Firmy stavící na principech ‘svobody v práci‘ si pomalu razí cestu i v Česku
Fenomén svobodných firem s motivovanými zaměstnanci je zatím spíše častějším jevem v Americe. Cestu si ale pomalu razí i v Česku, kde se vůbec poprvé konala konference Svoboda naživo. V pražském kině Vzlet se na pódiu střídali šéfové úspěšných firem a inspirativní jednotlivci, kterým se daří prací solidně uživit a navíc je i baví.
Konferencí zněla hudba, kterou nezkomponoval žádný muzikant, ale podíleli se na ní všichni, co se přišli na akci inspirovat. Mohli zpívat, recitovat, vydávat zvuky. Prostě cokoliv, hlavně, aby je to bavilo.
Právě zaujetí pro věc, je podle Tomáše Hajzlera, průkopníka svobodných firem v Česku a pořadatele akce to nejdůležitější: „Svoboda v práci pro mě znamená možnost dělat to, co mě baví, co mi jde, v čem vidím smysl, s lidmi, kteří jsou mi blízcí.“
Na konferenci Svoboda naživo natáčela pro Dopolední Radiožurnál reportérka Petra Benešová.
Hajzler má jasnou vizi - ze svobody v práci chce udělat v českých firmách stejně běžnou věc, jakou je kopírka. Svobodu, tedy nebát se předat více odpovědnosti na zaměstnance, považuje za běžnou věc i Robert Peňažka.
„I svobodná firma je podle mě přímým odrazem tvé vlastní svobody, nebo mír tví vlastní svobody. Když se bojíš, že sám si schopen ukrást, tak se budeš bát, že lidi ukradnou,“ popisoval jedno ze svých pracovních know - how Peňažka, tvůrce reklamní agentury Kaspen a certifikátů otevřenosti českých škol. Ve svém novém projektu se snaží propojit svět byznysu, zábavy, kultury a vzdělávání.
Stereotyp je minulost
I pro Petra Skondrojanise, zakladatele personálních agentur, je stereotyp práce od pondělí do pátku už odkazem minulosti. Možná i proto si během své přednášky vlezl do krabice s nápisem ‘home office‘, aby demonstroval, že zaměstnanec nutně nemusí sedět v kanceláři, aby firma klapala.
„Když mě nevidíte sedět u toho stolečku, ale jisté je, že buším do počítače, tak vás začne zajímat, co vlastně dělám,“ vysvětlil.
Během práce doma podle Petra Skondrojanise šéf lépe a efektivněji komunikuje se svými lidmi. Zajímá se, co dělají, jestli už mají opravdu hotovo.
Naopak Daniel Franc, tvůrce e-learningových systémů, který se věnuje propojování lidí a technologií, už do svých projektů přijímá lidi, kteří mají rádi volnost v zaměstnání.
„Někdy, když přijímám lidi, dávám jim otázku, které mnohé z nich docela rozstřelí. Otázka zní: Představte si, že když pro nás budete dělat, jak by ta práce musela vypadat, abyste si v pondělí ráno řekli - hurá, pondělí!. A je zvláštní, že lidi docela mají představu o tom, jak by ta práce měla vypadat. Ale prezentují ji na úrovni jako nějaké pohádky,“ řekl.
Svobodné principy mají výsledky
Pro mnohé jsou šéfové svobodných firem bláhovými idealisty. Mnohdy ale za ně mluví čísla. Například americké společnosti, které nemají pevnou hierarchii a v nichž se každý může podílet na řízení a zisku firmy, vydělávají více než ty ostatní.
A svobodnými principy se řídí ve světě už i továrny a některé státní úřady.
Česko je podle letošní studie agentury GfK Group v 29 státech světa, zatím zemí s nejméně angažovanými zaměstnanci.
