Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Grebeníček: Podporu vládě jen se zákonem o majetkových přiznáních

KSČM bude podle svého předsedy Miroslava Grebeníčka uvažovat o podpoře vlády premiéra Grosse jenom v případě, že bude hlasování o vyslovení důvěry v Poslanecké sněmovně spojeno se zákonem o majetkových přiznáních.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miroslav Grebeníček

Miroslav Grebeníček | Foto: Michal Kamaryt

Řekl to dnes předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Zdůraznil přitom podmínku, že jeho strana podpoří jen takový návrh majetkového zákona, který bude mít i zpětnou platnost na uplynulých patnáct let. Žádá, aby růst majetku byl konfrontován se zdaněním zdrojů za dané období.

"Pokud by přišli se zákonem, který má úplně jiný rozměr, pak by jsme se sotva mohli dohodnout. Musí to být skutečně i retrospektiva celého toho patnáctiletého období, propojená na tehdy platné daňové zákony," dodal Grebeníček.

Toto stanovisko chce šéf KSČM doporučit také na zítřejším zasedání výkonného výboru strany. Podle Grebeníčka by komunisté rozhodně neměli přistoupit na jiné, například daňové zákony, se kterými by vládní politici případně chtěli spojit hlasování o důvěře Grossovu kabinetu. Navíc by musela být vláda, která spojí žádost o důvěru s návrhem majetkového zákona, menšinová a bez lidí, kteří podporují a prosazují Modrou šanci ODS.

Na prohlášení Miroslava Grebeníčka již zareagovala Hospodářská komora České republiky, která se obává přijetí požadavku komunistů na majetková přiznání se zpětnou platností. Podle mluvčí komory Viktorie Plívové, by přijetí tohoto zákona znamenalo šikanování občanů pod heslem "Velký Bratr tě vidí."

"Jde podle nás o naprosto nesmyslné a zbytečné byrokratické násilí, které je navíc lehce zneužitelné a proto rizikové. Neumíme si v praxi představit, jak by fungoval model, kdyby na každém menším městě, kde je finanční úřad, byla k dispozici kompletní databáze majetku všech poplatníků. Únik informací o osobních údajích u nás bohužel není nic neobvyklého, míra zneužitelnosti dat tohoto typu je přitom velmi vysoká," dodává Plívová.

Požadavek, aby přiznání bylo podáno na 15 let zpětně, je podle ní postavený na hlavu. Jde totiž o dobu, která je dávno za hranicí povinnosti skladovat daňová přiznání. Ti, kteří by takové přiznání majetku museli podávat, by neměli žádnou možnost doložit jeho pravdivost. Požadavek KSČM nás prý vrací do doby před patnácti lety, včetně zvyklostí a standardů minulého režimu.

K návrhu komunistů se vyjádřila i advokátka Dagmar Raupachová. Z právního hlediska podle ní není požadavek komunistů v pořádku. "Já to považuji pouze za jakýsi politický manévr. Není správný požadavek, aby zákon měl zpětnou platnost. To je podle mne pouze jejich politická představa. Řekla bych politické přání. Já si neumím představit, jak by to chtěli právně ošetřit. Ne správné by to nebylo," dodala Raupachová.

Milada Richterová, Julie Rákosová, David Vandrovec, Marie Matúšů Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme