Hnutí STAN se rozpadlo vedení. Kdo opustil předsednictvo třetí nejmocnější strany sněmovny?
Rezignace a náhlé úmrtí. Hnutí Starostové a nezávislí (STAN), které je od podzimních voleb třetí nejpočetnější politickou stranou v Poslanecké sněmovně, je aktuálně téměř bez užšího politického vedení. Ze čtyř řadových místopředsedů už ve vedení hnutí zůstala pouze místopředsedkyně dolní komory Věra Kovářová. Server iROZHLAS.cz popisuje, co se s vedením hnutí stalo.
Vedení politického hnutí Starostové a nezávislí (STAN) doznalo od podzimních voleb do Poslanecké sněmovny velkých změn. Zatímco krátce po vyhlášení volebních výsledků přišla euforie, protože hnutí STAN dosáhlo na svůj historicky nejlepší výsledek, později začaly na povrch vyplouvat větší či menší kauzy, které postupně vedly k rezignaci členů předsednictva hnutí.
Kromě předsedy Víta Rakušana už zbývají pouze první místopředseda Jan Farský, který je aktuálně ve Spojených státech amerických, a řadová místopředsedkyně hnutí Věra Kovářová. Na posledním 11. sjezdu STAN v srpnu loňského roku ji do této funkce zvolilo 167 ze 186 delegátů.
Ta ostatně po volbách a vzniku vládní pětikoalice obsadila také post místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a doteď je jednou z posledních výrazných tváří starostů.
I kvůli rozpadu vedení hnutí STAN oznámil jeho předseda Vít Rakušan svolání mimořádného sjezdu, na kterém delegáti zvolí nové předsednictvo. Sjezd se měl původně konat až na podzim. Nově to bude už o prázdninách. Rakušan na něm plánuje funkci předsedy STAN obhajovat.
Co se stalo se zbylými členy šestičlenného předsednictva hnutí STAN? Server iROZHLAS.cz připravil stručný přehled.
Jan Farský
Součástí užšího předsednictva hnutí STAN je stále i první místopředseda Jan Farský, který byl po volbách zároveň i předsedou poslaneckého klubu Starostů a nezávislých.
Následně však vyšlo napovrch, že vedení hnutí STAN i Farský „podcenili informování veřejnosti“. Místopředseda totiž po úspěchu ve volbách oznámil, že Fulbrightova komise podpořila jeho projekt a on se tak vydává na půl roku na prestižní stipendium do Spojených států amerických. Nejprve chtěl cestu za oceán vykonat souběžně s prací poslance.
Farský se kvůli stáži v USA vzdá mandátu poslance. Večer ho k tomu vyzvalo i hnutí STAN
Číst článek
Po velké kritice z řad opozičních poslanců ho však předsednictvo hnutí vyzvalo k rezignaci na post poslance, Farský výzvu spolustraníků vyslyšel a vzdal se poslanecké lavice i pozice šéfa klubu STAN.
„Nechci komplikovat fungování vlády a našeho hnutí STAN. A tak vyslyším výzvu našeho předsednictva a složím mandát poslance. Chtěl bych se omluvit všem, které svým odstoupením zklamu, a poděkovat všem, kteří mě v mém rozhodnutí podporovali,“ napsal tehdy na svém twitteru.
V současné době se stále nachází na stipendiu v USA a svůj návrat plánuje na začátek září.
Stanislav Polčák
Europoslanec Stanislav Polčák byl členem nejužšího vedení hnutí STAN zvolen na posledním 11. sjezdu téměř 88 procenty hlasů všech přítomných delegátů. V širším patnáctičlenném předsednictvu STAN byl už v roce 2019. Ve vedení starostů se ale střídavě pohybuje už od roku 2009.
Z vedení hnutí odstoupil v březnu 2022, když se do médií dostaly informace o tom, že požadoval odměnu za prosazení zákona o odškodnění pro obce po výbuchu v muničních skladech ve Vrběticích na východě Moravy.
Politik zdůrazňoval, že mu obce odměnu ve výši 2,5 procenta z částky, kterou měly na odškodném obdržet, samy nabídly. A že jde o částku mnohem nižší, než umožňovaly v té době tarify. Přesto se ještě téhož dne své odměny vzdal. A odstoupil i z vedení předsednictva strany.
„Jsem si totiž vědom, že nepravdivá teze – provize za zákon – velmi poškozuje naše hnutí, jehož dobré jméno a práce mých kolegů mi vždycky ležela nejvíc na mysli,“ napsal tehdy ke své rezignaci.
Místo po něm zůstalo neobsazeno. Polčák pak toto pondělí zároveň i zcela pozastavil své členství v hnutí STAN. A to kvůli svým stykům s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v korupční kauze na pražském magistrátu a v dopravním podniku (akce Dozimetr).
Věslav Michalik
Starostové a nezávislí zvolili Věslava Michalika do předsednictva hnutí na konci srpna minulého roku. V něm působil až do své nečekané smrti v polovině června. Původně jaderný fyzik a následně investiční bankéř byl také dlouholetý komunální politik, dvacet let vedl jako starosta Dolní Břežany. Stál tak i u zrodu hnutí STAN, do nejvyšších pater politiky však vystoupal až minulý rok.
Místopředseda hnutí STAN Michalik náhle zemřel. Nenacházím slov, okomentoval smrt kolegy Rakušan
Číst článek
Po úspěchu v podzimních sněmovních volbách si pohrával i s myšlenkou, že by se stal ministrem průmyslu a obchodu. Cestu na ministerstvo mu ale zhatila podnikatelská kauza z dřívějších dob. Jeho rodina totiž měla od roku 2002 společnost na Kypru, přes kterou si jeho další firma údajně půjčila nejméně 4,6 milionu eur.
„Nevnímám tuto záležitost z pohledu byznysového jako něco negativního, vše probíhalo v souladu se zákonem, nedělo se tam nic nelegálního,“ hájil se tehdy.
Michalikova rodina vlastnila navíc podíl 96 procent ve fondu Valour, který ovládá tři solární elektrárny. Svůj třetinový podíl chtěl místopředseda hnutí vyřešit prodejem elektráren. Nakonec se však rozhodl se o ministerské křeslo neucházet. „Dospěl jsem k závěru, že je pro mě důležitější STAN. Vláda by neměla začínat s tím, že je přirovnávána k tomu, že je to stejné jako předtím,“ řekl Michalik.
Petr Gazdík
Místopředseda hnutí STAN a ministr Petr Gazdík byl součástí vedení hnutí od roku 2009. Před třemi roky ho vystřídal ve funkci předsedy Vít Rakušan a Gazdíka na sjezdech zvolili řadovým místopředsedou.
Že se této funkce vzdá, oznámil společně se svou rezignací na post ministra školství mládeže a tělovýchovy. Reagoval tak na obvinění ve zmiňované korupční kauze Dozimetr, ve které ale on sám jako policií obviněný nefiguruje.
Opustit ministerskou funkci a místo ve vedení hnutí STAN se rozhodl až po zveřejnění informací, které ho s obviněným podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem spojovaly. Policejní dokumenty dokládají, že spolu například komunikovali přes šifrované telefony, absolvovali schůzky nebo spolu se svými rodinami strávili i čtyřdenní dovolenou v Alpách. Té se účastnil i další obviněný v korupční kauze, podnikatel Pavel Kos.
„Necítím se vinen ani ve věcné, natož trestněprávní rovině, a znovu opakuji, že mé politické kroky ani rozhodování hnutí STAN nikdy neřídily paralelní struktury. Že se mě aktuální kriminální případ netýká, se plně prokáže při projednávání této kauzy u soudu, kde budou všechny její aspekty veřejně projednány,“ dodal při oznámení své rezignace Gazdík. V ministerské funkci skončí 30. června.
