Gripeny Senátem neprošly, vrací se poslancům

Senátoři zamítli vládě nákup čtyřiadvaceti vojenských stíhaček Gripen pro českou armádu. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík nepřesvědčil senátory, aby se neřídili doporučením výborů a modernizaci českého armádního letectva za více než 60 miliard korun podpořili. Jejich veto by mohla ještě přehlasovat Poslanecká sněmovna, které se zamítnutá předloha vrací.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Saab J-39 Gripen na letišti | Foto: SAAB-BAE Systems

Koupi strojů britsko-švédského konsorcia BAE- Systems/Saab po téměř čtyřhodinové debatě odmítlo 45 z 77 přítomných senátorů. Proti hlasovali všichni senátoři ODS a krom unionisty Ondřeje Sebera a Daniela Kroupy i celý klub Unie svobody-ODA a s výjimkou dvou komunistů i nezařazení senátoři. Z lidoveckého klubu se k nim přidal předseda Senátu Petr Pithart a Jaroslav Šula. Gripeny nepodpořil i sociálně demokratický senátor Petr Smutný.

Sněmovna, kde finance na krytí vojenských letounů prošly jen o pět hlasů, senátní verdikt zřejmě těžko přehlasuje. Vláda by totiž musela získat souhlas ještě nejméně tří poslanců, protože návrh zákona do horní komory vyslalo 98 ze 188 přítomných členů dolní komory.

Zklamaný ministr obrany Jaroslav Tvrdík navíc po hlasování horní komory parlamentu prohlásil, že těsně před volbami už poslance o podporu nákupu gripenů žádat nebude. "Za sebe řeknu, že bych nerad v tomto volebním období tento zákon v Poslanecké sněmovně ještě jednou obhajoval. Myslím, že ty ideologické důvody, které vedly řadu poslanců a senátorů k zamítnutí návrhu, se před volbami změní jen těžko," uvedl ministr.

Jestli to znamená definitivní konec nadzvukových stíhacích letounů v armádě České republiky, si Tvrdík netroufl odhadnout. "Bude záležet na rozhodování nové vlády, jakou cestou se vydá," dodal.

Tvrdík na začátku jednání požádal senátory, aby v případě, že finance na gripeny odmítnou přišli s jinou variantou ochrany našeho vzdušného prostoru. Předseda branného výboru a senátor za ODA Michael Žantovský zase žaloval vládu, že pro jednu z největších veřejných státních zakázek v historii země nenašla dostatečnou politickou shodu.

Vládou ohlášený odklad podpisu smlouvy o gripenech Žantovský nepovažuje za vstřícný krok. "Vláda neustoupila ze svého stanoviska, ale naopak se každou cenu snažila nějakým způsobem dosáhnout toho, aby většina senátorů tento zákon podpořila. To já si myslím správné není," prohlásil Žantovský.

Šéf Klausových senátorů Mirek Topolánek vítá, že konečné rozhodnutí bude až na povolební sněmovně a vládě. "To, co udělala vláda, to znamená, že posunula termín podpisu smlouvy, je trochu hra, nicméně je to svým způsobem vstřícné gesto. Umožňuje to při jakémkoliv výsledku hlasování se o tom dále bavit v nové reprezentaci, v rámci programového prohlášení nové vlády se k tomu vrátit," uvedl.

Kabinet schválil nákup gripenů v dubnu, začátkem května pak vládní návrh těsně prošel Parlamentem. Letadla bez výzbroje mají stát přes 52 miliard korun, zbraně a další úpravy více než sedm miliard - celkem nás tedy stíhačky přijdou na 60 miliard korun.

Stroj představuje první bojový letoun čtvrté generace, který je nyní operační. V současnosti jsou stroje JAS 39 Gripen kromě Švédska ve výzbroji Maďarska a Jihoafrické republiky. Uvažuje se o jejich prodeji i do Rakouska, Polska, Brazílie a dalších zemí včetně České republiky.

Dana Jaklová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme