‚Došlo k nestandardním transakcím.‘ Policie varuje před podvodníky, kteří žádají převod peněz z účtu
Hackeři začali ve větší míře útočit přes mobilní telefon. Při zavolání se vydávají za falešné bankéře a policisty. Snaží se své oběti přimět k tomu, aby převedly peníze na účet, ke kterému ale mají přístup jen útočníci. Podle zjištění Radiožurnálu podvodníkům uvěřila již téměř stovka lidí, policie škody způsobené hackery vyčíslila na miliony.
„Domnělý pracovník bankovní společnosti zavolá své oběti a informuje ji o tom, že došlo k nestandardním transakcím na jejím účtu a do té doby, než-li se to vyšetří, tak v zájmu bezpečnosti oběti je, aby své finance převedla na jiný účet,“ popisuje Radiožurnálu metody podvodníků mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Útočníci oběti nadiktují číslo jiného účtu, kde budou jejich peníze údajně v bezpečí. Aby svou historku ještě podpořili, vydávají se také za policisty.
„Po skončení prvního hovoru následuje druhý, kde se volající představí jako policista a skutečně potvrdí, že došlo k útoku a probíhá vyšetřování a bude nejbezpečnější peníze převést na účet, který uvedl již zástupce bankovní společnosti,“ vysvětluje další krok podvodníků Moravčík.
Podle bankovní asociace jsou v tomto případě hackeři velmi vynalézaví. Mluví plynně česky, používají bankovní terminologii i klasické ověřování klientů bankou, kdy se oběti ptají třeba na poslední dvě čísla rodného čísla.
Hovor navíc působí jako ze skutečného callcentra. „Dnes už na to mají celá callcentra, nedělá to jeden člověk. Hovory, tak jak probíhají, jsou třeba strukturované tak, že zavolá jeden pracovník a ten napřed klienta informuje, že se něco děje na jeho účtu a že ho přepojí na dalšího pracovníka v bance. A opravdu ho přepojuje,“ upozorňuje předseda Komise České bankovní asociace pro bankovní a finanční bezpečnost Petr Barák.
Lidé na pořadu Rychlá hra na TV Barrandov provolali i tisíce. Operátoři aktivovali skupinu pro podvody
Číst článek
Navíc umí zfalšovat telefonní čísla. Oběti se tak na obrazovce telefonu objeví skutečné číslo například infolinky jeho banky. Podle Baráka umí hovor útočník chytře zmanipulovat: „Ptají se i na věci, které ani oni sami neznají, protože položí třeba otázku řekněte mi poslední dvojčíslí vašeho rodného čísla a vůbec nemusejí to rodné číslo znát. Oni jenom řeknou: ‚Ano, správně‘.“
Hackeři taky podle Baráka většinou ví, u které banky má oběť otevřený účet. „Jméno banky je možné získat například z úniků e-shopů. Myslím si, že získat informaci o tom, z které banky se platilo, v případě, že uživatelé platili prostřednictvím bankovního převodu, můžou útočníci při úniku dat získat velmi lehce,“ přibližuje způsob, jak takovou informaci můžou útočníci získat, bezpečnostní analytik firmy Excello Boris Mutina.
Jak upozorňuje bankovní asociace i policie, lidé podezřelý hovor poznají například podle toho, že se je volající snaží dostat do nějakého časového presu a ptá se jich na hesla nebo přístupové kódy do bankovnictví. To skutečná banka nikdy nedělá.
Podvržené telefonní číslo se ale rozpoznat nedá. Nejjednodušší je hovor ukončit a zavolat znovu do své banky nebo svému bankéři, který pak pravost hovoru může zpětně ověřit.
