Havel, Malý a Landovský protestovali před čínskou ambasádou

Bývalý prezident Václav Havel, biskup Václav Malý a herec Pavel Landovský se pokusili předat na čínské velvyslanectví protest proti uvěznění čínského obhájce lidských práv Liou Sia-paa. Podporu čínskému disidentovi vyjádřilo v těchto dnech více než padesát signatářů a příznivců Charty 77. Připojili se tak k otevřenému dopisu, který na konci loňského roku poslal čínské vládě Český helsinský výbor.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dalajláma a Václav Havel | Foto: Ondřej Besperát

Bývalí disidenti přišli předat petici adresovanou čínskému prezidentovi přesně v den 33. výročí od vydání Charty 77. V textu čínskou stranu vyzývají k tomu, aby se v jejich zemi neopakovalo to, co se dělo kolem Charty v tehdejším Československu.

"Totiž aby nepronásledovali a neperzekuovali bojovníky za lidská práva, kteří mají své legitimní, o mezinárodní pakty opřené, požadavky. A to je nyní především pan Liou, který byl odsouzen na jedenáct let přesně za to, za co jsme my byli kdysi pronásledováni," řekl Radiožurnálu Václav Havel.

Přehrát

00:00 / 00:00

O své aktivitě na podporu dodržování lidských práv v Číně mluvil na Radiožurnálu biskup Václav Malý.

Jméno Liou Sia-po je do velké míry symbolem protikomunistického disentu v Číně. Jsou si toho zjevně vědomy i čínské úřady, které ze soudního procesu s tímto mužem učinily exemplární případ. O vánocích jej odsoudily na jedenáct let do vězení za "podněcování k podvracení státní moci".

Liou Sia-Po sehrál klíčovou roli při vzniku Charty 08, textu, jenž našel inspiraci v české Chartě 77, která taktéž apelovala na představitele režimu, aby respektovali lidská a občanská práva.

Petici nikdo nepřevzal

Petici ovšem nikdo z čínské ambasády z rukou bývalých disidentů nepřevzal. "Jen to svědčí o politice čínské vlády. Bylo to velmi trapné. Když jsme zvonili, nepřišel ani vrátný. Tak jsme dopis hodili do schránky," uvedl biskup Václav Malý a zdůvodnil svoji aktivitu:

"Chtěl jsem projevit obyčejnou lidskou solidaritu. Sám jsem na vlastní kůži pocítil před rokem 1989 pronásledování. Když přišli lidé z ciziny a řekli mi, že o nás vědí, byla to pro duchovní vzpruha v našem postoji. To samé se snažím dělat i nyní, kdy požívám plné svobody. Snažím se cestovat do zemí, kde svoboda není. Před čtyřmi lety jsem byl i v Číně, kde jsem se setkal s významnými obhájci lidských práv. Tímto úkonem jsem chtěl ukázat solidaritu, aby tamní lidé byli povzbuzeni a věděli, že nejsou zapomenuti."

Podle Malého selhává současná americká i evropská zahraniční politika: "Je potřeba znovu podmiňovat při styku s Čínou ekonomický rozvoj otázkami lidských práv. To se ne vždy děje. Nečekám okamžitý efekt. Ale náš protest je malým kamínkem a když bude těch kamínků hodně, přinese to určitě i výsledek. Jsem rád, že Václav Havel pokračuje na své cestě obhajoby lidských práv. Je důležité znovu a znovu upozorňovat na to, že svoboda není samozřejmá věc."

"Pokládám za morální povinnost, aby česká vláda otázku lidských práv v Číně předložila v Bruselu. Evropská unie by měla vyvinou na Čínu větší tlak," dodal biskup Malý.

Věra Pfeifferová, Jan Piroch, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme