špatně sešly

Zakázka na mobilní rušičky byla dalším důvodem kritiky ministerstva obrany. Server iROZHLAS.cz před pár dny upozornil na podivuhodné okolnosti zakázky. Resort obrany loni seznámil sněmovní výbor pro obranu s tím, že rušičky STARKOM budou stát 960 milionů korun, o jeden den později ale kolegium ministra obrany schválilo nákup osmi rušiček za 1,45 miliardy korun.

Za den o polovinu víc. Poslanci podpořili rušičky za 960 milionů, obrana je koupila za 1,45 miliardy

Číst článek

„Poslanci ve výboru pracovali s daty, která se musela odevzdat v červnu a v červenci. Pravidla alokace finančních prostředků jsou jednoznačně daná, a pokud chceme nějakým způsobem změnit jejich výši, musíme žádat o změnu registrace na ministerstvu financí,“ vysvětluje bývalý náměstek ministra.

Na poznámku, že ministerstvo předkládá poslancům neplatná data, reaguje Říha odmítavě: „Není to tak, že ta data neplatí. Ministerstvo nemůže mluvit o navýšení finančních prostředků, dokud nemá od ministerstva financí souhlas o přeregistraci. Na výboru zaznělo, že exitují položky, u kterých dochází k navýšení ceny, a že v současné chvíli jsou tyto informace na ministerstvu financí a až budou schváleny, budeme moct hodnověrně říct, že je cena navýšená,“ říká a zároveň přijímá, že situace může vypadat netransparentně. „Je to složité, ale ty věci jsou podle regulí a bohužel se v čase špatně sešly.“

Marie Bastlová, onz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme