‚Značně havarijní stav.‘ Staněk dal pokyn komisi, aby o Hadích lázních rozhodla během jednoho dne

Když Antonín Staněk (ČSSD) 31. července zrušil Hadím lázním v Teplicích status kulturní památky, bylo to jeho poslední rozhodnutí ve funkci ministra kultury. Aby to ale před svým odchodem stihl, musel celý proces urychlit. Jak nyní zjistil server iROZHLAS.cz, vycházel z kladného stanoviska rozkladové komise. Ta měla ovšem na svůj verdikt jen několik hodin – na pokyn dnes již bývalého šéfa resortu případ projednala rovněž poslední červencový den.

Dokumenty Praha (Aktualizováno: 12:31 28. 8. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odňal Hadím lázním v Teplicích po 60 letech statut kulturní památky | Foto: Iveta Lhotská / MAFRA | Zdroj: Profimedia

„Prvky v interiérech nevykazují natolik významné památkové hodnoty, aby byl dán dostatečný důvod pro zajištění jejich ochrany prostřednictvím institutu kulturní památky,“ píše se v záznamu z jednání rozkladové komise ministerstva kultury, která se zabývala rozkladem společnosti Treinvest Jaroslava Třešňáka, majitele teplického objektu, podaným 26. července takzvaně per rollam. To znamená, že podnět řešila na žádost končícího ministra v den jeho odchodu korespondenčně, případně po telefonu.

Do sporu o Hadí lázně se vloží ombudsmanka Šabatová. Kvůli kroku Staňka řeší podnět k žalobě

Číst článek

Rozkladová komise argumentuje tím, že objekt sloužil k lázeňským účelům a docházelo tak k průběžné modernizaci interiérů. „Následně od roku 2004 je objekt opuštěn a interiéry byly vyklizeny a pozbyly tak dalších hodnotných architektonických prvků,“ uvádí dále. Není přitom jasné, kdo byl jejím členem. Dokument není podepsaný a není na něm ani datum. Podle výroční zprávy resortu za rok 2018 by ovšem komisi měl předsedat šéf legislativního odboru Jan Hubka.

Server iROZHLAS.cz stanovisko od ministerstva kultury získal s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím. Komise resortu podle dokumentu také přihlédla ke „stále se zhoršujícímu značně havarijnímu stavu“ objektu.

„Nutná rekonstrukce objektu, aby mohl být využit, a to nejen k lázeňským účelům, bude v interiérech vyžadovat doplnění či nahrazení architektonických prvků a konstrukcí novodobými replikami či kopiemi v takovém rozsahu, že interiéry pak ve výsledku již nebudou vykazovat dostatečné památkové hodnoty, což je důvodem pro zrušení prohlášení objektu za kulturní památku,“ pokračuje rozkladová komise.

Stačí památková zóna

U exteriérů budovy je pak podle stanoviska rozkladové komise dostačující památková ochrana v rámci městské zóny v centru Teplic. „V důsledku tohoto režimu pak všechny úpravy městských prostorů, zejména fasád, střech, vnějšího tvarosloví budov, povrchů komunikací, veřejného osvětlení i reklamních zařízení musí být v souladu s historickým prostředím památkové zóny,“ stojí v dokumentu.

Z toho podle stanoviska ministerstva vyplývá, že by nemohlo dojít k takové dostavbě nebo k takovým úpravám Hadích lázní, které by narušily prostředí rezervace. „Památkově hodnotné prvky exteriéru objektu jsou již dostatečně chráněny ochranným režimem městské památkové zóny, zatímco interiéry objektu svých památkových hodnot do značné míry pozbyly a dále pozbydou v důsledku nezbytné sanace současného značně havarijního stavu a rekonstrukce objektu pro jeho budoucí využití,“ shrnuje svůj závěr rozkladová komise na konci dokumentu.

Přečtěte si celý záznam rozkladové komise ministerstva kultury:

Exministr Antonín Staněk o odnětí památkové ochrany Hadím lázním v centru Teplic rozhodl 31. července, tedy poslední den v úřadu. Na twitteru to posléze zdůvodnil tím, že tak odblokoval letitý pat, během kterého objekt stále více chátral. „Přišlo mi lepší a logické dát Hadím lázním naději na další využití pro 200 postižených dětí, než je dále nechat nesmyslně chátrat,“ napsal Staněk. 

Ve svém rozhodnutí, které má 17 stran a který má server iROZHLAS.cz také k dispozici, Staněk vycházel z argumentace rozkladové komise. „Dospěl jsem k závěru, že památkově hodnotné prvky exteriéru objektu a jeho tvar, objem a výška jsou již dostatečně chráněny ochranným režimem městské památkové zóny,“ napsal mimo jiné.

Jeho krok přitom přišel jen šest dní poté, co ministerstvo kultury obdrželo rozklad k celé věci. Majitel Hadích lázní Jaroslav Třešňák se jím snažil zvrátit původní zamítavé stanovisko resortu.

Podnikatel loni sponzoroval předvolební kampaň prezidenta Miloše Zemana. Přispěl letáky v hodnotě přes tři miliony korun. Že by ke zvratu v deset let se táhnoucím sporu o Hadí lázně přispěly možné kontakty Třešňáka na Hrad, odmítl prezidentův kancléř Vratislav Mynář.

Žaloba ve veřejném zájmu

Proti rozhodnutí Staňka se již nelze odvolat. Je však možné podat žalobu k ochraně veřejného zájmu. Může to udělat ombudsmanka Anna Šabatová nebo Nejvyšší státní zastupitelství. To podle mluvčího Petra Malého už k celé věci obdrželo podnět.„Seznamujeme se s ním a vyžádáme si příslušné podklady,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz.

Facka knihovnické profesi, kritizuje Staňkovo rozhodnutí kandidát na ministra kultury Šmarda

Číst článek

Původně měla podnět k žalobě na stole také ombudsmanka, podle její mluvčí Ivy Hrazdílkové však po bližším přezkoumání šlo spíše o dotaz na další možnosti. „Ombudsmanka stěžovateli vysvětlila některá specifika podání žaloby, zejména fakt, že je v daném případě mnohem jednodušší obrátit se s podnětem na nejvyššího státního zástupce,“ popsala.

Do případu by se mohl vložit také nový ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD, který může v rámci přezkumného řízení z moci úřední rozhodnutí zrušit. Zaorálek už dříve uvedl, že se na rozhodnutí svého předchůdce chce podívat. To nyní pro Radiožurnál zopakoval. „Zajímá mě to, budu se s tím chtít seznámit,“ řekl v úterý po nástupu do funkce. Případem by se také mohla zabývat policie – Nadační fond proti korupci už dříve avizoval, že podá trestní oznámení.

Staňkův postup kritizovali především památkáři. Podle šéfa ústeckého Národního památkového ústavu Petra Hrubého teď klasicistnímu komplexu hrozí demolice. „Kulturní památku nelze nechat zbourat, nemovitost v městské památkové zóně lze nechat zbourat. To je zásadní rozdíl mezi ochranou formou kulturní památky a objektem v památkové zóně,“ upozornil.

Památkáři dosud odmítali vydat souhlasné stanovisko ke všem návrhům podnikatele Třešňáka na obnovu lázní. Plány developera, který chtěl do rekonstrukce investovat až 200 milionů korun, totiž podle nich počítaly i se stržením budovy, na jejímž místě by měl vzniknout nový objekt.

Podobná situace podle Hrubého nastala už v roce 2007, kdy Třešňák koupil secesní Městské lázně v Teplicích jako kulturní památku. Na jeho návrh ministerstvo kultury status odebralo a Třešňák je na základě posudku statika nechal zbourat. Strženy byly i dva činžovní domy z 19. století uprostřed teplické památkové zóny, na jejichž místě jsou nyní obchodní domy.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme