Historik Rákosník: Žijeme v éře bezprecedentního blahobytu, aféry v novinách jsou pěna dní

Premiér Andrej Babiš (ANO) veřejnost i přes nastupující hospodářskou krizi ujišťuje, že vláda vše zvládá na jedničku a Česko se nemá čeho bát. „Premiérovi nelze mít za zlé, že volí takovou rétoriku. Vyplývá ze společenské dělby práce, že on potřebuje vykreslit období svého působení v politice jako mimořádně úspěšné,“ řekl v pořadu Interview Plus historik Jakub Rákosník.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jakub Rákosník, Ústav hospodářských a sociálních dějin Univerzity Karlovy | Foto: Věra Luptáková | Zdroj: Český rozhlas

„Stejně tak úkolem opozice je vládu co nejvíce očerňovat,“ konstatuje historik, který se specializuje na hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaké bylo nejlepší období našich dějin? Poslechněte si celý rozhovor

Současné rozložení politických sil podle něj odráží nespokojenost významné části populace s ekonomickou transformací v 90. letech, a proto sílí krajní a radikální strany.

Rákosník zdůrazňuje, že hodnotit určité období je možné až s určitým časovým odstupem.  „Roky 1927 a 1928 jsou jedny z nejúspěšnějších hospodářských let 20. století. Ale když si vezmete noviny z té doby, tak máte pocit, že společnost je na prahu občanské války,“ říká. 

„Denní tisk je plný špíny a afér. Z perspektivy těchto let musí mít volič dost podobný dojem jako má dnes – jak je ta demokracie špatná a zkorumpovaná. Ale to je pěna na povrchu, s odstupem je to velmi úspěšné období,“ dodává.

A nabízí i další srovnání: Adolf Hitler v roce 1936 ohromuje svět tím, jak rychle řeší hospodářskou krizi – ovšem za cenu, která nakonec vede ke 2. světové válce. „Ještě v 60. letech na něj velká část západních Němců vzpomínala, že nebýt války, tak to byl skvělý politik,“ upozorňuje.

Naproti tomu československý ministr financí Alois Rašín v roce 1923 umírá jako velmi neúspěšný politik, který vyvolal do té doby nevídanou nezaměstnanost a nouzi. „Ale dnes je pro nás architektem československého ekonomického úspěchu a silné měny,“ podotýká Rákosník.

Idylický obraz první republiky se ovšem objevuje hlavně až po roce 1989, naopak po 2. světové válce panovala shoda, že se věcí mají dělat jinak a lépe než před válkou.

Podobně dnes také někteří v dobrém vzpomínají na období komunismu – na dostupné bydlení a rohlík za 30 haléřů: „Ale zapomínáme na to, jakou cenu jsme za to platili. Že luxusní zboží, elektronika nebo automobily byly neskutečně předražené. Pamatujeme si jen jednu část, a to je nebezpečí vzpomínek,“ uzavírá zástupce ředitele Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.

Jak se dívá na připomínky výročí justiční vraždy Milady Horákové? A mají Češi dost hrdinů? Poslechněte si celé Interview Plus ze záznamu.

Veronika Sedláčková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme