Obhajovala institut, který KSČ zneužívala k šikaně disidentů. ‚Nehorázná lež,‘ reaguje Válková

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a horká kandidátka na ombudsmanku Helena Válková (ANO) na přelomu 70. a 80. let obhajovala takzvaný prokurátorský nebo také ochranný dohled. Jak ve čtvrtek upozornil server Info.cz, tento nástroj zneužíval komunistický režim proti tehdejším disidentům. Jeden ze článků na obhajobu tohoto institutu napsala s Josefem Urválkem, který je nechvalně známý jako prokurátor z procesu s Miladou Horákovou.

Praha (Aktualizováno: 14:35 9. 1. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a horká kandidátka na ombudsmanku Helena Válková (ANO) | Foto: Ladislav Křivan / Mafra | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Helena Válková obhajovala institut ochranného dohledu jako oprávněného právní postupu. Ten byl přitom převzat ze sovětské praxe jako nedemokratický nástroj, který byl často zneužíván proti politickým oponentům,“ popsal serveru Info.cz historik Petr Blažek.

Válková k nařčení, že šikanovala disidenty: Někdo mě chce politicky poškodit, zvažuji žalobu

Číst článek

Institut ochranného dohledu mohly soudy ukládat od roku 1973 a umožňoval třeba určovat odsouzeným pobyt jen v určitém místě, zákaz návštěvy jiných míst nebo znemožnit změnu zaměstnání.

Bývalá ministryně spravedlnosti Válková pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém při Generální prokuratuře ČSSR. Ochranný dohled byl jejím hlavním tématem.

Kromě článku v časopisu Prokuratura, který napsala s Urválkem v roce 1979, vydala ve stejném periodiku další příspěvek v roce 1981.

Zmíněný institut byl i tématem její kandidátské práce v roce 1982 a v roce 1984 jí vyšla publikace Ochranný dohled, jeho místo, účinnost a možnosti v systému zacházení s recidivními delikventy.

V žádném ze zmíněných děl nezmiňuje, že by se institut používal nebo měl používat proti odpůrcům režimu, ale pouze proti recidivistům. Podle Blažka to ale musela vědět, protože podle něj na toto téma vznikla celá řada interních dokumentů.

‚Nehorázná lež‘

Do ochranného dohledu se dostala celá řada disidentů včetně mluvčího Charty 77 Ladislava Lise nebo zakladatele samizdatové knihovny Libri Prohibiti Jiřího Gruntoráda. „Stávalo se, že policajti přišli ve tři ráno a museli jste je pustit dovnitř. Nemuseli mít žádné povolení a mohli vykonat domovní prohlídku,“ popsal Gruntorád. Podle něj kvůli dohledu zemřel ve vězení v roce 1988 politický vězeň Pavel Wonka.

Jsou to závažná obvinění. Musí je vysvětlit, říká premiér Babiš o nařčeních proti Válkové

Číst článek

Válková v rozhovoru pro iROZHLAS.cz odmítla, že by se za komunismu podílela na šikaně disidentů, jak napsal server Info.cz: „Je to nehorázná lež. Považuji to za sprosté zjednodušení, a to je ještě mírný výraz. Zvažuji žalobu, protože to překročilo normální mez.“

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) chce dát Válkové prostor k vyjádření před tím, než bude zaujímat nějaké stanovisko k její kandidatuře na ombudsmanku.

„Je to něco, co mě znepokojuje, protože jméno prokurátora Urválka je nechvalně známé z politických procesů. Určitě to neprospěje image toho úřadu. Ale nechci nikoho soudit bez toho, abych mu dal šanci situaci vysvětlit. Očekávám, že paní profesorka se k tomu vyjádří, a až poté budeme moci zaujímat nějaká stanoviska,“ řekl v České televizi.

pj, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme