Kdo bude Dukův nástupce? Výběr probíhá tajně, za vyzrazení hrozí tresty

Na konci dubna 2018 dosáhne kardinál Dominik Duka takzvaného kanonického věku, kdy se musí každý biskup vzdát svého úřadu. Kdo ale pražského arcibiskupa a primase českého ve funkci nahradí? Podle odborníků by to mohl být některý z biskupů nebo nějaký významný hodnostář.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kardinál Dominik Duka

Kardinál Dominik Duka | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Každý biskup nebo arcibiskup se po dovršení 75 let, tedy takzvaného kanonického věku, musí podle kanonického práva vzdát svého úřadu. „Rezignační dopis je povinen každý biskup napsat po uplynutí 75 let. Ten se dává papeži," vysvětlil sám kardinál Duka pro iROZHLAS.cz.

Tohoto věku dosáhne 26. dubna 2018, ale ve funkci neskončí. „Vím, že trvá, než se najde zástupce. Takže vím, že oslavím 100 let Československé republiky," nastínil, že ve funkci bude ještě 28. října 2018.

Zeman lže, kardinál nikdy nesliboval konec restitucí v roce 1991, ohradilo se arcibiskupství

Číst článek

Navíc ho může papež požádat, aby setrval ve funkci delší dobu, což se ostatně stalo i předchozímu arcibiskupovi Miloslavu Vlkovi, který zemřel 18. března 2017. Jeho rezignaci v roce 2007 nepřijal papež Benedikt XVI. a požádal ho, aby zůstal v úřadu ještě dva roky. Nakonec ho v úřadu vystřídal až v roce 2010 Dominik Duka.

Ten zatím neví, jestli ho papež František požádá o něco podobného. „Nemám představu, jak bude reagovat. Ani nebudu usilovat o to, aby mi prodloužil úřad," vysvětlil.

Kdo ho na arcibiskupském stolci nahradí, nechce kardinál ani tipovat. „Toto skutečně nechávám na rozhodnutí z vyšších míst. Není to totiž jen rozhodnutí papeže. Takže to nechávám Duchu svatému a lidskému úsudku."

Dukův odhad by navíc mohl kandidátovi uškodit. „Ptal jsem se zkušených, co bude, až skončím. Jestli mám někoho doporučit. Všichni mi řekli, 'to nedělej. To je, jako bys řekl, nevolte ho'," tvrdí.

Jeden z biskupů

Výběr nového arcibiskupa není jednoduchý.

„Papežský nuncius se ptá v diecézi biskupů a některých kněží i laiků na jejich návrhy, případně na názory na navržené kandidáty. To probíhá pod pečetí naprostého tajemství, za jehož porušení hrozí církevní tresty. Pak posílá na kongregaci pro biskupy ve Vatikánu tři jména, z nichž prefekt kongregace po důkladném prověřování předloží papeži návrh, který papež může podepsat nebo změnit. Pak je zvolený kandidát – opět ve vší tajnosti – dotázán nunciem, zda volbu přijímá, a je mu řečeno, kdy bude zveřejněna," vysvětlil katolický kněz a teolog Tomáš Halík.

Podle něj se na místo arcibiskupa-metropolity nejčastěji vybírá některý z diecézních biskupů. „Plzeňský biskup Tomáš Holub je všeobecně považován za nejpravděpodobnějšího kandidáta. Za jediného ze současných diecézních biskupů, který by byl schopen tento úřad dobře zastávat," myslí si.

Rakev neslo k hrobce arcibiskupů v zadní části katedrály sv. Víta osm lidí, mimo jiné biskup Tomáš Holub, biskup Vlastimil Kročil a Jan Kotas, bývalý sekretář kardinála

I podle Jaroslava Šebka, odborníka na církev a církevní dějiny, bude nejpravděpodobnější volbou některý z diecézních biskupů.

Šanci podle něj mají českobudějovický Vlastimil Kročil, litoměřický Jan Baxant, který je stejně jako Kročil spíše konzervativní, a již zmíněný Holub. „Ten je na rozdíl od svých kolegů spíše otevřený. Což by mu mohlo pomoci, protože papež je také otevřený," myslí si Šebek.

O Janu Baxantovi se jako o novém arcibiskupovi uvažovalo už v roce 2010, kdy byl ale nakonec vybrán Dominik Duka.

Baxantovi by ale podle Šebka mohla uškodit kauza Róberta Bezáka, kterého - na základě biskupovy zprávy - uvolnil papež z úřadu trnavského arcibiskupa. Toto rozhodnutí vyvolalo vlnu nevole. Baxantovi navíc bude příští rok 70 let, takže by mohl v úřadu působit pouze pět let.

Kročilovi bude příští rok 57 let a Holubovi 51. Podle Šebka tak všichni patří mezi mladší generaci duchovních, kteří se „neetablovali ještě v době komunismu".

Někdo jiný než biskup

Arcibiskupem podle Halíka ale nemusí být někdo, kdo má biskupské svěcení. „Pokud je vybrán někdo, kdo ještě není biskupem, padne volba obvykle na nositele nějakého významného úřadu v diecézi," vysvětluje.

Tím je podle něj generální vikář, kterým je v současnosti Zdenek Wasserbauer, generální sekretář Biskupské konference, kterým je Stanislav Přibyl, nebo rektor semináře. Tento úřad řídí Jan Kotas. „V současné době jsou všechny tři tyto úřady v Praze zastávány velmi kvalitními kněžími. Ale za pontifikátu papeže Františka mohou vždy přijít velká překvapení," vysvětluje Halík.

Podle Šebka je taková možnost ale spíše nepravděpodobná. „Zdenka Wasserbauera podporoval zesnulý kardinál Vlk. Mluvil o něm ale jako o dobré volbě pro úřad biskupa. Pokud by byl pomocným biskupem, mohl by se z něj později snadno stát arcibiskup," myslí si Šebek.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme