Hluboká nad Vltavou je na dva dny centrem Evropské unie
Do jihočeského města Hluboká nad Vltavou se neformálně sjeli ministři zahraničí evropské sedmadvacítky. Schůzce se v unijním žargonu říká Gymnich podle německého zámečku, kde se v roce 1974 sešli ministři Evropského hospodářského společenství k neoficiálním rozhovorům poprvé. Řeč na zámku se vede i o vlivu vládní krize u nás na předsednictví Radě Evropské unie. Gymnich v Hluboké nad Vltavou pořádá český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg,
Šéfové diplomacií členských zemí Unie ale mluví hlavně o vývoji na Blízkém východě a o formování nové izraelské vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Jednají o posílení civilní mise Evropské unie v Afganistánu. Především o tom, jak motivovat policisty z unijních zemí k účasti v této misi.
O víc policistů pro zajištění pořádku v Afganistánu požádal Evropu americký prezident Barack Obama. Například v Británii ale panuje nechuť posílat ještě víc policistů, když už se účastní vojenské operace v Afghánistánu. Jak řekl britský ministr David Miliband, některé evropské země mají co se týká policejních akcí mnohem víc zkušeností než Británie. Například gendarmerie ve Francii nebo karabiniéři v Itálii.
Na programu je i projekt českého předsednictví, Polska a Švédska nazvaný Východní partnerství. To má k Unii víc připoutat šest bývalých republik Sovětského svazu - Ázerbajdžán, Arménii, Gruzii, Moldavsko, Ukrajinu a Bělorusko. Za zavřenými dveřmi bez ostatních členů delegací budou ministři pravděpodobně diskutovat o tom, jestli na zakládající summit Východního partnerství 7.května pozvat běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
27 ministrů zahraničí členských států Evropské unie také posuzuje vliv vládní krize u nás na předsednictví Radě Evropské unie. Většina účastníků této neformální schůzky nevidí dopad vývoje na politické scéně v Česku na předsednictví nijak tragicky. Například eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrero Waldnerová se neobává, že po demisi vlády získá větší vliv na české předsednictví prezident Václav Klaus, známý svým nevelkým entuziasmem pro další integraci Unie.
Finský ministr zahraničí Alexander Stubb se také neobává, že by pád české vlády ovlivnil přijímání Lisabonské smlouvy: "Nemyslím, že by vládní krize tady v Česku ovlivnila ratifikaci Lisabonské smlouvy víc, než jak se to stalo u irského referenda. Musíme zkrátka postupovat krůček po krůčku."
Naopak Per Stig Moller, ministr zahraničí Dánska, které má s krachem vlády během předsedání Unii své zkušenosti, řekl, že pád české vlády je samozřejmě vážným problémem v procesu schvalování Lisabonské smlouvy. Není podle něj dobré, když národní vláda, která předsedá celé Evropské unii, je slabá a stojí na vratkých nohách.
Hostem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu byl účastník setkání v Hluboké nad Vltavou, britský ministr zahraničí David Miliband. Záznam rohovoru najdete v RÁDIU NA PŘÁNÍ.
Přečtěte si také:
Evropská unie vyšle monitorovací misi do Afghánistánu
V Bruselu skončil první summit EU pod českým předsednictvím
Východní země EU dostanou v případě hospodářských problémů větší finanční pomoc
EU prodloužila pozastavení embarga na vydávání víz běloruským předákům
Topolánek: Evropa čelí největší krizi v dějinách integrace
