Firmy vytáhly do boje proti kuřákům na pracovištích
Stále více českých firem bojuje proti kuřákům. Když si chce člověk v práci odskočit na cigaretu, musí si nikotinovou pauzu napracovat, nebo mu zaměstnavatel zkrátí odměny. V některých firmách dokonce kuřácké přestávky monitoruje elektronický docházkový systém.
Zaměstnavatelům se nelíbí, že kvůli závislosti na nikotinu lidé stráví část pracovní doby mimo kancelář. Přestávky na kouření proto důsledně kontrolují, například prostřednictvím elektronických čipových karet.
Třicetiletá Gabriela pracuje jako manažerka v českobudějovické firmě. Když si chce jít v pracovní době zakouřit, musí si na to vzít přestávku.
"Můj zaměstnavatel zavedl elektronický docházkový systém, kde máme možnost si štípnout přestávku na kouření. Dobu, kterou strávíme na přestávce, si napracováváme," vysvětluje Gabriela.
Zaměstnavatel tak okamžitě vidí, kteří zaměstnanci a na jak dlouho si odskočili na cigaretu. V určitých hodinách, od půl deváté do půl druhé, si Gabriela nikotinovou pauzu nemůže vybrat, protože musí být k dispozici zákazníkům.
Nařízení zaměstnavatele ale ženě nevadí. "Je to vstřícný krok a určitě mi to v individuálních potřebách nijak nepřekáží," říká Gabriela.
Vše záleží na dohodě
Právník Igor Piňos upozorňuje, že záleží pouze na dohodě zaměstnavatele se zaměstnancem, jestli mu bude tolerovat přestávky na kouření. Ze zákona má totiž člověk nárok na pauzu po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce.
„Jak k tomu přijdou ti nekuřáci, kteří pracují opravdu osm hodin denně a vedle nich sedí kuřák? Představte si, že pracuje v mrakodrapu ve dvacátém patře a jezdí kouřit dolů na chodník. Jedna cesta plus vykouření cigarety a cesta zpátky je deset minut. Jestli tam odjede pětkrát nebo šestkrát, tak to máte hodinu,“ počítá Piňos.
Zaměstnavatel by se podle jeho slov mohl se zaměstnancem například dohodnout, aby odcházel o dvacet minut později a vynahradil si tak pauzy na kouření. Je také možné, aby vedoucí kuřákům zkrátil odměnu. Pokud ale nebude podřízený pravidla opakovaně respektovat, může dostat výpověď.
O problematice kouření na pracovišti mluvil na Radiožurnálu vedoucí právního útvaru Oblastního inspektorátu práce Petr Kieler
Zaměstnavatel kuřákům nemůže zakázat kouření jako takové, ale není povinen zřizovat na pracovišti žádné prostory pro kuřáky. „Český právní řád se ke kouření na pracovišti staví poměrně restriktivně. Je pouze věcí benevolence zaměstnavatele, zda zaměstnancům při výkonu práce kouření umožní, či nikoliv,“ říká vedoucí právního útvaru Oblastního inspektorátu práce Petr Kieler.
Zákoník práce definuje pracovní dobu jako dobu, při které je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a dobu, kdy je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.
„Když se na tuto definici podíváme, je zřejmé, že pokud zaměstnanec odchází z pracoviště někam si zapálit cigaretu, je velmi obtížné tvrdit, že byl na pracovišti připraven k výkonu práce. Takže ta doba, kterou stráví kouřením, podle mého názoru nemůže být považována za pracovní dobu. A pokud zaměstnavatel požaduje napracování této doby, tak dle mého soudu k tomu má právo,“ myslí si Kieler.