Ombudsman: U havárie Bečvy se projevila nedostatečnost vodního zákona. Úřady nedostaly včas informace

Při řešení ekologické havárie v Bečvě, která řeku postihla loni v září, se podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka ukázala nedostatečnost vodního zákona, a to především v ohlašování a zneškodňování havárií. Všichni totiž mají informovat všechny, až se následně ztratí přehled o tom, kdo koho kdy informoval, uvedl v pondělí v tiskové zprávě ombudsman. Křeček šetření ve věci zahájil z vlastní iniciativy, týkalo se výhradně postupu úřadů.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. | Foto: Hasiči Olomouc | Zdroj: Twitter

Závažná ekologická havárie postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Viník je zatím neznámý, policie se po obdržení znaleckého posudku případem stále zabývá.

Řeka Bečva podemílá sloupy vysokého napětí. Na řešení se musí energetici dohodnout s vodohospodáři

Číst článek

Křeček je toho názoru, že nejasnosti v zákoně vedly k tomu, že některé z úřadů nedostaly včas potřebné informace.

Zpráva o havárii se dostala ke krajským úřadům v zasažených oblastech podle něj až následující den. Kraje přitom podle Křečka mohly už v den havárie plnit roli koordinátora při jejím zneškodňování.

„S určitou nadsázkou můžeme říct, že všichni mají informovat všechny, až se následně ztratí přehled o tom, kdo koho kdy informoval. To se stalo i u havárie na Bečvě, když vodoprávní úřad Valašské Meziříčí dostal informaci, že Českou inspekci životního prostředí zatím nikdo o události neinformoval. Přitom inspekce o havárii už víc než dvě hodiny věděla,“ uvedl Křeček.

Novela vodního zákona

Uvedl, že proto vítá návrh novely vodního zákona. První oznámení o havárii by mělo směřovat na Hasičský záchranný sbor. Hasiči by následně informovali všechny dotčené složky, od vodoprávního úřadu přes správce povodí až po Českou inspekci životního prostředí.

Znalec dokončil posudek k otravě Bečvy. Policie očekává doručení materiálů do konce týdne

Číst článek

Současný zákon podle ombudsmana také jednoznačně neřeší situaci, kdy havárie zasáhne oblast více obcí s rozšířenou působností, které ale leží v různých krajích. To byl podle něj zřejmě důvod, proč se nakonec informace o havárii dostala ke krajským úřadům až následující den.

Dohoda mezi krajskými úřady Zlínského a Olomouckého kraje je, že další koordinaci převezme Olomoucký, byla podle ombudsmana v mantinelech, které krajům určuje správní řád.

Další kroky

Ombudsman oslovil vodoprávní úřady v místech zasažených havárií a také Krajský úřad Zlínského kraje, Českou inspekci životního prostředí, Povodí Moravy i ministerstvo životního prostředí jako ústřední vodoprávní úřad.

Lekce z Bečvy? Vyšetřování havárií se musí změnit, chybí peníze i transparentnost, shodují se experti

Číst článek

Zajímalo ho především, kdo a kdy je o havárii jako první informoval a jaké kroky úřady podnikly bezprostředně po zjištění havárie. Zjišťoval také, jestli podaly jinému správnímu orgánu podnět k dalšímu prošetření.

Ombudsman se také ptal, jestli v současné právní úpravě vidí nějaké nedostatky. Do působnosti ombudsmana nespadá vyšetřování, kdo závadné látky do řeky vypustil.

Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku v úseku mezi Valašským Meziříčím na Vsetínsku a Přerovem.

Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme