Helsinský výbor kritizuje neřešení 'ghett', zmocněnkyně pro lidská práva vinu odmítá
Situace v oblasti rasismu a diskriminace v Česku se nelepší. Tvrdí to nejnovější zpráva Českého helsinského výboru, mapující období od března 2010 do března 2011. Podle výboru musela vláda kvůli úsporám zastavit antidiskriminační opatření. Zmocněnkyně pro lidská práva ale oponuje, že po jejím nástupu se situace výrazně zlepšila.
„Novela zákona, proti doporučení téměř celého občanského sektoru, zhoršila postavení cizinců ve zdravotním pojištění. Neřešila otázky týkající se zaměstnávání cizinců – agentury mají nadále možnost obcházet zákon a tím ohrožovat cizince i celou společnost,“ vyjmenovává výhrady Selma Muhič Dizdarevičová z předsednictva Českého helsinského výboru.
„Oproti tomu, co navrhovaly nestátní neziskové organizace, nebyla zrušena detenční vazba pro ani zadržení nezletilých,“ dodává.
O stavu ochrany lidských práv diskutovaly na Rádiu Česko členka předsednictva Českého helsinského výboru Selma Muhič Dizdarevičová a zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková
Podle Dizdarevičové se také nezměnilo nic v sociálně vyloučených lokalitách. Tvrdí, že podle některých zdrojů počet těchto míst dokonce vzrostl a zhoršily se i podmínky v těchto lokalitách.
Helsinský výbor také míní, že zmocněnkyně pro lidská práva byla v době svého nástupu do funkce v oboru zcela neznámá a že za dobu svého působení neučinila nic podstatného.
Zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková kritiku helsinského výboru odmítá. Upozorňuje na to, že zpráva hodnotí jen období od března 2010 do března 2011.
„Já jsem nastoupila do své funkce v únoru 2011, takže zpráva hodnotí jen měsíc mého působení. A za tu dobu se toho skutečně nedalo tolik udělat. Působila jsem v určité oblasti lidských práv, v oblasti ochrany dětí, takřka sedm let v neziskovém sektoru a v této oblasti mě určitě mnoho lidí znalo,“ oponuje Šimůnková.
Nevládní organizace upozorňují na zhoršující se podmínky menšin v Evropě
Číst článek
Český helsinský výbor si také stěžuje, že nemá možnost institucionálně bránit a podporovat lidská práva. „Snažila jsem se, aby se institucionální zabezpečení lidských práv dostalo na úroveň, na které bylo dříve. Aby začaly fungovat všechny poradní orgány vlády včetně Rady vlády pro lidská práva a Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, a myslím, že to se nám povedlo,“ říká zmocněnkyně.
Hosty večerních Ozvěn dne byli vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková a starosta severočeského Nového Boru Jaromír Dvořák
Podle zástupců helsinského výboru také vznikly nové problémové lokality a život jejich obyvatel se dál zhoršil.
„V září 2011 byla přijata strategie boje proti sociálnímu vyloučení, která by měla celkově řešit situaci lidí v sociálně vyloučených lokalitách. Deklarovala jsem jednoznačně, že se budu zasazovat o to, aby tento dokument nezůstal pouze na papíře, ale aby byl skutečně naplňován. Je tam mnoho opatření, za která jsou zodpovědná jednotlivá ministerstva, a pokud by byla plněna, máme šanci zlepšit realitu lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách,“ slibuje Šimůnková.
Starosta severočeského Nového Boru Jaromír Dvořák si myslí, že je k vyřešení problémů v sociálně problematických lokalitách třeba zapojit vedle vlády i místní správu. „Narážím na to, kdy Liberecký kraj věci neřeší tak, jak by je řešit měl. To znamená: Zatáhněme do toho nejen vládu, ale i další instituce, samozřejmě municipality, Liberecký kraj, a každý v rámci možností může přispět k řešení celkového problému,“ popsal ve večerních Ozvěnách dne.
