Hlášení o kyberkriminalitě přibývá. Problém je i šikana či falešná identita

Útokům na internetu v Česku loni vévodila šikana. Policie zaznamenala skoro čtyři a půl tisíce případů kyberkriminality, což je zhruba o třetinu více než v předchozím roce. Nárůst potvrzují i údaje poradny e-Bezpečí při olomoucké pedagogické fakultě. Kvůli virtuálnímu vydírání a manipulaci se na poradnu obrátily stovky dětí i dospělých.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéfredaktorka ruského internetového zpravodajského serveru Lenta byla propuštěna kvůli extremismu. A tak se i s podřízenými sbalila a přestěhovala do Lotyšska | Foto: Fotobanka RGBStock

„Poslala jsem mu fotku, kde jsme s rodiči na pláži na dovolené a on psal: pošli mi jich víc,“ začíná jeden z příběhů z interaktivního videa, kterým olomoucká poradna e-Bezpečí varuje i radí, co dělat.

Někteří se podobným výzvám bránit umí. „Na facebooku se mi někdo snažil psát už dvakrát z nějakého fiktivního účtu,“ popisuje sedmnáctiletý David Mareček s tím, že neznámý se od něj snažil získat peníze. „Prostě jsem takového člověka ignoroval, respektive třeba i nahlásil třeba administrátorům,“ dodává David.

Přehrát

00:00 / 00:00

O kriminalitě na internetu natáčela redaktorka Blanka Mazalová

Víc než 270 dětí, ale i dospělých se do virtuálních sítí zamotalo a v nouzi se obrátilo na tým specialistů poradny e-Bezpečí. Nejčastěji se stali obětí šikany přes mobil či internet, ale i dalších virtuálních nástrah.

„Na dalších místech se umísťuje sexting, to je vlastně riziková forma chování, ve které děti nebo dospělí uživatelé internetu dobrovolně sdílejí svoje vlastní intimní materiály,“ vysvětluje vedoucí projektu e-Bezpečí Kamil Kopecký. „Toto sdílení je rizikové, protože může být zneužito právě k tomu vydírání, vyhrožování,“ doplňuje Kopecký.

Na dalších místech se pak objevuje stalking, tedy sledování aktivit druhého, opakované, obtěžující kontakty. „Tvoří přibližně 15 procent všech řešených případů,“ říká Kopecký.

Kopecký varuje také před takzvaným kybergroomingem, kdy dospělý za skrytou identitou vyláká dítě k osobní schůzce. Sedm případů se může zdát na první pohled málo, tato manipulace je však velmi nebezpečná.

Problém je i to, že děti se stydí nebo bojí o vydírání či obtěžování mluvit s rodiči nebo učitelem. Ředitel gymnázia v Olomouci-Hejčíně Evžen Majer vidí cestu ve spolupráci s rodiči. „Bez té rodiny to nejsme schopní sledovat,“ poznamenává.

Kamil Kopecký radí, aby si lidé – dospělí i děti – zachovali zdravý rozum. Měli by si uvědomit, že vše, co pustí na internet, se může stát věcí veřejnou.

„Nezáleží na tom, jestli ten materiál posíláme našemu nejlepšímu kamarádovi, prostě v každém případě to, co někam nahrajeme, se může stát veřejným a my nad tím ztratíme kontrolu,“ podotýká.

Blanka Mazalová, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme