Nejvíc schůzí, ale nejméně zákonů. ‚Pomoci by mohla změna jednacího řádu,‘ hodnotí Polčák poslance
Sněmovna sice svolala nejvíc schůzí, schválila však nejméně zákonů v historii. Pracují poslanci špatně, nebo je na vině neefektivní jednací řád? „Změna jednacího řádu by mohla pomoci, prostor pro zlepšení tu určitě je,“ je přesvědčen europoslanec STAN Stanislav Polčák. Předseda senátního ústavně právního výboru Tomáš Goláň (zvolen za SEN 21, člen klubu ODS a TOP 09) by systém neměnil a tvrdí, že spíše by se mělo apelovat na zodpovědnost poslanců.
Europoslanec považuje problematické zatěžování plenárních schůzí tím, že jakoukoliv i nelegislativní zprávu musí schvalovat plénum:
Poslanecká sněmovna sice letos svolala nejvíc schůzí, schválila však nejméně zákonů v historii. Pracují poslanci špatně, nebo je na vině neefektivní jednací řád? Ptá se Karolína Koubová
„V okamžiku, kdy je věc bezrozporná a prochází specializovaným výborem, tak pak už nemusí procházet plénem. To je určitě věc, ve které by řád mohl být změněn.“
Senátor Goláň si tuto změnu umí představit, ale nepovažuje ji za zásadní. „Zásadní věc, která prodlužovala jednání sněmovny, byl systém legislativy a toho, jak byla přijímána. Tedy že nešlo o návrhy vlády a ministerstev, ale často byly komplexní změny kodexů dělány formou pozměňovacích návrhů poslanců. O to déle se to projednávalo a kvalita pak byla menší, protože se nevyjádřily dotčené spolky, organizace a další.“
„Zákonodárná iniciativa samozřejmě svědčí všem poslancům,“ dodává senátor, „ale účelná a realistická je, když návrhy podávají opoziční poslanci. Dnes vládní poslanci navrhují zásadní věci jako DPH, což byl návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který je ale členem vlády. Tyhle věci mají probíhat systémem klasického legislativního procesu, ne poslaneckým návrhem.“
„Když máte větší množství samostatných poslaneckých klubů, tak při současné úpravě jednacího řádu můžete zablokovat prakticky vše.“
Stanislav Polčák, europoslanec
Polčák zvažuje, že by stálo za to povýšit legislativní pravidla vlády do formy vládního předpisu:
„Projednávání vládních návrhů má široký dopad a ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) pak často udělovala výjimky z procesu. Témat legislativních na úpravu je tam celá řada, ty by stály upravit na úrovni přípravy návrhů na úrovni vlády.“
Všechno by mělo být o politické a osobní odpovědnosti, opakuje senátor Goláň. „I lhůty projednávání zákonů jsou přece ve vůli předsedů klubů i stran. Pokud se tito budou chovat zodpovědně, tak není třeba měnit jednací řád. Jsem vždy pro, aby se co nejméně měnila pravidla a zákony a co nejvíc měnili lidé, kteří pravidla nejsou schopni dodržovat.“
„Bylo by důležité, aby do těchto věcí mohly zasahovat komory, organizace, sdružení a další části společnosti, kterých se dotčená legislativa týká. Ty by měly vytvářet tlak na sněmovnu. Já skutečně nechci tlačit každého do všeho zákonem,“ apeluje na nelegislativní řešení Tomáš Goláň.
Podle europoslance Senát pracuje a organizuje svoji práci na mnohem lépe než sněmovna. „Opravdu se domnívám, že když máte větší množství samostatných poslaneckých klubů, tak při současné úpravě jednacího řádu můžete zablokovat prakticky vše.“
„Souhlasím s panem senátorem v tom, že každá nová regulace by měla být přijímána s velkým rozmyslem. Ale právě proto, abychom mohli efektivně zvážit námitky proti a vůbec projednávání daného předpisu, by jednací řád měl být vyvážený. Je také třeba odbřemenit legislativní činnost od té nelegislativní,“ navrhuje systémové změny Stanislav Polčák.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.
