‚Nenastaly žádné nové skutečnosti.‘ Soud nebude znovu řešit 120 let starý případ Leopolda Hilsnera

Soud nebude znovu řešit 120 let starý případ Leopolda Hislnera. Českobudějovické státní zastupitelství neshledalo důvod k podání návrhu na obnovení řízení. Novinářům to řekl českobudějovický státní zástupce Josef Český. Podnět k přezkumu podal advokát Lubomír Müller. Hilsner byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku k trestu smrti.

České Budějovice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Dospěli jsme k závěru, že nenastaly nové skutečnosti, které by vedly k obnovení řízení,“ uvedl státní zástupce Josef Český. | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Soud v Písku podle Müllera před 120 lety jednal pod silným protižidovským tlakem. Tvrdí, že židovský mladík Hilsner, jemuž byl následně trest změněn na doživotí, měl právo na spravedlivý proces a případnou rehabilitaci.

Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost.

Dávná vražda Anežky Hrůzové se může znovu dostat k soudu. Advokát bojuje za rehabilitaci žida Hilsnera

Číst článek

„Dospěli jsme k závěru, že nenastaly nové skutečnosti, které by vedly k obnovení řízení,“ uvedl Český. Dodal, že státní zastupitelstvo o podnětu rozhodlo v pátek. Advokát Müller se může v případě nesouhlasu obrátit na vrchní státní zastupitelství. „Může požádat o přezkoumání našeho postupu,“ řekl Český.

Aféra známá jako hilsneriáda se začala odvíjet od vraždy Anežky Hrůzové koncem března 1899. Zatčen byl dvaadvacetiletý Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy.

V této atmosféře se konal v září 1899 v Kutné Hoře proces, při němž by Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti. Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.

Zdobí monstranci na Loretě diamanty od šlechtičny? Příběh Pražského slunce, klenotu barokního řemesla

Číst článek

Proti vlně antisemitismu bojoval tehdy i pozdější prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, který pomohl ke zmírnění Hilsnerova trestu. Hilsner ani přes obdrženou císařskou milost nikdy nebyl rehabilitován.

Již v prosinci 1995 podal Petr Vašíček z Vídně u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně stížnost pro porušení zákona v Hilsnerově kauze. Dostal odpověď, že „nebylo zjištěno nic, co by odůvodňovalo závěr, že se Leopold Hilsner nedopustil zločinu“. Tak se obrátil na ministerstvo spravedlnosti a tehdejší ministryně Vlasta Parkanová podle Vašíčkova sdělení de facto anulovala rozsudky soudů v Kutné Hoře a v Písku. Její rozhodnutí potvrdil 12. října 1999 dopisem ministr Otakar Motejl. Oba se shodli v tom, že definitivní rehabilitace je nyní věcí rakouských orgánů, neboť Nejvyšší kasační soud, který tehdy potvrdil odsouzení k trestu smrti, sídlil ve Vídni. V roce 2009 ale rakouské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že rozsudek nad Hilsnerem zrušit nelze.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme