‚Úřad nemá hradbu náměstků.‘ Šéfkontrolor politiků Weis vysvětluje, proč bez oprávnění převáděl peníze
Předsedovi Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí Vojtěchu Weisovi došly na podzim peníze na platy státních zaměstnanců. Bez souhlasu sněmovny použil finance z jiné části rozpočtu. Podle poslanců tím porušil rozpočtovou kázeň a věc už řeší finanční správa. „Je velký rozdíl, pokud tytéž zákonné povinnosti dopadají na instituci o devatenácti lidech, či třeba o jednom tisíci,“ vysvětluje Weis.
V žádosti sněmovně jste psal, že chcete přesunout milion a sto tisíc korun z peněz na platy pro smluvní zaměstnance a mzdy odvozené od platů ústavních činitelů na platy zaměstnanců ve služebním poměru. Proč?
Ten důvod je poměrně prostý. Tato částka na platy zaměstnanců ve služebním poměru nám v rozpočtu na příslušné položce chyběla, na dvou zmíněných položkách vznikla naopak určitá rezerva. Přesun byl tedy logickou cestou, jak záležitost vyřešit a nežádat o žádné navýšení prostředků.
V žádosti uvádíte, že někteří pracovníci vykonávali práci nad rámec svých povinností a v dané položce proto už nebyly na jejich mzdy další prostředky. Šlo hlavně o „činnosti v oblasti rozpočtu a účetnictví“ a na pozici řidiče/údržbáře. Co konkrétně tito zaměstnanci dělali navíc?
Tato část žádosti je pouze podpůrným dílčím argumentem. Hlavním argumentem je především nesoulad systemizace služebních míst a výše platových prostředků na služební místa.
Je to důsledek relativního mládí našeho úřadu, který vznikl v enormně krátkém čase poměrně překotným způsobem. To, že byly některé pozice neobsazené, a dané agendy bylo třeba zabezpečit, sehrálo také svou roli.
Dlouhodobá neobsazenost jakékoli pozice úřad nezprošťuje plnění povinností s ní svázaných. Nezbývá pak než některé dílčí úkoly přidělit jiným zaměstnancům, u některých agend je to však ještě složitější. Vyžadují často určitou odbornost, kterou nikdo v úřadě nedisponuje. Pak nezbývá než záležitosti řešit cestou externího dodavatele.
Peníze v odměnách
Pracovníci tedy dostali peníze navíc v rámci odměn? Kolik to celkem bylo?
Systém odměňování v úřadě je standardním systémem používaným obecně veřejnou správou. Odměny dostávají nepravidelně a nenárokově zaměstnanci napříč úřadem, a to v souladu se služebním zákonem za plnění mimořádných úkolů.
Vyčíslit konkrétně částku výlučně za činnosti vykonávané namísto neobsazených pozic nelze. Každá odměna vždy akcentuje více pracovních úkolů, které zdaleka nesouvisejí jen s neobsazeností konkrétních pozic, odborností nebo kvalitou jejich splnění.
Rakouští lidovci dostali pokutu 800 000 eur, podle dohlížecího orgánu vedli příliš drahou kampaň
Číst článek
Na vedení účetnictví, rozpočtu a mezd si ale úřad už od svého vzniku v roce 2017 najímá externí firmu. To je možné zjistit z registru smluv. Služby zatím stály přes dva miliony korun. Máte tedy na úřadu rozpočtáře, účetní a k tomu za tyto služby ještě platíte externí firmě?
Je to otázka systémového nastavení pozice účetní/rozpočtář – což podotýkám je jedno jediné služební místo. Vzhledem k tomu, že na této do určité míry nezastupitelné pozici docházelo k personálním změnám, a byla i četná období, kdy obsazena vůbec nebyla, nezbylo než situaci řešit externím dodavatelem.
Výběrová řízení mají svá pravidla a žádnou pozici nelze obsadit ze dne na den. A provoz úřadu by se bez realizace těchto agend zcela zastavil. Účetní na úřadě aktuálně nepůsobí již od srpna 2019 a rozpočtářka není v pracovním poměru, ale je zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti v omezeném rozsahu.
Zároveň jste žádost o přesuny zdůvodnil tím, že na úřadě je vysoká fluktuace pracovníků. Čím to podle vás je?
Souvisí to velmi úzce s odpovědí na předchozí otázkou. Náš úřad je ústředním správním úřadem. Zatímco ostatní úřady dosahují v průměru řádů stovek zaměstnanců, náš úřad tvoří 19 lidí. Toto číslo zahrnuje i mne a čtyři členy úřadu.
Zbylých 14 lidí tak musí zajistit jak kontrolu politických stran a vedení správních řízení, tak veškeré provozní agendy úřadu. Konkrétní zaměstnanci jsou tak často jedinými odborníky na tu kterou problematiku, a zároveň za sebou nemají odbornou podporu kolegů, s nimiž by své aktivity sdíleli a konzultovali. Zkrátka ten tlak a odpovědnost, která na každého jednoho zaměstnance v tak malém úřadě dopadá, je výrazně vyšší než v jiných úřadech.
Chybí zde zastupitelnost a chybí zde hradba náměstků a ředitelů, ať už sekčních, či odborových, kteří by se koncepčně věnovali jedné konkrétní výseči úkolů. Je velký rozdíl, pokud tytéž zákonné povinnosti dopadají na instituci o devatenácti lidech či třeba o jednom tisíci.
Nejkratší možné lhůty
Proč jste o změnu v rozpočtu požádal rozpočtový výbor sněmovny až na konci roku? Sám jste přece psal poslancům v žádosti, že v říjnu už jste peníze na platy zaměstnanců ve státní službě vyčerpal z 99,95 %. Přece vám muselo být jasné už daleko dřív, že k tomu dojde…
Rozpočtovému výboru jsem příslušný materiál předložil hned v okamžiku, kdy jsem tak učinit mohl. Celý proces přesunu prostředků mezi položkami rozpočtu je poměrně zdlouhavý a zdaleka nezahrnuje jen samotný rozpočtový výbor.
Zde je především nutné sdělit, že již od konce srpna byly činěny kroky pro takzvanou změnu systemizace úřadu, což je nezbytný předpoklad pro jakékoli další kroky. Tato změna byla vládou schválena.
Stát loni vyplatil stranám přes 624 milionů korun. Největší částku, 161 milionů korun, získalo ANO
Číst článek
Poté jsme neprodleně začali realizovat samotná rozpočtová opatření. To s kladným stanoviskem prošlo meziresortním připomínkovým řízením a následně opět vládou, která rozpočtovému výboru doporučila našemu požadavku vyhovět. Vše bylo činěno v nejkratších možných lhůtách, celý ten proces opravdu nelze realizovat ze dne na den.
Rozpočtový výbor sněmovny vaši žádost v polovině prosince zamítl. Poslanci vám vytkli, že chcete potvrdit to, co už jste udělal. Odkud jste tedy vzal peníze, abyste mohl poslat zaměstnancům výplaty za listopad a prosinec?
Ano, zamítl, jako jedinému žadateli o toto standardní rozpočtové opatření. Ten výklad, který zde citujete, je však velmi zkratkovitý. Smyslem této konkrétní žádosti bylo především vyřešit výplatu za měsíce listopad a prosinec zaměstnancům, kteří na ni mají na základě příslušných rozhodnutí o vzniku služebního poměru nárok.
Na jejich platy bylo tedy využito právě finanční rezervy úřadu ve zbylých platových položkách, které představovaly nejvhodnější zdroj krytí a zároveň zajistily, že celkový objem prostředků na platy nebyl překročen.
Můžete potvrdit, že se na konci roku měnil na úřadu výplatní termín z 12. na 20.? Bylo to právě kvůli nedostatku peněz?
Proběhla změna interního nařízení, která nově definovala nejzazší termín pro výplatu, to je pravda. Jednalo se čistě o procesní záležitost s ohledem na další povinnosti související se zvýšeným množství povinností příslušných zaměstnanců koncem roku. Je to standardní kompetence zaměstnavatele.
Podle poslanců jste vaším postupem porušil rozpočtovou kázeň. Věc řeší i finanční správa a pro úřad to může skončit sankcí. Uznáváte pochybení?
Na rozdíl od poslanců nemám dosud informace o tom, že by s úřadem bylo zahájeno řízení ze strany jakéhokoliv finančního úřadu. Sám považuji v této chvíli za rozhodující, že úřad byl povinen vyplatit zaměstnancům platy a tím předejít vyšším možným škodám spojeným s nevyplacením nárokových částek státním zaměstnancům.
Poslanci tvrdí, že je ironie, že předseda úřadu, který kontroluje politiky a hospodaření stran, sám porušuje rozpočtová pravidla. Jak to vnímáte?
Jak jsem uvedl výše, o tom, zda snad úřad porušil zákon o rozpočtových pravidlech, by měl rozhodnout k tomu oprávněný správní orgán. Pokud by bylo zahájeno řízení, úřad je připravený a otevřený k součinnosti na vyřešení celé záležitosti.
Za zcela zásadní pro dodržování podmínek rozpočtové kázně přitom považuji skutečnost, že úřad v rámci vyplácení platů svým zaměstnancům dodržel výši závazných ukazatelů v seskupení položek 501, tedy celkově byl rozpočet, který byl úřadu stanoven v položce platy, řádně dodržen.
Dopředu domluvený rozhovor nejdřív Weis odložil a pak předčasně ukončil. Na otázky nakonec odpověděl e-mailem.
