Generál Míka: Letouny F-35 mají důležité místo v raketové obraně, která je ještě dražší než celý projekt

„Pořizování letounů páté generace nesmíme vnímat jenom v kontextu Česka. Jsme členem NATO a náš příspěvek s dvěma letkami F–35 přesně zapadá do tohoto puzzle,“ tvrdí v rozhovoru pro Radiožurnál Jaroslav Míka, brigádní generál, který ještě loni na podzim velel 21. základně taktického letectva v Čáslavi. Teď působí na generálním štábu, je součástí vyjednávacího týmu pro nákup letounů F-35 a má na starost budoucnost českého letectva.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Generál Jaroslav Míka

„Každá zbraň, která bude v rukou Ukrajinců, jim může proti agresorovi pomoci,“ říká generál Míka | Foto: Iveta Vávrová | Zdroj: Český rozhlas

Na začátku února byla ve Spojených státech česká delegace jednat o nákupu amerických letounů F–35. Řešili jste splátkový kalendář. Jaký bude?
Každá země, která si pořizuje vojenský materiál, v našem případě tedy F–35, má rozpočtová specifika. My jsme proto jeli americkou stranu seznámit s našimi možnostmi splácení a dohodnout i to, jak bychom splátky rozložili v čase.

V podstatě to jednání bylo úspěšné a česká strana se bude spolupodílet na tvorbě finančního kalendáře tak, aby byl pro Česko výhodný.

Pokud jste mluvili o financování, už padla nějaká částka, o které bychom se mohli bavit?
Částka ještě nepadla. Nicméně tím, jak dochází k masivní modernizaci armády, tak máme spoustu projektů a musíme prostě náš rozpočet dobře naplánovat, rozložit ten velký objem peněz v delším čase, abychom měli správný tok peněz a modernizaci mohli efektivně provést.

Ale musíme vědět, kolik finančních prostředků v jednotlivých letech můžeme dát na tak náročný program jako F–35. A to jsme řešili s Američany, abychom mohli letadla financovat společně s rozvojem dalších strategických projektů.

Jaký máte tedy finanční strop, kolik ročně můžete na projekt F–35 vydat? 
Částka se liší v jednotlivých letech, protože jiný splátkový kalendář budeme mít pro BVP, jiný pro tanky, jiný pro dělo. V některých letech můžeme dát na F–35 více a v jiných méně.

Budeme se snažit, aby ty splátky byly co nejlineárnější, aby tam nedocházelo k nějakým extrémům v letech, abychom platili maximálně deset miliard ročně, ale to je takový zatím hrubý odhad. Ale celá modernizace je plánovaná v rámci dvou procent HDP.

VIDEO: Výroba stíhaček F-35 se komplikuje. Dodavatel po nedávné nehodě pozastavuje testování

Číst článek

Už přeci musíte vědět, kolik 24 letounů bude stát, nebo je tady i třeba varianta, že byste koupili méně letadel?
Taková varianta rozhodně není na stole. Ten počet vychází z podrobné analýzy, kterou zpracoval předchozí integrovaný pracovní tým a na jejímž základě vzniklo vojenské doporučení. Vím, že se vám vyhýbám s tou částkou, ale budeme se pohybovat kolem 100 miliard korun, což už ve veřejném prostoru zaznělo.

Ten projekt F–35 má takové tři hlavní části. Jednak je to samotná smlouva s americkou stranou, kdy to není jenom pořízení letounů, ale i pětiletý servis a je v tom i výcvik pilotů a pozemního personálu. Takže ten balík je prostě větší, nejsou to jenom samotné letouny. Proto nechci tu částku říkat.

A to je pořád jenom jedna část nákladů, další část už v té smlouvě není a to je úprava letiště v Čáslavi. Třetí částí je zajištění údržby poté, co skončí předplacený servis. Počítáme, že je budeme udržovat dalších 40 nebo 50 let.

Nové letiště 

Trochu jste mi nahrál ohledně letiště v Čáslavi, které bude armáda opravovat tak jako tak. Je zastaralé, do dráhy se prakticky neinvestovalo. Co požaduje americká strana pro F-35? Jak by se mělo rekonstruovat letiště v Čáslavi?
Podle hodnocení Američanů je letiště vhodné pro provozování letounů F–35, pokud tedy vybudujeme patřičnou infrastrukturu. Jak říkáte, budeme dělat přistávací dráhu, nehledě na to, jestli vláda schválí nákup těchto letadel. Na opravu je už vydané stavební povolení a máme vyčleněné peníze, rekonstrukce bude mezi roky 2026 a 2027.

Takže to nemůžeme počítat jako vícenáklad k letounům F–35. Pokud by vláda nesouhlasila s jejich pořízením, tak stejně v Čáslavi budeme stavět nové budovy a hangáry pro jiná letadla, pro dvě nadzvukové letky, jak je ve vojenském doporučení, abychom mohli plnit naše úkoly a nebyli jsme pořád v provizoriu 14 letadel jako teď.

Pro letoun F–35 je infrastruktura trošičku specifičtější. Jde o zabezpečení budov. Současné gripeny jsou v režimu tajné a program F–35 vzhledem k technologiím, které má, je v režimu, řekněme, přísně tajné, tedy o stupeň vyšší utajení.

Aby nedocházelo k tomu, že jednotlivé státy si postaví budovy, které nesplňují podmínky, vydali Američané specifikace na zabezpečení budovy, kde je špičkový výcvikový simulátor a plánují se tam mise. To přezbrojení základny v Čáslavi je takový impuls pro to, abychom konečně měli standardní základu NATO i pro přijímání aliančních letadel.

Nová přistávací dráha, výstavba nového střediska pro plánování operací, výstavba nových hangárů – to zní jako nové letiště. Nestálo by za to postavit nové, na zelené louce někde, kde nebude obklopené městem?
Ukažte mi takové místo! Česká republika je hustě osídlený region a dneska máme problém si přikoupit stometrový pruh pozemku k letišti kvůli soukromému vlastnictví, které je nedotknutelné, což je správně. Vykoupit pozemek pro letiště na zelené louce absolutně nepřichází v úvahu. Nepředstavujte si terminál na Ruzyni, není to nic takto obrovského, je to třetinové rozlohy. 

Čáslavská základna bezprostředně sousedí s vesnicí Chotusice, kde někteří lidé s obavami sledují přezbrojení základny, protože letouny F–35 mají kvůli své stealth technologii horší aerodynamiku, a tudíž mají i silnější motory a jsou hlučnější.
Abychom mohli udělat opravdu seriózní hlukovou studii, tak bychom tu potřebovali letouny F–35 už provozovat, jenže my je nemáme. Takovou studii máme na letouny L–159 a JAS 39 Gripen. Vyžádali jsme si po americké straně jejich naměřená data a teď je vyhodnocujeme.

Předběžně můžu říct, že jsou překvapivě pozitivní. Letoun F–35 není o mnoho hlučnější než dneska provozované jiné americké typy jako F–16 a F–18, protože oni to srovnávali se svými letadly. V některých letových režimech vycházela F–35 jen o pár decibelů hlučnější, jindy byla tišší.

Při maximálním vzletovém režimu byla pak jenom o jeden decibel hlučnější. Ale podle zkušeností ze zahraničí si lidé stěžují spíše na nepříjemnou melodii motoru.

TECHNOLOGIE STEALTH

Letadla jsou díky ní „neviditelná“ na konvenčním radaru. Stroje mají unikátní tvar trupu a sklon křídel. Díky tomu se radarové vlny odráží do jiných směrů a ne zpět do antény. Jsou ze specifických materiálů se speciální barvou pohlcující radarové paprsky. Kvůli tomu musí mít i jinou munici, která je uvnitř trupu letadla. Američané tuto technologii používají od 80. let 20. století.

Nebojíte se občanských protestů?
Stížnosti? Ano budou, protože jsou i dnes. My to ale bereme vážně a připravujeme informační kampaň pro místní obyvatele. Chceme lidem vysvětlit, co to znamená provozovat letoun F35. Chceme to udělat ještě před rozhodnutím vlády.

Žijeme v právním státě, uděláme předběžnou studii z dat, které jsme dostali, a na základě toho bude letiště muset vyhovět limitům hluku. Lidé nemůžou žít v prostředí, které nesplňuje hygienické normy a armáda podle toho bude muset zareagovat.

To jsou nějaké stavební úpravy jako izolace oken a domů, nebo uzpůsobení provozu letiště tak, aby hluková zátěž byla rozprostřena v čase. Letoun F–35 má větší výdrž ve vzduchu než standardní malý letoun, jako je třeba gripen nebo šestnáctka, a proto plánujeme, že nebudeme tak často vzlétat, protože naše mise budou delší.

Jak Česko zajistí bezpečnost vzdušného prostoru po roce 2029, kdy končí případná opce na pronájem gripenů? O pětatřicítky je velký zájem a hrozí, že je Američané nestihnou včas dodat a piloti se na ně nestihnou do roku 2029 vycvičit. Máte už nějaké řešení?
Už připravujeme švédskou stranu na to, že bychom chtěli prodloužit pronájem gripenů tak, aby byla zachována kontinuita. Ani těch 24 nových letadel nedostaneme najednou, ale F–35 postupně budou přebírat úkoly gripenů. Tady nejde o to, že by je Američané nestihli dodat, že by byla na ně nějaká dlouhá fronta a my se zařadili pozdě.

Oni by je možná stihli dodat před rokem 27 nebo 29, ale my nemáme připravené letiště a to bude také nějaký čas trvat. Navíc to rozhodnutí s nimi jednat padlo teprve loni a než se všechno domluví, tak to rok dva trvá.

Už teda byla zahájena nějaká oficiální jednání o prodloužení pronájmu letounů?Ano, předběžná jednání na ministerské úrovni už začala. My čekáme na výsledek jednání s americkou stranou, abychom mohli Švédům přesně říct, na jak dlouho bychom gripeny ještě potřebovali.

Česko je velmocí ve výrobě malých letadel, máme být na co hrdí, říká konstruktér

Číst článek

Nejsou Švédové uražení, že Česko jedná o nákupu amerických nadzvukových letounů? Jistě mají zájem prodat svůj gripen – nový typ 39E. 
Na těch jednáních jsem zatím nebyl. Nicméně se švédskou stranou vyjednáváme obří kontrakt na pořízení bojových vozidel pěchoty (za cca 50 miliard korun, pozn. red.), takže si myslím, že Švédsko může být maximálně spokojené. Česko jedná se švédskou vládou a ne s výrobcem.

Samozřejmě, že v Saabu asi nejsou úplně nadšení z toho, že chceme letadla páté generace, což je podle mě jediná správná cesta.

Letouny čtvrté generace ty naše úkoly do roku 2040 určitě budou schopny plnit, ale dřív bychom se dostali do stejné situace, jako jsme v ní teď, kdy bychom znovu stáli před rozhodnutím, jestli pořídit stroje páté generace a vlastně bychom to všechno akorát prodražili.

Pomoc Ukrajině

Je to rok od zahájení války na Ukrajině. Ukrajina žádala po spojencích letadla. Má Česko v armádních skladech ještě nějaké nevyužívané letouny L–159, které by mohla poslat? Mohly by být účinným pomocníkem?
Armáda už žádné letouny L–159 ve skladech nemá. Ty nadpočetné se všechny prodaly do Iráku anebo do Spojených států amerických pro firmu Draken, která poskytuje výcvik americkému letectvu. Takže tady už žádné volné kapacity nejsou. Pokud bychom teda nesnížili naše aktuální počty v Čáslavi, které máme na plnění našich úkolů.

Momentálně provozujeme 24 letadel a aktivně na nich cvičíme. A jestli by pomohli Ukrajincům? Každá zbraň, která bude v rukou Ukrajinců, jim může proti agresorovi pomoci. Letoun L–159 je konstruován jako lehký bitevní letoun a jako perfektní cvičný letoun. Uveze ale méně než speciální bitevní letouny, přesto je to pořád zbraň.

Záleželo by, jak by byla nasazená, v jakém prostředí, protože pokud je fronta nasycená protileteckou obranou, tak stejně ta činnost bitevního letectva je velice omezená na obou dvou stranách konfliktu.

Co si pod tím mám konkrétně představit?
Představte si to, že když tam poletíte s bitevním letadlem typu Su25 nebo A10, tak musíte opravdu letět jenom velice nízko, rychle zasáhnout cíl a zase odletět, jinak nepřežijete. Takže L–159 by tam našla využití, ale rozhodně by to nebyl žádný „game changer“ (zbraň, která by dala jasnou převahu jedné straně, pozn. red.). Proto si neumím představit, že bychom se jich měli vzdát.

Změnila nějak válka na Ukrajině význam letectva? V tomto konfliktu totiž moc není vidět.
Ne, nezměnila, jenom potvrdila, jak důležitý je výcvik a adekvátní vojenské postupy. Letouny rozhodují válku v úvodu. Rusko v první fázi konfliktu, ač papírově, mělo jasně dominovat, ale na začátku letectvo špatně použilo a dostalo se do opotřebovací války.

„Ta raketová obrana je strašně drahá, je ještě dražší než celý projekt F–35, a proto vidím jako jedinou možnost, že budou evropské státy spolupracovat a udělají protiraketovou obranu společně.“

Jaroslav Míka

Ve válce na Ukrajině vidíme, jak velkou roli hraje protivzdušná obrana. Česko ale nedisponuje žádnými raketami dlouhého doletu země–vzduch. Nahrazují to v naší obraně právě nadzvukové letouny?
Každá protivzdušná obrana státu se skládá z letectva a pozemní protivzdušné obrany. Letectvo má tu výhodu, že můžete prostředky protivníka zničit i za hranicemi svého území, ještě než vystřelí. Protivzdušná obrana ničí hrozby, tedy třeba střely, když už jsou na našem území.

My v současné době jsme ve fázi přezbrojování naší protivzdušné obrany a NATO pracuje na konceptu vybudování společné protiraketové obrany. Jsme teď vlastně na začátku.

Ta raketová obrana je strašně drahá, je ještě dražší než celý projekt F–35, a proto vidím jako jedinou možnost, že budou evropské státy spolupracovat a udělají protiraketovou obranu společně.

Jak do toho zapadají letouny F35, kterých bude ve výzbroji aliančních států nejspíš převaha?
Pokud bude v Evropě přes 500 letounů F–35, tak ten letoun, tím, že je stealth, spoustu prostředků protivníka, včetně balistických, zničí ještě na zemi, aniž by byly odpáleny. Je to trošku obrácená filozofie, než mají Rusové. Ti se snaží mít co nejvíc prostředků země-vzduch.

Ale vždycky je snazší hrozbu zničit na zemi, než za letu. Takže pořizování letounů páté generace nesmíme vnímat jenom v kontextu Česka. Jsme členem NATO a náš příspěvek s dvěma letkami F–35 přesně zapadá do tohoto puzzle.

Pokud by bylo potřeba, tak touto evropskou flotilou F–35 budeme ničit protivníkovi prostředky dřív, než budou odpáleny na naše území.

Generál Jaroslav Míka | Foto: Iveta Vávrová | Zdroj: Český rozhlas

Iveta Vávrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme