Bezproblémovou rodinnou firmu položily zajišťovací příkazy za 37 milionů. Podle soudu byly nezákonné

Býval to fungující rodinný podnik, který zaměstnával sedm desítek lidí a nikdy neměl s finanční správou žádný problém. Pak v roce 2015 přišly zajišťovací příkazy a firma skončila v úpadku. O tři roky později Nejvyšší správní soud (NSS) řekl, že úředníci neměli dostatek důvodů tzv. „zajišťováky“ použít. „Máme za to, že postup byl nejen nezákonný, ale i bezcitný a možná i účelový,“ říká zástupce firmy Frigoprima.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zakladatel firmy Frigoprima Ladislav Kolmačka se synem Radkem. | Foto: jiří salik sláma / MAFRA | Zdroj: Profimedia

„Při srovnání obsahu zajišťovacích příkazů a rozhodnutí stěžovatele s výše uvedenými požadavky je zřejmé, že jejich odůvodnění neobstojí,“ stojí v rozsudku NSS, na něž upozornil server Podnikatel.cz.

Stát musel firmám vrátit 41 milionů. Chybně na ně použil zajišťovací příkazy a pak jim peníze nedal zpět

Číst článek

Společnost Frigoprima měla téměř dvacetiletou tradici, jednalo se o rodinnou firmu, která dávala práci více než 70 lidem a provozovala dva závody v Mikulově. Neměla nikdy problémy při přiznávání a odvádění daní ani jiných poplatků, což později potvrdil Krajský soud v Brně i Nejvyšší správní soud.

„Ve shodě s krajským soudem lze ještě zmínit, že stěžovatel nesprávně nepřihlédl k doposud bezproblémové daňové minulosti společnosti Frigoprima a její spolupráci se správcem daně v průběhu daňové kontroly,“ píše se v rozhodnutí NSS.

To ale úředníky berního úřadu nezajímalo a v červenci roku 2015 uvalili na společnost třicet zajišťovacích příkazů ve výši 37 milionů korun. Tvrdili, že firma nebude schopná zaplatit v budoucnu vyměřenou daň, a proto je třeba nemovitosti, vybavení, zásoby surovin a výrobky i finance na účtech obstavit. A firma skončila v úpadku.

Měl jít do penze, ale nevzdal to

„Případ společnosti je výjimečný v tom, že příkazy ji zasáhly v době, kdy jejímu zakladateli bylo 70 let, chystal se do penze a předával podnik svému synovi a že tento starý muž v této chvíli boj nevzdal, a naopak se rozhodl o zničenou firmu bojovat,“ popsal serveru iROZHLAS.cz advokát společnosti Petr Houžvička.

CO JE ZAJIŠŤOVACÍ PŘÍKAZ?

Jedná se o prostředek správy daní, který pro firmy často znamená "náhlou smrt". Úředníci totiž obstaví účty v bankách, budovy či automobily. Firmy tak často nemají na zaplacení svým dodavatelům a zaměstnancům a plnění dalších závazků. Daňoví poradci dlouhodobě upozorňují, že zajišťovací příkaz je mimořádný nástroj, který má být použit jen ve zcela extrémních situacích.

Zakladatel společnosti Ladislav Kolmačka tehdy přistoupil k soudem schválené reorganizaci. Výrobu přesunul pod společnost Frigonova a stejně tak všechny zaměstnance. „Nikoho jsme nevyhodili, pracovníci přešli,“ komentoval to tehdy pro Břeclavský deník.

Z rozsudku vyplývá, že firma, která zpracovává především rybí produkty ale také drůbež, se nevědomě zapojila do podvodného řetězce. Nakupovala totiž od února do července 2012 drůbeží maso původem z Polska od osmi českých obchodních společností, které se ale později ukázaly „prázdnými schránkami“ s virtuálními sídly a jednateli cizích států, kteří neplnili daňové povinnosti.

„Společnost Frigoprima s těmito dodavateli nijak přímo nejednala, neprověřovala jejich důvěryhodnost, neinformovala se o nich. Dodávky organizovali odběratelé společnosti Frigoprima, kteří na základě akcí nasmlouvaných se supermarkety a hypermarkety dohodli konkrétní dodávky masa s dodavateli, o čemž následně informovali společnost Frigoprima,“ uvedl už Krajský soud v Brně.

Soudci NSS poté ještě dodali, že dle dosavadních zjištění nemělo zapojení do společnosti s podvodem jako takovým nic společného, jejím úkolem bylo jednoduše zpracovat maso. „K tíži jí tedy jde výlučně neopatrnost (byť značná),“ uvedli soudci.

Nově nastolený trend soudů

Soud finanční správě mimo jiné vyčítá, že špatně odhadla, v jaké ekonomické situaci se firma nachází. Úředníci totiž tvrdili, že firma byla v posledním roce zadlužená a v červených číslech, a proto usoudili, že na zaplacení daně nebude mít. Jenže soudci to viděli jinak.

Soudy upozornily na zásadní chyby finanční správy. Zlikvidovaná firma chce po státu 150 milionů

Číst článek

„Správní soudy obou stupňů (Krajský soud v Brně a Nejvyšší správní soud) nahlížely odlišně než správce daně na hodnocení ekonomických kategorií ve vztahu k ekonomickému vývoji daňového subjektu. Konkrétně dovodily nedostatečnost majetkové analýzy pro naplnění úvahy o dobytnosti daně jako jedné z podmínek pro vydání zajišťovacího příkazu,“ uvedl redakci mluvčí finanční správy Lukáš Heřtus.

Soudci brněnského krajského soudu přímo uvedli, že se jednalo o subjekt, který vlastnil nemovitosti, motorová vozidla, zaměstnával značný počet lidí a lze předpokládat, že vykazoval i dlouhodobě konzistentní cash flow a že bylo namístě zvážit například postupné uhrazení daně před „okamžitou ekonomickou likvidací subjektu“.

Podle Heřtuse finanční správa rozsudek respektuje, ale soudy prý změnily trend v rozhodování. „Současně je namístě připomenout, že ze strany správních soudů došlo v poslední době k významnému posunu co do hodnocení naplnění zákonných podmínek pro vydání zajišťovacího příkazu,“ dodal.

Není to poprvé, kdy soudy zpochybnily správnost použití zajišťovacích příkazů. Na začátku listopadu 2018 například padl první pravomocný rozsudek v případu brněnské společnosti Tabák Plus, na kterou finanční správa uvalila zajišťovací příkazy za téměř 250 milionů. NSS řekl, že se úředníci dopustili chyby.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme