Zneužití pravomoci, drogy, ale i vraždy, to byly nejčastější důvody odposlechů Generální inspekce

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v loňském roce ukončila odposlechy ve 123 případech, které se týkaly 21 trestních spisů. Oproti roku 2017 jde o pokles o 49 úkonů. Nejčastěji se odposlechy dotkly civilních osob mimo bezpečnostní sbory a příslušníků a zaměstnanců Policie ČR. Vyplývá to z analýzy inspekce za rok 2018.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Telefonující muž

Civilistů mimo bezpečnostní sbory se týkalo 83 případů odposlechů. (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Podle analýzy inspekce loni ukončila 121 odposlechů, které byly pořízeny na příkaz soudce, v dalších dvou případech postupovala se souhlasem uživatele odposlouchávané stanice. U obou kategorií zaznamenala GIBS oproti předloňskému roku pokles. Ve 27 případech byl odposlech zaměřený na příslušníka nebo zaměstnance policie, ve 12 šlo o příslušníka či zaměstnance vězeňské služby a v jednom se vztahoval k celní správě.

Stížnosti na generální inspekci. Komise řešila přes sedmdesát případů, závažné pochybení neodhalila

Číst článek

Civilistů mimo bezpečnostní sbory se týkalo 83 případů. „Jedná se o osoby, které se spolupodílejí na páchání trestné činnosti s příslušníky bezpečnostních sborů,“ vysvětluje analýza. Ohledně inspekce nebyl v loňském roce nasazen žádný odposlech.

Ve třetině případů byly odposlechy nasazeny kvůli podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby, ve čtvrtině případů šlo o nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Třetím nejčastějším důvodem bylo maření úředního rozhodnutí, následoval trestný čin vraždy.

V oblasti efektivity úkonů odposlechu za rok 2018 bylo z celkového počtu 123 úkonů celkem 90 úkonů efektivních, 31 úkonů neefektivních a dva úkony byly neaktivní - úkon tedy sice byl realizován, nebyly při něm ale pořízeny žádné záznamy pro trestní řízení.

Sledování ve 152 případech

Ke sledování osob a věcí přistoupila inspekce podle zprávy ve 152 případech, které se týkaly 45 spisů. I zde byl zaznamenán pokles oproti roku 2017, kdy šlo o 258 úkonů. S povolením státního zástupce GIBS postupovala ve 101 případech, 48 úkonů se odehrálo s povolením soudce a tři se souhlasem dotčené osoby.

Nejčastěji se opět týkaly provedené úkony příslušníků a zaměstnanců policie a civilistů. V polovině případů šlo opět o podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.

Analýza uzavírá, že z víceletého srovnání vyplývá, že počty nasazovaných úkonů odposlechu a úkonů sledování mají kolísavou tendenci. „Například nárůst úkonů v roce 2017 byl zapříčiněn prověřováním rozsáhlé organizované trestné činnosti s velkým počtem prověřovaných osob v několika trestních spisech. Naopak pokles v roce 2018 byl návratem k průměru let 2015 a 2016. Vývoj počtu nasazování a využívání těchto úkonů tak výrazně nevybočuje z intervalu využívání a nasazování z předchozích let,“ uvádí v dokumentu GIBS.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme