Poslanecká sněmovna v polovině září přehlasovala prezidentské veto a schválila zákon o sdružování v politických stranách a politických hnutích. Na novelu volebního zákona, kterou poslanci schválili také po prezidentově vetu, již Havel podal stížnost k Ústavnímu soudu v červenci; nová stížnost se týká ustanovení volebního zákona souvisejícího s financováním politických stran.

Podle Havla se novelami těchto zákonů zvyšují rozdíly jednak v možnosti získat některý ze státních příspěvků a jednak v jejich výši mezi parlamentními a mimoparlamentními politickými subjekty ve prospěch subjektů parlamentních. „Do budoucna by při aplikaci této právní úpravy nebyly zaručeny rovné šance jednotlivých účastníků na úspěch v politické soutěži - ve volbách,“ míní prezident.

Soudí také, že dvojnásobným zvýšením příspěvků za mandát je překročen rámec daný ústavním požadavkem na oddělení politických stran a hnutí od státu. „Tento princip má být zaručen respektováním určitých mezí v rozsahu poskytování státní podpory, aby se jejím prostřednictvím nesměřovalo k prosazování státních zájmů uvnitř politických stran,“ stojí ve stanovisku prezidenta.

Novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, kterou Havel sněmovně vrátil 10. července, mimo jiné zvyšuje státní příspěvek na mandát poslance a senátora z 500.000 na jeden milión korun a zavádí systém darovacích poukázek pro jednotlivé dárce, kteří politické straně ročně poskytnou více než 50.000 korun.

Od novely si poslanci slibují, že zprůhlední činnost a financování stran a hnutí. Zákon podpořili poslanci ČSSD, ODS, KDU-ČSL a část poslaneckého klubu Unie svobody. Proti hlasovali komunisté a šest poslanců z Unie svobody. Senát se na znění tohoto zákona na konci června neshodl a postoupil ho přímo Havlovi.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít