František Gel se narodil před 115 lety. Z Norimberského procesu poslal do Československa 800 zpráv
Před 70 lety poválečný svět napjatě sledoval finále Norimberského procesu. Přes 20 nacistických válečných zločinců se zodpovídalo soudcům Mezinárodního vojenského tribunálu, složeného ze zástupců vítězných mocností - USA, Sovětského svazu, Francie a Velké Británie. Lidé v Československu měli zprávy z Justičního paláce takříkajíc z první ruky, a to díky zpravodaji Československého rozhlasu Františku Gelovi. Novinář, rozhlasový zpravodaj, spisovatel, diplomat a překladatel se narodil před 115 lety, 18. září 1901.
Narodil se jako František Fajgel, ale v Lidových novinách své soudničky podepisoval zkratkou gel, a to mu už zůstalo. Za války působil v Anglii jako zpravodaj Československé zahraniční armády a po osvobození nastoupil do rozhlasu.
Z Norimberského procesu poslal 800 reportážních vstupů a zpráv. Jako zkušený válečný zpravodaj si vzal do Norimberka polní telefon, a to se mu vyplatilo.
O Norimberském procesu s válečnými zločinci informoval přímo z místa František Gel, jedna z legend české rozhlasové žurnalistiky. Narodil se před 115 lety
„On zjistil, že kdysi před válkou existoval kabel, který vedl ze západní Evropy přes Německo do Prahy. Na zničené poště ho našel, napíchl se s někým na ten kabel, vytočil číslo a ozvalo se: ‚Tady Praha, mezinárodní ústředna Žižkov.‘ Přes něj dostal zprávy do Prahy,“ vzpomínal Gelův žák, později rozhlasový redaktor Karel Tejkal.
„Byl malér, samozřejmě to na něj ruplo, samozřejmě ho okupační správa vyšetřovala, ale to byl celý Gel,“ dodal Tejkal.
V rozhlasovém archivu se bohužel zachovalo jen kratičké torzo z Gelova bohatého zpravodajství z Norimberského procesu. Navíc ve špatné technické kvalitě.
Zachycuje třeba okamžiky, kdy soudce předvolává obžalované, aby se vyjádřili, zda se cítí vinni. Hermann Göring, Rudolf Hess, Joachim von Ribbentrop i Wilhelm Keitel odpověděli, že ne.
Pohotové zpravodajství
Díky přímému telefonnímu spojení s Prahou bylo Gelovo zpravodajství velmi pohotové. Posluchači je doslova hltali a v pravidelném čase odcházeli k přijímačům. Pražští kavárníci si dokonce stěžovali, že kvůli rozhlasu přichází o tržby.
„Ten proces je velmi sledovaný ne proto, že ho dělal nějaký František Gel, ale proto, že po šesti letech hrozného útlaku to byl poprvé hlas spravedlnosti,“ skromně hodnotil svou slavnou rozhlasovou kapitolu František Gel.
Proslul také jako autor rozhlasových pásem, ve kterých poutavým způsobem přibližoval výsledky vědy a představoval významné učence.
„Pokud měla pásma nějaký úspěch nebo zajímala lidi, je to tím, že jsem k těm věcem přistupoval jako zvědavý a ne moc vzdělaný člověk, který se od jiných lidí, kteří mají bezprostředně užitečné povolání, liší tím, že může té své zvídavosti i nějak holdovat a ptát se. Když já tomu rozumím, tak už tomu rozumí nakonec opravdu každý,“ popsal Gel.
Mimo to psal také literaturu faktu a vychovával mladé novináře. Zemřel v roce 1972.
