Závislých hráčů v Česku přibývá, síť adiktologických služeb ale podle odborníků není dostatečná

Nejdřív radost ze hry a výhry, na konci dluhy, lhaní, problémy v rodině i v práci a myšlenky na sebevraždu - to všechno zažívají patologičtí hráči. V Česku jich je zhruba 100 tisíc, léčí se ale jen zlomek.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle statistik je v Česku 89 až 105 tisíc patologických hráčů, z toho 11 až 13 tisíc jich je mladších 18 let. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ruleta a hrací automaty ho přivedly k obrovským dluhům a myšlenkám na sebevraždu. Rodina a přátelé o několikaleté závislosti nevěděli až do chvíle, kdy se rozhodl léčit.

Takový je příběh mladého Petra. Radiožurnál jeho identitu a příběh zná, část jeho blízkých ale o jeho minulosti doteď neví, a tak si přál utajit svoji identitu. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž o závislosti na gamblingu

„Dostal jsem velkou půjčku 400 tisíc a říkal jsem si, jak pojedu do kasina, ale nebyl jsem tam schopný ani dojet a nechal jsem to v nějaké zaplivané herně asi za dvě nebo tři hodiny. To už byla opravdu poslední kapka, psychicky jsem zkolaboval,“ popisuje Petr svůj poslední zážitek s hraním na jaře 2015.

Tehdy chtěl spáchat sebevraždu. Hrál celkem šest let, nejdřív v kasinu, pak v hernách na automatech. Odhaduje, že prohrál celkem tři až pět milionů korun, zadlužil se kvůli tomu a doteď je v insolvenci.

Petrovy tři zásady

Jeho léčení začalo v psychiatrické nemocnici v Bohnicích, strávil tam dva a půl měsíce. Pak na další léčbu postupně docházel a dělá to pořád. Za to, že má rodinu, stálou práci a že do hraní znovu nespadl, vděčí, jak sám říká, třem zásadám, které striktně dodržuje:

„Nepít alkohol, pil jsem každý den, měl jsem s tím velký problém, ale nepřiznal jsem si to. Pak je to nemít u sebe peníze, nenosím u sebe větší hotovost, která by mě rozjížděla, a mám správce financí, takže nemám přístup na účty. A třetí věc je chodit pravidelně na doléčování, jednou týdně do Bohnic, a snažit se být o deset kroků napřed, než by něco přišlo.“

Počet závislých na hazardu v Česku klesá. Hrám ale propadá více školáků

Číst článek

Podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti za loňský rok míra hazardního hraní mezi dospělými roste, především kvůli zvyšující se oblibě hraní číselných a okamžitých loterií, tedy stíracích losů. A nárůst je i u online kurzového sázení.

Podle statistik je v Česku 89 až 105 tisíc patologických hráčů, z toho 11 až 13 tisíc jich je mladších 18 let. Většinou jde o muže. Podle poslední studie z roku 2017 byl průměrný věk patologického hráče v léčbě 35,5 roku.

Adiktolog a předseda pacientského sdružení Recovery František Trantina přibližuje jeden trend: „Řekl bych, že teď je silná skupina kolem 20 a 21 let, často jsou z fotbalového prostředí. Tam se hodně sází a mluví o těch sázkách, začnou hrát, prohrávají a začnou třeba krást peníze doma rodičům, ale pořád si nemyslí, že mají problém. Dost často se také setkávám s tím, že přijdou rodiče a nějaký náctiletý kluk.“

Nedostatečná síť služeb

Hazardní hry v online prostředí vnímá jako riziko i přednosta kliniky adiktologie 1. LF Univerzity Karlovy Michal Miovský.

„Lze očekávat, že celá tato oblast půjde nahoru a bude pro adiktology možná jedním z velkých témat celkové proměny toho oboru,“ myslí si.

Podle adiktologa Jaroslava Vacka ze stejné kliniky ale není síť služeb dostatečná, a to platí nejen pro patologické hráče, ale i pro závislé na různých typech drog. „Služby mají pořád velký převis poptávky nad nabídkou. Kdyby se kapacita služeb zdvojnásobila, tak si myslím, že by to pořád bylo málo,“ říká Vacek.

Dluhy, rozpad rodin, sebevraždy. I sázení na sportovní výsledky může vést k nebezpečné závislosti

Číst článek

S ním souhlasí i národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová a chce se na to v budoucnu zaměřit. „Myslím si, že oblast patologických hráčů zasluhuje další pozornost, chybí nejenom základní služby, ale i ty doplňkové.“

Pomoct řešit problém s hazardními hrami, ale také se závislostmi na tabáku a alkoholu a jejich negativními dopady, má i nový daňový balíček navržený ministerstvem financí. Počítá se zvýšením spotřební daně z lihu, tabákových výrobků i se zvýšením sazeb daně z hazardních her, a to od ledna 2020 o několik procent.

Třeba výkonný ředitel Asociace provozovatelů kursových sázek Marek Herman s tím nesouhlasí.

„Nám se to zvýšení samozřejmě nelíbí, protože v současnosti je průměrné daňové zatížení sportovního sázení v Evropě na úrovni 17 procent a my u nás jsme na 23 procentech. Obáváme se, že po navýšení daně dojde k odlivu hráčů na ilegální servery,“ říká.

Návrh schválený vládou míří do třetího čtení v Poslanecké sněmovně.

Anna Horáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme