Hledal jsem to nejméně špatné řešení z těch špatných, říká Farský o svém konci ve sněmovně
S jakými pocity končí poslanec Jan Farský své působení ve sněmovně? Stála mu půlroční stáž v USA za to? Co bude dělat po návratu? A jak se dívá s odstupem na působení hnutí STAN i celé vládní koalice? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl Jan Farský, končící poslanec a první místopředseda hnutí STAN.
Jaké jsou vaše pocity tři hodiny poté, co jste složil poslanecký mandát?
Myslím, že teď je to úleva. Před lety Karel Schwarzenberg řekl, že někdy je lepší hrůzný konec než hrůza bez konce. Ten poslední měsíc nebyl jednoduchý. Když jsem si uvědomil, že to prostě dohromady nejde a že je to chybou, tak jsem směřoval k tomuto dni, kdy jsem se chtěl vzdát mandátu. A chtěl jsem se vzdát tak, aby to nezpůsobilo další komplikace. Zatím jsem snad další komplikace nezpůsobil, tak je to úleva.
Zkombinovat poslanecký mandát s půlročním působením na jiném kontinentu nejde, byla to iluze, shrnuje Jan Farský
Říkal jste si v posledních dnech a hodinách, jestli vám americká stáž vůbec stála za to?
Možná to jednou přijde, takové uvažování a pochybnosti, ale zatím ne. Myslím, že v té situaci už se nešlo rozhodnout jinak. Rozhodoval jsem se podle svého nejlepšího svědomí a vědomí. Kdybych se rozhodoval v prosinci, tak by nejspíš zvítězil mandát po poradě s rodinou. Ale když jsem se rozhodoval v lednu, tak jsem do toho zatáhl celou rodinu a v situaci, kdy děti už mají individuální studijní plány, kdy se rozloučí se svými kamarády, těší se, tak po těch letech v politice, kdy se celá rodina musela mě přizpůsobovat, jim teď oznámit, že se tatínek spletl a prostě budou doma, to už jsem nedokázal. Pro mě je nejcennější rodina, a proto jsem se rozhodl, jak jsem se rozhodl.
Jste přesvědčen, že budete moci být celých osm měsíců i prvním místopředsedou hnutí STAN a že ve funkci budete k něčemu?
Zatím mě nikdo nevyzval k tomu, že bych se funkce měl vzdát, fyzicky jsme se dohodli, ale to už před měsícem a půl, že mě v tomto bude nahrazovat Petr Gazdík, který je naším dlouholetým předsedou a bude Vítkovi víc k ruce. Ale když to jen trochu půjde, tak na předsednictvech, které se dnes stejně z velké části konají online, účasten budu. Takže budu v kontaktu. Ale zároveň mým zájmem je, aby fungoval STAN, a budu moc rád, když bude fungovat tato vláda. A proto jsem i odstupoval, abych nekomplikoval jejich působení, kdybych měl být zátěží STAN, tak na funkcích netrvám.
Když zpětně přemýšlíte o tom všem, co se kolem stáže a jejího oznámení odehrálo, co všechno si říkáte, že jste měl udělat jinak?
Na to asi ještě přijde chvíle, kdy to budu analyzovat s větším rozestupem, zatím to byl spíš krizový management, kdy jsem si nevybíral mezi těmi správnými nebo nejlepšími řešeními, ale zpravidla jsem hledal to nejméně špatné z těch špatných. Nebylo to jednoduché, byl jsem přesvědčený o tom – a byla to iluze – že mandát s půlročním působením na jiném kontinentu půjde zkombinovat. Došlo mi, že to zkombinovat nejde.
