Vláda chystá odmítnutí globálního paktu o migraci, rozhodne příští týden
Vláda příští týden probere materiál o nepřistoupení ke globálnímu paktu OSN o migraci. Ve středu to uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve říkal, že úmluva stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací, výhrady k dokumentu dával najevo i Petříček. Od smlouvy loni ustoupily USA, podepsat ji odmítly i Rakousko a Maďarsko.
Vláda ve středu o dokumentu debatovala a zadala ministru zahraničí, aby na příští týden připravil materiály pro konečné usnesení. Podle Petříčka je zřejmé, že kabinet nakonec přistoupení k paktu nepodpoří. Ministr také novinářům řekl, že vláda musí své stanovisko předložit sněmovně do 15. listopadu.
Věřím, že nezůstaneme v izolaci
Petříček v tiskovém prohlášení uvedl, že při vyjednávání o úmluvě nebyly akceptovány všechny české výhrady. „Nelíbí se nám například nejednoznačné rozlišení mezi nelegálními a legálními migranty v otázce sociálních práv nebo fakt, že kompakt nezmiňuje i nucené návraty nelegálních migrantů,“ napsal.
34 stran, které se nelíbí Babišovi, Kurzovi ani Trumpovi. Co přináší globální pakt o migraci?
Číst článek
Česko by podle Petříčka mělo od paktu ustoupit. „Věřím, že dokážeme, a to bude úkol pro českou vládu, náš postoj řádně obhájit, tak aby nás zahraniční partneři pochopili a aby nás toto rozhodnutí neizolovalo v situaci, kdy přes 90 procent všech států chce kompakt naopak přijmout,“ napsal.
Podle ministra je zároveň třeba si uvědomit, že problematiku migrace nelze řešit jinak než v mezinárodní spolupráci, protože stát o velikosti Česka nedokáže problému čelit sám.
„Chceme, aby se ČR aktivně účastnila takových forem mezinárodní spolupráce, které pomohou omezit nelegální migraci, včetně boje proti pašeráckým sítím, umožní lepší ochranu hranic a zlepší mezinárodní pomoc v zemích postižených válkou nebo humanitární katastrofou,“ napsal.
Babišovi se pakt nelíbí
Dohoda, kterou mají vlády oficiálně stvrdit na prosincovém summitu v Maroku, vytyčuje na 34 stranách celkem 23 cílů a cesty, jak jich dosáhnout. Všechny se týkají mezinárodní migrace, respektive toho, jak ji řešit a předcházet jí.
Dokument navrhuje globální rámec spolupráce a není právně závazný. Letos v červenci ho schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ještě v září, kdy vedl i ministerstvo zahraničí, v Poslanecké sněmovně řekl, že Česká republika při tvorbě dokumentu byla a usilovala o to, aby odrážel už existující závazky v oblasti migrace a azylu a nepřinášel pro Česko žádné nové nároky.
„Proti nelegální migraci už bojujeme, na to nepotřebujeme nějaký globální pakt,“ je nicméně přesvědčen Andrej Babiš. „Chceme pomáhat, ale migrace nemůže být lidským právem. To je neslučitelné s naší migrační politikou, ohrožuje to naši suverenitu a stírá to rozdíly mezi legální a nelegální migrací. Proto jsem proti tomuto paktu,“ řekl premiér Právu.
Podle něj je právo na migraci nepřijatelné. „Pak by se do Evropy klidně mohla nastěhovat miliarda lidí. Pakt sice lidem dává obecné právo na migraci, už ale neřeší, jestli pak migranti budou u nás mít právo pracovat, chodit do školy nebo pobírat sociální dávky.“
Kromě zemí, které od něj ustoupily, mají výhrady k paktu také Polsko, Itálie či Japonsko.
