HN: Premiér Mirek Topolánek otočil a mění reformu
V článku nadepsaném Topolánek otočil a mění reformu píší Hospodářské noviny o tom, že premiér otočil a spolu s poslaneckým klubem ODS se postavil za požadavky frakce, vedené exministrem Vlastimilem Tlustým. Lidovci a zelení tak už dnes dostanou nové návrhy, jak by se při reformě veřejných financí měly měnit daně.
Občanští demokraté budou prosazovat, aby firemní daně poklesly na 19 procent, a to už od příštího roku. Zároveň by se mělo snížit daňové břemeno, které nesou občané. Reálná daň, kterou odvádějí z příjmů fyzické osoby, by měla klesnout pod dvacet procent. Strana zatím neví, jaké ztráty by změny znamenaly pro rozpočet. Ale jen zamýšlené snížení firemních daní by proti letošku znamenalo propad příjmů státu zhruba o 16 miliard korun.
Lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek je podle Hospodářských novin ke změnám zdrženlivý. Případné prosazení 19% daně pro firmy i pro fyzické osoby by v podstatě znamenalo návrat k rovné dani.
Téma zpracovává také Mladá fronta Dnes. Podle listu je už teď zřejmé, že při vyjednávání o úpravách reformy, které má předcházet jejímu definitivnímu schvalování v srpnu, bude ODS těžko přesvědčovat koaliční partnery. Podle nich musí být zřejmé, kde se ušetří, což ODS zatím neřekla.
U tzv. "reformního batůžku" ještě zůstaneme. Lidové noviny dávají prostor výhradám odborníků k novele zákona o sociálních službách, kterou chce prosadit vláda. Část odborníků po ministru práce a sociálních věcí Petru Nečasovi žádá, aby revokoval rozhodnutí předat celou oblast dotací poskytovatelům péče do pravomoci krajů.
Odpůrci změny se obávají, že kraje budou této výsady zneužívat a přednostně dotovat ta zařízení, která mají ve vlastní správě. Podle předsedy Národní rady zdravotně postižených Václava Krásy se tyto snahy objevily už letos, uvádějí Lidové noviny.
Česko už letos nestihne čerpat peníze z obřího balíku evropských dotací, píší Lidové noviny. Může za to zpoždění v jednáních s Evropskou komisí, které zavinila hlavně česká strana. Podle listu to znamená, že část ze 780 miliard korun, které k nám mají v následujících letech přijít, dorazí pozdě. Navíc hrozí, že o některé dotace přijdeme úplně.
Evropská komise v dopisu z minulého týdne Česko důrazně upozorňuje na vážné nedostatky. Naznačuje v něm, že pokud nezajistíme dostatek úředníků a jasná pravidla celého systému čerpání peněz, můžeme o část dotací přijít.
Z dopisu také vyplývá, že ministerstvo pro místní rozvoj podcenilo svoji novou roli. S předstihem se nepřipravilo na to, že má celý systém koordinovat. Resort Jiřího Čunka teprve nyní dokončil reorganizaci úřadu.
Rozsudek, který může znamenat zemětřesení při provádění restitucí, přijal Městský soud v Praze - píše Mladá fronta Dnes. Současným majitelům pražské společnosti na výrobu slavných patentek Koh-i-noor soud nařídil, aby vrátili polovinu pozemků pod firmou a vzácné obrazy zpět restituentům.
Odškodnění části rodiny bývalých majitelů tedy soud nechal na soukromých vlastnících, místo toho, aby jej provedl stát. Předmětem sporu je podle listu kromě budov nedaleko centra Prahy také slavné dílo Františka Kupky Slečna s patentkou a dalších 18 obrazů.
Majitelé Koh-i-nooru mohou podat proti rozsudku takzvané dovolání k Nejvyššímu soudu, což chtějí udělat. V krajním případě jsou připraveni žádat náhradu vzniklé škody po České republice, píše Mladá fronta Dnes. Deník připomíná, že soudní spory o vrácení majetku se táhnou 13 let. Začaly v době, kdy šla firma do privatizace. Soudy pětkrát restituci odmítly, teprve poslední rozhodnutí bylo opačné a navíc konečné.
Podle právníků generálního ředitele Koh-i-nooru Pavla Bohumínského popírá rozsudek ústavu, která chrání soukromé vlastnictví a také Benešovy dekrety. Na jejich základě byla totiž podle právníků továrna v roce 1945 znárodněna, a nemůže být tedy navrácena restituentům. Navíc - rodina byla už odškodněna v osmdesátých letech.
Energetická společnost ČEZ zažalovala před 14 dny u českobudějovického soudu rakouskou spolkovou zemi Horní Rakousy - a to kvůli její snaze zastavit provoz jaderné elektrárny Temelín, informují Lidové noviny. Čeští energetici jsou přesvědčeni, že vedení Horních Rakous neustálými a údajně neopodstatněnými žalobami na ČEZ poškozuje dobré jméno společnosti.
Firma proto žádá, aby český soud naopak nařídil Horním Rakousům, aby s podobnými žalobami přestaly. Kromě už podané zdržovací žaloby na zemi Horní Rakousy společnost ČEZ podle Lidových novin zvažuje stížnost k Evropské komisi kvůli tomu, že rakouské soudy se neřídí rozhodnutím Evropského soudního dvora.
Korupční kauza někdejšího šéfa kabinetu sociálnědemokratických premiérů Zdeňka Doležela - známá jako "pět na stole v českých" - zatím k soudu nepůjde. Podle informací deníku Právo ji včera pražský Městský soud vrátil k dalšímu došetření.
Státní zástupkyně podala na Doležela obžalobu z pokusu o podvod v březnu, v případě odsouzení by mu podle ní hrozilo až dvanáct let vězení. Teď se celým případem bude muset policie zabývat znovu. Právu to potvrdil dobře informovaný zdroj.
Doležel jakoukoli vinu odmítá, jeho obhájce Filip Princ proto včerejší rozhodnutí soudu o pokračování vyšetřování uvítal. Podle policie se Zdeněk Doležel pokusu o podvod dopustil tím, že si na jedné z předloňských srpnových schůzek s polským lobbistou Jackem Spyrou řekl o úplatek pět miliónů korun.
Chtěl ho prý za to, že doporučí a dostane "zpět do hry" o Unipetrol společnost Seta, za kterou Spyra lobboval. Vše ale natočila skrytou kamerou televize Nova, která tajné rozhovory obou mužů odvysílala, připomíná deník Právo.
Náměstek ministryně školství Dany Kuchtové Jaromír Soukup využil podle Hospodářských novin k propagaci úřadu mediální agenturu, jejímž je majitelem. Při nástupu do úřadu přitom sliboval, že kontakty v agentuře využívat nebude. List píše, že Soukup nechal do bezplatného deníku Metro přes svou agenturu Médea poslat text o tom, že se ministerstvo školství chová ekologicky a nakupuje kontejnery na tříděný odpad. Soukup tvrdí, že to byla normální tisková zpráva, která šla do všech deníků.
Agenturu Médea využil prý proto, že na ministerstvu nemají všechny mailové kontakty na vydavatelství typu Metro. Mluvčí ministerstva Michaela Tauschnerová to ale vyvrací s tím, že mají obsáhlou databázi mailových kontaktů na novináře. Médea podle ministerstva za tuto službu nedostala zaplaceno, ani nemá s úřadem na propagaci smlouvu. Ministryně Kuchtová celou věc považuje za detail, v žádném případě ne za korupci nebo střet zájmu. S náměstkem Soukupem si ale promluví, "aby se to neopakovalo", řekla Hospodářským novinám.
Další německý diskontní řetězec Aldi zřejmě připravuje expanzi do České republiky. Maloobchodní síť Aldi totiž podle deníku Právo nedávno založila v Česku dceřinou firmu Aldi Czechia. Oficiálně se řetězec k plánům v České republice zatím nevyjádřil.
Zatímco pro spotřebitele je to zajímavá zpráva, pro zemědělce může být příchod Aldi naplněním noční můry, píší Hospodářské noviny. List cituje prezidenta Agrární komory Jana Velebu: "Není to dobrá zpráva. Snažíme se už dlouho probudit politiky, aby aroganci řetězců trochu otupili. A diskonty jsou nejhorší v tlaku na nízké ceny, které zemědělce dusí." Na pátek dokonce komora chystá protestní akce před těmi řetězci, které podle ní dovážejí příliš potravin z ciziny.
O příchodu Aldi na český trh spekulují odborníci již dlouho. Diskontní řetězec je v současnosti aktivní v 16 evropských zemích, dále v Austrálii a ve Spojených státech. Právo připomíná, že v České republice v roce 2006 na jeden milión obyvatel připadlo 45 diskontních prodejen. Ze zemí střední Evropy byl tento ukazatel vyšší pouze v Maďarsku.
V Českých aeroliniích začal boj o platy pilotů, uvádějí Hospodářské noviny. Podle listu chtějí piloti v následujících třech letech zvýšit mzdy až o 15 procent ročně - tedy o stejnou částku, kterou jim zajišťuje dosavadní kolektivní smlouva. Vedení ČSA je ale ochotno přistoupit pouze na růst o inflaci nebo jen mírně vyšší.
Piloti doposud argumentovali tím, že nejsou ani na dvou třetinách platů kolegů z americké Delty, která je s Českými aeroliniemi v letecké alianci SkyTeam. Zatímco průměrný plat pilotů v Deltě je podle Hospodářských novin v přepočtu přes 300 000 korun, čeští piloti mají dnes v průměru na výplatní pásce necelých 180 000 Kč. Pokud se do konce roku piloti s vedením nedohodnou, mohou začít stávkovat. Tím už v minulosti několikrát hrozili.
