Holínky českých olympioniků okouzlily svět, chválí je odborníci na reklamu
Modré holínky české olympijské výpravy okouzlily Londýn. Gumáky, které v Česku sklidily vlnu kritiky, lidé v britské metropoli skupují ve velkém. Nadšení jsou z holínek odborníci na reklamu. Jejich vtip a originalita podle nich přinesly Česku celosvětovou popularitu.
Oblečení olympioniků navrhly Daniela Flejšarová a Eva Janoušková ze studia E-Daniely. Nápad zařadit s ohledem na typické britské počasí i britský humor také obuv do deště považuje odborník na reklamu a člen prezidia České marketingové společnosti Jiří Mikeš za geniální.
„Pravděpodobně vyplývá z toho, že ty dámy znají anglickou povahu, anglickou mentalitu a to je přesně to, co to potřebovalo – paráda velká, všichni jdou a najednou tam jde úplně jiný stát, v holínkách a ještě s deštníkem. No to ti Angličané museli úplně sežrat,“ myslí si.
Hostem Ranního interview byl odborník na reklamu a člen prezidia České marketingové společnosti Jiří Mikeš
Holínky jsou podle něj pro Česko lepší reklamou než nákladné propagační spoty.
„Najednou si několik miliard lidí řeklo – tak tady je nějaká republika malá, která má vtip, která má nápad, která přišla s něčím překvapujícím. A já si myslím, že to vynahradí několik zlatých medailí,“ dodává.
Samy výtvarnice prý byly překvapeny pozorností, která se na holínky upřela. Podobně úspěšná kampaň se totiž podle Mikeše nedá předem naplánovat, základem ale musí být překvapující myšlenka.
Upozorňuje, že v Česku se sice rodí řada zajímavých nápadů, lidé v rozhodujících postech se ovšem většinou nakonec zaleknou a k realizaci nedojde. Často je prý také před nápadem upřednostňována nízká cena. Mikeš proto oceňuje, že olympijský výbor netradiční obutí výpravy odsouhlasil.
Modré gumáky jsou k dostání pouze v Londýně v Českém olympijském domě. Z holínek i celého slavnostního úboru olympioniků ovšem nejsou nadšeni všichni, podle některých Čechů se dokonce jednalo o ostudu.
„Určitá část Čechů nejsou asi lidi, kteří jsou světaznalí. Je to pořád taková ta středočeská kotlina. A najednou my jdeme na největší světovou show, která je jednou za čtyři roky, a tam se prezentujeme a všichni jsou z toho vedle, všichni jsou z toho paf. Já si myslím, že to pramení i z toho, že my závidíme, když má někdo úspěch,“ soudí Mikeš.
