BASKETBAL: Srbsko - Česko právě teď živě

Grebeníček zpochybnil Palachovu oběť. Část poslanců na protest opustila jednání

Komunistický poslanec Miroslav Grebeníček ve sněmovně zpochybnil, že se Jan Palach upálil kvůli komunistické totalitě. Řekl to při projednávání novely, podle které by se den Palachova činu měl zařadit mezi významné dny. Část poslanců na protest proti jeho tvrzení odešla ze sálu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miroslav Grebeníček byl předsedou KSČM | Foto: Štěpán Kotrba

Grebeníček měl výhrady k důvodové zprávě návrhu, podle kterého by se den Palachova činu měl zařadit mezi významné dny, a také zpochybnil tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem protitotalitní komunistické moci.

„Ano, Jan Palach se stal po své smrti rukojmím celé řady prapodivných negativistů. Například těch, kteří v nahnědlé tónině opakovaně volají po odstoupení členů KSČM, kteří po demokratických volbách loni na podzim usedli v krajských radách,“ uvedl ve sněmovně Grebeníček.

Přehrát

00:00 / 00:00

O reakcích na Grebeníčkův projev mluvila na Radiožurnálu Klára Bílá. Palachův čin zhodnotil ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma

„Ne, Jan Palach se nezapálil na protest proti komunistické straně Československa. Jeho sympatie patřily především reformním komunistům, kteří měli podporu i ve všech strukturách svazu vysokoškolského studentstva,“ řekl Grebeníček a dodal:

"Atmosféra nadšení, hrdost na vlastní zemi a podpora vedení státu byla tenkrát až neuvěřitelná. Jistě, byly zde i skupiny občanů, které v Pražském jaru viděly především příležitost k negaci celého poválečného vývoje a návratu do předmnichovské republiky."

Někteří poslanci opustili jednací sál, mlčky pozorovali televize v kuloárech a nevěřícně kroutili hlavou. U řečnického pultíku se pak vystřídali poslanci, kteří hájili oběť Palacha, označili ho za hrdinu.

Mezi významné dny by měl patřit i den upálení Jana Palacha, rozhodli poslanci

Číst článek

Například předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová z ODS všem veřejně ukázala fotografii k novému filmu o Janu Palachovi a řekla, že by měly platit jisté etické limity:

Přehrát

00:00 / 00:00

O návrhu na zapsání 16. ledna mezi významné dny mluvila na Radiožurnálu jeho překladatelka Jana Černochová z ODS a Stanislav Grospič, poslanec KSČM

„Jsem přesvědčena, že to bylo zneužití a účelové vystoupení pana poslance Grebeníčka, který zejména v této věci neměl právo vystupovat."

Anna Putnová z TOP 09 Grebeníčkova slova považuje za nehoráznou lež:

„Jan Palach byl symbolem národního vzdoru a mladistvého idealistického zápasu o čistou podobu politiky. A také o podobu českého státu, který by měl představovat svojí kulturní identitu, ale také politickou historii. Byl to protest proti útlaku, a považuji tedy za nestoudné takto vystoupit vůči jeho osobě a vůči novele, která by měla připomínat jeho význam.“

Proti tomu se ale postavila komunistická poslankyně Marta Semelová, která prohlásila, že koalice už dvacet let převrací historii.

Podle Jany Černochové z ODS, která novelu předkládala, Grebeníček ukázal, že se myšlení komunistů za 45 let nezměnilo.

„Důvodová zpráva je velmi korektní. Mohla jsem používat mnohem více expresivní výrazy, mohla jsem tam uvádět mnohem více věcí z historických pramenů. Skutečně jsem se omezila na to, jakou osobností byl Jan Palach pro naší zemi, pro zahraničí."

Busta Jana Palacha na pražské FF UK | Foto: Knihovna Jana Palacha FF UK

"Chápu, že některé věty, které v důvodové zprávě byly, například o tom, že komunistická strana se Jana Palacha nepřestala bát ani po jeho smrti, a proto byly jeho ostatky přestěhovány, aby se lidé nemohli chodit poklonit jeho památce, komunistické poslance rozzuřily. Ale každý, kdo má nějakou historickou povědomost, kdo třeba viděl i nějaké dokumentární filmy nebo má chuť si o tom něco přečíst z historických pramenů, tak ví, že to jsou fakta, která se stala. A nikdo, ani komunistická strana, nemá právo je jakkoli zpochybňovat,“ říká Černochová.

Na výrocích kolegy Grebeníčka nevidí nic nešťastného jeho stranický kolega Stanislav Grospič:

„Myslím si, že každý poslanec má právo vystupovat v Poslanecké sněmovně. Kolega Grebeníček neřekl nic nepravdivého. Osobně vnímám osobu Jana Palacha velmi kontroverzně, protože si myslím, že čin, který udělal, byl především jeho osobní tragédií a lidí, kteří ho k tomu pomohli motivovat. Nesouhlas s tím, co se ve společnosti dělo, mohl vyjádřit i jinak. Je legitimní, že návrh zazněl a byl Poslanecké sněmovně předložen. Nyní bude projednáván ve výborech a nakonec Poslanecká sněmovna rozhodne, jestli ho zařadí, nebo nezařadí mezi významné dny.“

Černochová si nicméně myslí, že návrh nakonec projde.

‚O smyslu Palachova činu není pochyb‘

Se zavedením 16. ledna jako významného dne v kalendáři souhlasí i ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma:

„Ze strany pana Grebeníčka se jedná o takovou slovní ekvilibristiku. V Palachově dopise, kterým vysvětloval důvody svého činu a stanovil v něm minimální program toho, co by se mělo dělat, samozřejmě nenajdeme nějaké burcování proti totalitě. Činem se především snažil zmobilizovat veřejnost k odporu proti kapitulantské a kompromisnické politice tehdejšího vedení vůči sovětskému tlaku. Je to několik měsíců po okupaci Československa.“

„Když to domyslíme, tak posledních 20 existence komunistického režimu bylo umožněno právě jen díky intervenci zahraničních armád a díky masivní přítomnosti sovětských vojsk na území Československa. Když se tedy Palach snažil bojovat proti nastupující normalizační garnituře vedení komunistické strany, samozřejmě tím volal po boji proti typu režimu, který tady pak 20 let existoval,“ dodává Tůma s tím, že Palachův čin zcela jistě patří do série činů odporu proti komunistickému režimu. O tom nemůže být žádných pochyb

Martin Křížek, Jakub Šídlo, Klára Bílá, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme