HN: boj IT firem o státní zakázku
IT firmy svedou boj o projekt Státní pokladny, píší dnešní Hospodářské noviny. Stát spouští soutěž o jednu ze svých největších zakázek. Zhruba desítka počítačových firem se utká o dodávku informačního systému, který bude řídit a spravovat peníze státu.
Projekt Státní pokladna má zlevnit a zjednodušit správu státních financí. A také ji zprůhlednit. Přitom zprávě za neprůhlednost státních financí kritizují vládu ekonomové i nevládní organizace uvádějí Hospodářské noviny.
Projekt má podle mluvčího ministerstva financí stát asi 2,5 miliardy korun. Mezi lidmi z počítačových firem, které mají o zakázku zájem, se ale mluví o sumách mnohem vyšších. Celý systém má přijít na 7 - 10 miliard. Firma, která zakázku vyhraje, bude mít navíc výhodu v boji o další lukrativní obchody - systém totiž bude vyžadovat nové hardwarové vybavení a vlastní softwarové aplikace, uvádějí Hospodářské noviny.
Soutěž bude provázet stejně silný lobbing a možná i spory, jak tomu bylo při soutěži na zavedení mýtného. Už nyní se podle lidí obeznámených s přípravou tendru snaží některé firmy ovlivňovat parametry soutěže tak, aby se zvýšily jejich šance na výhru, uvádějí Hospodářské noviny.
Spor o Kuchtovou může ohrozit vládu, dočteme se na titulní straně Mladé fronty Dnes. Premiér Mirek Topolánek podle deníku zaslal ministryni dopis, ze kterého je zřejmé, že pozice Kuchtové u premiéra není silná. V dopise dal ministryni nové ultimátum: do 4. října musí odpovědět na otázky, které se týkají financí Evropské unie na českou vědu. Premiér je přesvědčen, že Kuchtová komunikaci s evropskými orgány zanedbala.
Ta to ovšem odmítá. O komunikaci se starají dva její náměstci, uvádí Mladá fronta Dnes. Ministryně deníku řekla, že se hodlá bránit. Za Kuchtovou se navíc postavila i nadpoloviční většina širšího vedení Strany zelených. V prohlášení upozorňuje, že pociťuje neustálý tlak na rozhodnutí, která spadají do kompetence ministryně Kuchtové. Upozorňuje také koaliční partnery, že obsazení resortů je plně v pravomoci jednotlivých stran, píše Mladá fronta Dnes.
Deník upozorňuje, že se prakticky opakuje situace, kdy část koalice naléhala na odvolání šéfa lidovců Jiřího Čunka. Toho KDU-ČSL podržela. Dana Kuchtová Mladé frontě Dnes řekla, že ona sama nebude volat po rozpadu koalice, kdyby přišla o funkci. Dodala zároveň, že nemůže ručit za to, jak se zachovají její straničtí kolegové.
Lidové noviny si nechaly zpracovat průzkum a zjistily, že polovina lidí chce NE-Klause. Existuje však minimálně polovina těch, kteří jsou se současným prezidentem spokojeni. Sociologové se však nedomnívají, že by Václav Klaus rozděloval národ na dva nesmiřitelné tábory příznivců a odpůrců. Před deseti lety možná, dnes už se to říct nedá. Má poměrně velkou skupinu příznivců a odpůrců, ale rozhodně jeho osoba není společenské téma číslo 1, jak tomu bylo dřív, píší Lidové noviny.
Václav Klaus na postu prezidenta má podle průzkumu největší podporu mezi lidmi ve věku 35 - 44 let. Naopak odpůrcům je nejčastěji mezi 55 a 64 lety. Největší odpor sklízí Klaus mezi voliči ČSSD. Největší podporu mu prokazují voliči ODS a Strany zelených. Na Hradě by si Klause přálo 45 % voličů KSČM, uvádějí Lidové noviny.
České gripeny by měly hlídat pobaltské země, píše dnešní Právo. Vedení ministerstva obrany kvůli nedostatku peněz odkládá reformu české armády o dalších 6 let. Chce také rozšířit vojenské aktivity v zahraničí o další misi. Podle zjištění Práva by české gripeny měly ve třetím čtvrtletí roku 2009 střežit vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska. Země totiž nejsou schopny hlídat svou bezpečnost ze vzduchu vlastními silami.
Česká mise by měla stát zhruba 450 miliónů korun. Účastnit se jí mají 3 letouny a asi 100 lidí. O záměru ministerstva obrany by měla v příštích týdnech jednat vláda. Definitivní rozhodnutí záleží na parlamentu. Ministryně Parkanová prý v materiálu pro vládu argumentuje tím, že se ukáže schopnost české armády a letectvo získá zkušenosti. Parlamentní opozice podle Práva ale další misí v zahraničí tak nadšená není.
