Petice na moje odvolání vznikla na základě politického zadání, říká nový člen rady ÚSTR Bublan

Senátoři před pár dny zvolili členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) někdejšího ministra vnitra Františka Bublana. Předsedové odborových organizací ústavu s tím nesouhlasili. Podle nich je nepřijatelné, aby v čele instituce stál člověk, který ji chtěl zničit, řekl Bublan v Interview Plus.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Byl jsem na Radě ubezpečen, že je to akce několika jednotlivců, kteří se dokonce neshodnou ani mezi sebou, takže musí mít odborové organizace dvě. Není to ani desetina zaměstnanců, byl jsem přijat celkem pozitivně,“ reaguje v Interview Plus Českého rozhlasu Plus Bublan.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak dnes funguje ÚSTR? Poslechněte si celý rozhovor

Tvrzení, že se pokoušel ÚSTR zničit, označuje za přehnané. Pro týdeník Respekt se prý jen před přibližně 10 lety vyjádřil, že pokud by se v této instituci neustále měnilo vedení, lidé v ní byli rozhádaní a neměla jasné směřování, bylo by lepší ji zrušit.

„To jsem řekl trošku v nadsázce, protože zrušit ji lze jen zákonem. Ale chtěl jsem tím vyjádřit nespokojenost s tím, jak v tu dobu ten ústav pracoval a jaké tam byly poměry,“ vysvětluje.

Bič na levici

Někdejší senátor za ČSSD se ovšem také připojil k iniciativě sociálnědemokratických poslanců na zrušení zákona o ÚSTRu. Šlo prý ale jen o vyjádření nesouhlasu s tehdejším děním a o spíše politické gesto.

Bublan podle svých slov od počátku měl ke vzniku ÚSTRu výhrady, z nichž některé prý připustil i Ústavní soud – v důsledku toho byl zákon několikrát novelizován a s jeho výslednou podobou už neměl problém.

„Rozzlobilo mě, když z ústavu unikly informace o Milanu Kunderovi nebo nesmysly o tom, že bratři Mašínové připravovali atentát na Klementa Gottwalda. Bylo vidět, že se tam nepracovalo profesionálně. Někdo našel nějaký ústřižek a hned s tím vyšel na veřejnost,“ kritizuje.

Informaci o tom, že bývalý vídeňský starosta Helmut Zilk spolupracoval s StB, zveřejnil už v roce 1998 německý deník Süddeutsche Zeitung. Prezident Václav Havel mu následně odmítl udělit Řád Bílého lva. ÚSTR vznikl až k 1. srpnu 2007.

Za vznikem ústavu v roce 2007 podle něj byla zřejmá snaha udělat z něj „bič na levici“, zejména pod vedením tehdejšího ředitele Pavla Žáčka, dnes poslance ODS: „Vyhledávaly se informace na některé politiky. Zveřejnilo se třeba, že bývalý levicový starosta Vídně byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti. To se mi nelíbilo.“

„Ústav by měl být objektivní a neutrální, nikoli podléhat jedné politické straně. A tehdy to tak bylo,“ zdůrazňuje Bublan s tím, že petice proti jeho zvolení do Rady, za níž stojí Miroslav Vodrážka a Petr Blažek, je pozůstatkem této doby. Autoři prý jednali na základě politického zadání, odmítá ho ale specifikovat.

Michael Erhart, Michael Rozsypal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme