Finančník Tykač se podle HN soudí se státem o šest miliard
Všechny deníky se věnují včerejšímu vývoji v povolebních vyjednáváních. Mladá fronta Dnes odhaduje, že ODS sice sestaví menšinovou vládu, ale nezíská pro ni důvěru ve sněmovně. Finančník Pavel Tykač - nedávno obviněný z podílu na vytunelování CS Fondů - chce vysoudit na státu téměř šest miliard korun, píší Hospodářské noviny. Čeští pacienti nemají podle Lidových novin stejná práva jako ti evropští. A Právo upozorňuje, že některé nové firmy prodávají své služby nekale.
Všechny deníky věnují titulní stránky včerejšímu obratu v povolebních jednáních. Rozhodnutí předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska zahájit jednání se sociálními demokraty o společné vládě, jejíž vznik by museli umožnit komunisté, označují za piruetu, názorový veletoč nebo také politický přemet roku.
Například Mladá fronta Dnes odhaduje, co se v následujících týdnech bude dít dál - Mirek Topolánek sestaví vládu ODS, ale ani s hlasy zelených pro ni patrně nezíská ve sněmovně podporu. Topolánkova vláda by pak musela podat demisi a prezident by ji pověřil vykonáváním všech funkcí do jmenování vlády nové. Co může následovat, neodhadují ani politologové. Prezident totiž nemá v ústavě žádný termín, dokdy by musel jmenovat dalšího premiéra a jeho vládu. A nové jmenování by mohl protahovat.
Finančník Pavel Tykač - nedávno obviněný z podílu na vytunelování CS Fondů - chce vysoudit na státu téměř šest miliard korun. Má přitom podle Hospodářských novin nemalou šanci uspět. Tykač totiž stojí za firmou Zuglite Investments se sídlem na Kypru, která vlastní českou společnost Petrcíle. A ta se soudí se státem o akcie Nové huti nebo o jejich náhradu.
Jak Hospodářské noviny vysvětlují, Zuglite Investments totiž převzala Petrcíle od podnikatele Radima Masného, který zažaloval stát o dvoumiliardové odškodné za neoprávněné vypovězení smlouvy na předkupní právo na patnáct procent akcií podniku. Když se ale huť dostala koncem devadesátých let do potíží, stát smlouvu s Petrcíle jednostranně vypověděl. Arbitráž nárok Masného potvrdila, verdikt schválil i pražský městský soud. Noví vlastníci proto stát zažalovali podruhé, tentokrát už o 6 miliard korun. Obě řízení pokračují.
Lidové noviny konstatují, že čeští pacienti jsou v ochraně svých práv ve zdravotnickém zařízení i nadále v pozici chudého příbuzného. Jejich možnosti spolurozhodovat o poskytnuté péči, právo na informace nebo ochrana soukromí jsou ve srovnání s praxí obvyklou v Evropské unii chabé. Nic na tom nezměnil ani poslední pokus ministra zdravotnictví Davida Ratha. Zakotvení vyšších práv do novely zákona o péči o zdraví lidu ztroskotalo. Češi tak nemají možnost například zapojení rodinných příslušníků do léčby nebo přivolání notáře v případech, kdy pacient není schopen o možnostech zdravotnické péče rozhodnout sám.
Všichni to známe - do dveří občanů se dobývají zástupci nejrůznějších firem a nabízejí podle nich výjimečně atraktivní cenu nebo kvalitu služeb. Deník Právo proto varuje před neuváženou změnou služeb. Na konkrétním příkladu nového distributora elektřiny Bohemia Energy Entity ukazuje, že zejména starší lidé se nechají nachytat na sliby levnějších nebo kvalitnějších služeb. Agent nepředal zákazníkovi přesné informace, neupozornil na penále za upomínky nebo zrušení smlouvy, zkreslil i finanční výhodnost. Vyžádal si při náboru dokonce zálohu za ještě neexistující nové služby, které v důsledku žádné finanční úspory nepřinášejí nebo se dají počítat v řádu několika korun za rok. I když firma Bohemia Energy Entity v deníku Právo podobné praktiky popírá, právníci doporučují raději smlouvy pečlivě přečíst. Po podpisu totiž vzniká závazek, a to i přesto, že je pro zákazníka nevýhodný.
Mladá fronta Dnes upozorňuje na novou a u nás legální drogu - mladí kouří šalvěj divotvornou. Má účinky podobné jako třeba marihuana, není ale návyková. Tuto rostlinu z Mexika využívali šamani místního kmene Mazatéků při rituálech, ale šalvěj znali i jejich předci - staří Aztékové. Účinnou látkou v listech šalvěje divotvorné je salvinorin A, který odborníci označují za jeden z nejsilnějších přírodních halucinogenů. Třeba zakázané LSD je podle nich jen o málo silnější. V Česku není šalvěj na seznamu zakázaných látek. Například Austrálie, Belgie, Švédsko nebo Itálie ji ale postavily mimo zákon už v roce 2002.
