Nelze vyloučit konflikt mezi Ruskem a NATO. Je potřeba se na tyto věci chystat, říká generál Řehka

Severoatlantická aliance přijala do svých řad Finsko. Podle náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Karla Řehky to NATO rozhodně posílí, jelikož Finové mají propracovaný systém mobilizace a záloh. „Válka v Evropě není nemožná. Je potřeba si uvědomovat hrozby, které jsou reálné,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál.

20 minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Náčelník Generálního štábu Karel Řehka je jedním ze 40 lidí, kteří nosí nově střiženou uniformu.

„Vyhnout se konfliktu dá jen tak, že budeme účinně odstrašovat a že na to budeme připraveni,“ tvrdí Karel Řehka, náčelník generálního štábu | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

V uplynulém týdnu se Severoatlantická aliance rozšířila o Finsko. Bude to mít  bezprostřední dopad na českou armádu?
Určitě, na českou armádu i Českou republiku jako celek. Ten dopad spočívá v tom, že jsme zase o něco bezpečnější, protože to NATO rozhodně posílí. Finské ozbrojené síly a Finsko jako takové je země, která příkladně buduje obranu v duchu celospolečenského přístupu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pro nasazení českých vojáků se nic nemění. Finsko je ale obrovská posila a přináší nové schopnosti, komentuje vstup země do NATO náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka

Navíc mají velmi vyzrálé a početné ozbrojené síly. Mají výborný systém mobilizace, propracovaný systém záloh, jsou velmi interoperabilní s NATO. Dlouho byli partnerskou zemí, tudíž se známe i z operací a ze společných cvičení. Jejich integrace je naprosto jednoduchá.

Ve Finsku je Evropské centrum excelence pro boj s hybridními hrozbami, jehož členem je Česko už od roku 2018, společně s dalšími 32 zeměmi, a z mnoha těchto důvodů nás Finsko posiluje. Za zmínku stojí i bezpečnost v regionu Baltského moře.

Stále platí, že dodávky na Ukrajinu nijak neohrožují akceschopnost české armády?
Rozhodně, to podepíšu. Pod každou položkou, která jde na Ukrajinu, je moje doporučující stanovisko, nic z toho neohrožuje obranyschopnost České republiky.

V minulých měsících jste vyvolal pozornost výroky o branné povinnosti, o možnostech mobilizace, o tom, že na obraně země se nemůže podílet jenom armáda. Řekl jste, že se veřejnost nemá strašit, ale že je potřeba věci říkat na rovinu a informovat o nich. Co všechno by v tomto směru veřejnost měla vědět? Jaké scénáře a do jakých detailů by lidé měli mít k dispozici?
Primárně by veřejnost měla vědět, že válka v Evropě není nemožná, protože se tady o tom opravdu vůbec nemluvilo. Koneckonců to, že vyslovíte slovo mobilizace a to vyvolá naprostou paniku, je důkaz toho, že něco není v pořádku. Je potřeba si uvědomovat hrozby, které jsou reálné.

V budoucnu nelze vyloučit ani konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. Je potřeba se na tyto věci chystat. Nejen proto, že můžou nastat, a už vůbec ne, protože by si to někdo přál, ale především proto, že se tomu chceme vyhnout. Vyhnout se tomu dá jen tak, že budeme účinně odstrašovat a že na to budeme připraveni.

Měli by lidé znát i detaily toho, jak by případná mobilizace vypadala? Kolik lidí a podle jakých podmínek by bylo povoláno v první nebo druhé etapě?
Nemůžeme veřejně sdělovat detaily toho, jaké máme možnosti a omezení a jak rychle jsme schopni mobilizovat, povolávat nebo výběrově doplňovat, protože to nemusí být vždy úplná mobilizace. Odvíjí se to od situace, takže nelze říct, že v každém případě začnete všechno mobilizovat.

Švédsko stále mimo NATO. Země se nemůže podílet na vojenské obraně, prohlubuje se tím i její zranitelnost

Číst článek

Důležité je, že princip odložené potřeby, který tady byl, byl do značné míry výmluvou, a prostě neplatí. Neplatí to, že budeme mít vždy 15 let varovací dobu a že tady nehrozí konflikt většího rozsahu, tak jak se říkalo.

Tím, že si připouštíme, že je potřeba se chystat na konflikt vysoké intenzity a velkého rozsahu, který může trvat déle, pak je potřeba i férově říkat, že se to dotkne celé společnosti. Celá společnost se na to musí připravovat, nejen armáda.

Lotyšský parlament minulý týden schválil zavedení povinné vojenské služby. Je to něco, čím by se Česko mělo inspirovat?
To vždycky záleží na demografii dané země, na geografii, na tom, jaké bezprostřední hrozby ta země má.

Myslím, že větší míra odolnosti společnosti i v tom, že lidé budou více připraveni na některé krizové situace, určitě není na škodu. Ale upřímně řečeno, obnova povinné vojny je v našem případě nereálná, protože na to musíte mít společenskou shodu. A ta si myslím, že tady rozhodně není.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Tomáš Pancíř, vpl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme