Historik Rákosník: Žijeme v éře bezprecedentního blahobytu, aféry v novinách jsou pěna dní
Premiér Andrej Babiš (ANO) veřejnost i přes nastupující hospodářskou krizi ujišťuje, že vláda vše zvládá na jedničku a Česko se nemá čeho bát. „Premiérovi nelze mít za zlé, že volí takovou rétoriku. Vyplývá ze společenské dělby práce, že on potřebuje vykreslit období svého působení v politice jako mimořádně úspěšné,“ řekl v pořadu Interview Plus historik Jakub Rákosník.
„Stejně tak úkolem opozice je vládu co nejvíce očerňovat,“ konstatuje historik, který se specializuje na hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století.
Současné rozložení politických sil podle něj odráží nespokojenost významné části populace s ekonomickou transformací v 90. letech, a proto sílí krajní a radikální strany.
Rákosník zdůrazňuje, že hodnotit určité období je možné až s určitým časovým odstupem. „Roky 1927 a 1928 jsou jedny z nejúspěšnějších hospodářských let 20. století. Ale když si vezmete noviny z té doby, tak máte pocit, že společnost je na prahu občanské války,“ říká.
„Denní tisk je plný špíny a afér. Z perspektivy těchto let musí mít volič dost podobný dojem jako má dnes – jak je ta demokracie špatná a zkorumpovaná. Ale to je pěna na povrchu, s odstupem je to velmi úspěšné období,“ dodává.
A nabízí i další srovnání: Adolf Hitler v roce 1936 ohromuje svět tím, jak rychle řeší hospodářskou krizi – ovšem za cenu, která nakonec vede ke 2. světové válce. „Ještě v 60. letech na něj velká část západních Němců vzpomínala, že nebýt války, tak to byl skvělý politik,“ upozorňuje.
Naproti tomu československý ministr financí Alois Rašín v roce 1923 umírá jako velmi neúspěšný politik, který vyvolal do té doby nevídanou nezaměstnanost a nouzi. „Ale dnes je pro nás architektem československého ekonomického úspěchu a silné měny,“ podotýká Rákosník.
Idylický obraz první republiky se ovšem objevuje hlavně až po roce 1989, naopak po 2. světové válce panovala shoda, že se věcí mají dělat jinak a lépe než před válkou.
Podobně dnes také někteří v dobrém vzpomínají na období komunismu – na dostupné bydlení a rohlík za 30 haléřů: „Ale zapomínáme na to, jakou cenu jsme za to platili. Že luxusní zboží, elektronika nebo automobily byly neskutečně předražené. Pamatujeme si jen jednu část, a to je nebezpečí vzpomínek,“ uzavírá zástupce ředitele Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.
Jak se dívá na připomínky výročí justiční vraždy Milady Horákové? A mají Češi dost hrdinů? Poslechněte si celé Interview Plus ze záznamu.
