Murína v čele GIBS nahradí Radim Dragoun. Vláda podpořila jeho jmenování

Vláda na svém středečním jednání podpořila jmenování státního zástupce Radima Dragouna do čela Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Dragoun řekl novinářům, že premiér Andrej Babiš (ANO) by ho měl pravděpodobně jmenovat s účinností od 1. září. Nahradí Michala Murína, který na vedení GIBS počátkem května rezignoval po sporech s Babišem.

Praha (Aktualizováno: 10:57 29. 8. 2018) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vláda podpořila jmenování Radima Dragouna do čela GIBS.

Vláda podpořila jmenování Radima Dragouna do čela GIBS. | Foto: Roman Vondrouš | Zdroj: ČTK

Před týdnem nominaci Dragouna do funkce ředitele projednal sněmovní bezpečnostní výbor, což je podmínka pro jmenování.

Výběrové řízení na šéfa GIBS vyhrál Radim Dragoun, státní zástupce z Loun

Číst článek

Dragoun novinářům řekl, že chce, aby inspekce působila důvěryhodně vůči státním zástupcům i veřejnosti. „Aby i ty vztahy uvnitř byly korektní, aby si důvěřovali příslušníci GIBS navzájem a věřili svému vedení, aby i vedení věřilo svým příslušníkům a nedocházelo k únikům informací,“ uvedl Dragoun.

Šéfa Okresního státního zastupitelství v Lounech Dragouna vybrala komise ve výběrovém řízení, do kterého se přihlásilo 12 lidí. „Nejsem člověk nikoho, nejsem vyslanec justice nebo pana premiéra, jsem tam sám za sebe. Výběrové řízení proběhlo naprosto korektně, pokud bych měl pocit, že se bude nějak manipulovat, tak bych se ho neúčastnil,“ řekl novinářům Dragoun.

Na Murína podle inspekce Babiš opakovaně tlačil, aby ve vedení skončil. Na schůzkách Murínovi podle prohlášení GIBS řekl, že pokud ředitelské místo opustí do konce února, obejde se to „bez skandálu“. Babiš to popřel, ale následně začal Murína veřejně kritizovat a zahájil s ním kázeňské řízení.

Murína kritizovali vedle Babiše také někteří státní zástupci. „Ty výtky, jak jsou adresovány, mi připadají jako přiléhavé, protože je potřeba mít na paměti, že státní zástupce je pánem přípravného řízení,“ uvedl Dragoun. Nevidí však žádnou souvislost v tom, že státní zástupci měli výhrady proti Murínovi a právě žalobce se stává jeho nástupcem.

Na výboru poukázali na neprůhledný výběr šéfa policejní inspekce. Premiér to pak vyčetl úřednici vlády

Číst článek

Poslancům Dragoun před týdnem řekl, že v brzké době chce požádat o vyšší stupeň bezpečnostní prověrky. Nyní disponuje prověrkou na stupeň důvěrné. Počátkem září by měl vystoupit na jednání sněmovní komise pro kontrolu GIBS.

GIBS vznikla 1. ledna 2012. Murín byl druhým ředitelem této bezpečnostní složky, ve funkci v prosinci 2015 vystřídal Ivana Bílka. Po jeho odchodu inspekci dočasně vede Lenka Haderková. GIBS prověřuje a stíhá příslušníky policie, celní správy a vězeňské služby, u občanských zaměstnanců se zajímá o trestné činy spáchané v souvislosti s výkonem pracovních úkolů. Stíhá také příslušníky inspekce.

Ředitele GIBS podle zákona o inspekci jmenuje a odvolává předseda vlády, kterému je šéf inspekce z výkonu své funkce odpovědný. Jmenovat ředitele může premiér na návrh vlády a po projednání v bezpečnostním výboru sněmovny.

Radim Dragoun (45)

Nominace dosavadního šéfa Okresního státního zastupitelství v Lounech Dragouna do čela instituce, která se zabývá trestnými činy policistů, celníků nebo příslušníků Vězeňské služby, vzešla letos v červenci z výběrového řízení, do kterého se přihlásilo 12 lidí. Podle informací médií je ve středu odsouhlasený nový šéf GIBS dlouhodobě považovaný za spojence pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.

Jako žalobce se někdejší policista Dragoun zabýval několika známými kauzami, mezi nimi například případem korupce dvou litoměřických soudců Josefa Knotka a Ladislava Jelínka. Ti podle obžaloby za úplatu ovlivňovali výsledek několika kauz, loni v prosinci oba obvinění odešli od soudu s pravomocnými podmíněnými tresty a pokutami.

Dragoun začínal jako policista, v letech 1994 až 1997 vystudoval pražskou Policejní akademii, kde získal bakalářský titul. Později dokončil magisterské studium Právnické fakulty Západočeské univerzity, kde dosáhl také na titul JUDr., a v roce 2011 dokončil doktorské studium. Vedoucí jeho disertační práce byla pozdější ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).

Během aféry kolem „rychlostudentů“ plzeňských práv se objevilo i Dragounovo jméno, školu totiž dokončil během tří let. Tehdy již státní zástupce Dragoun ale odmítl jakékoli pochybnosti, v Plzni mu podle jeho slov uznali řadu zkoušek z Policejní akademie, a on si tak mohl spojit druhý se třetím a také čtvrtý s pátým ročníkem.

GIBS, jejímž je Dragoun již třetím ředitelem od jejího vzniku v roce 2012, vznikla na základě zákona přijatého na podzim 2011. Ten sjednotil roztříštěné vyšetřování trestných činů příslušníků bezpečnostních sborů. Zatímco policisty vyšetřovala zvláštní inspekce spadající pod ministerstvo vnitra s ředitelem jmenovaným vládou, u celníků provádělo vnitřní kontrolní činnost několik oddělení, existovala například také Inspekce vězeňské služby.

Sněmovna přijala vládní návrh zákona o vzniku GIBS hlasy tehdejší koalice ODS, TOP 09 a Starostů a Věcí veřejných, odmítla přitom Senátem navržené změny. Poslanci ČSSD se hlasování vesměs zdrželi, někteří byli proti stejně jako komunisté. Návrh zákona schválila už na jaře 2009 vláda Mirka Topolánka (ODS), ministrem vnitra v té době byl Ivan Langer (ODS), a znovu jej schválila v červenci 2011 vláda Petra Nečase (ODS), vnitro tehdy vedl nestraník Jan Kubice.

Hlavním předmětem činnosti GIBS je vyšetřovat trestné činy, jejichž pachateli jsou policisté, celníci, příslušníci Vězeňské služby, příslušníci inspekce či zaměstnanci těchto útvarů. Inspekce také provádí zkoušku spolehlivosti vůči protiprávnímu jednání uvedených příslušníků a zaměstnanců. Navrhuje proti takové činnosti opatření a vydává metodická doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů.

GIBS je samostatným bezpečnostním sborem, samostatná je i ekonomicky - má vlastní kapitolu v rámci státního rozpočtu. V prvním roce fungování měla GIBS rozpočet téměř 322 milionů korun, v pozdějších letech se výše rozpočtu inspekce (zejména kvůli poklesu investičních výdajů) snížila na úroveň kolem 275 milionů. Pro loňský rok rozpočet GIBS stoupl z 282 milionů korun o 90 milionů korun, pro letošní rok je ve státním rozpočtu pro GIBS určeno 397 milionů korun.

GIBS v roce 2017 obvinila 250 lidí, což bylo o čtyři více než v roce předchozím. Meziročně výrazně stoupl počet vyšetřovaných případů souvisejících s úniky informací.

Během existence GIBS se kolem ní objevilo několik afér, například před třemi roky se inspekce stala terčem kritiky kvůli takzvané olomoucké korupční kauze (Vidkun), týkající se podezřelých vazeb mezi podnikateli, policisty a politiky. Po vypuknutí kauzy rezignoval ke konci listopadu 2015 na post ředitele inspekce její první šéf Ivan Bílek.

Bílkovým nástupcem se v prosinci 2015 stal jeho náměstek Michal Murín, který z čela instituce odstoupil ke konci letošního dubna. V posledních týdnech ve funkci byl ve sporu s premiérem Babišem. Dočasnou ředitelkou GIBS se stala Lenka Haderková, jež předtím působila na pozici vedoucí legislativního a právního oddělení inspekce. I ona se zúčastnila výběrového řízení na nového šéfa GIBS, ze kterého ale vzešel vítězně Radim Dragoun.

V souvislosti s inspekcí poutala v nedávné době pozornost volba předsedy sněmovní komise pro kontrolu GIBS. Začátkem letošního března zákonodárci do této funkce zvolili Zdeňka Ondráčka (KSČM), který byl terčem kritiky za své působení za socialismu. Jeho zvolení kritizovala opozice, demonstrovaly kvůli tomu tisícovky lidí. Ondráček se nakonec 6. března funkce vzdal a předešel tak hlasování o svém odvolání, které chtěla prosadit většina sněmovních stran. V dubnu byl do čela komise zvolen nominant hnutí ANO Jiří Mašek (ANO).

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme