‚Přístroje klimatizaci mají, lidé ne.‘ Nemocnice kvůli horku odkládají operace, pacienty ochlazují větráky
Současná vlna veder komplikuje i provoz v nemocnicích. Řada z nich musí třeba odkládat plánované operace. Rány se totiž v horku velmi těžko hojí. Navíc pro pacienty, kteří už v nemocnicích leží, je pobyt často nepříjemný. Ne všechna oddělení jsou vybavená klimatizací a zabránit horku na pokojích se tak skoro nedá.
„Na pokojích jsou velké větráky. Chodíme se každou chvíli sprchovat, takže to člověka zchladí. Ale vedra jsou…“ popisuje pro Radiožurnál pacientka Ilona. Je na oddělení, kde není klimatizace. Příjemnější prostředí tady zajišťují hlavně větráky.
„Pacienti mají zatažené žaluzie, pokud jsou schopni, tak se jdou osprchovat vlažnou vodou. Je dodržován pitný režim. Fasujeme pro ně vody, dokonce sirupy,“ říká zdravotní sestra z Nemocnice Na Bulovce Daniela Seifertová.
Jak zvládají současnou vlnu veder nemocnice a pacienti, kteří v nich leží? Ne všude je totiž k dispozici klimatizace, a na pokojích je pak horko. Téma Janetty Roubkové
Podobné je to třeba i ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Ani tam standardní pokoje nejsou klimatizované.
„Pokud se bavíme o orientaci oken na jih a jihozápad, tam to příjemné není. Snažíme se s tím bojovat. To znamená, že všechny pokoje vybavíme větráky, že se snažíme přijmout taková opatření, například větrat víc v noci, ne přes den, používat stínidla a podobně. Ale to jsou jen takové drobnosti a pravda je, že pro pacienty to moc příjemné není,“ uvádí mluvčí Všeobecné fakultní nemocnici v Praze Filip Brož.
Staré budovy a „ležáky“ na posledním místě
Problémem českých nemocnic jsou hlavně staré budovy v horším stavu. „Pokud jsou to staré objekty, tak tam někdy ani klimatizaci nelze zavést anebo je jen v místnostech, kde jsou operační sály, potom JIPky. Laboratorní a ostatní přístroje samozřejmě vyžadují klimatizaci. Takže vlastně přístroje klimatizaci mají a lidé ne,“ říká předsedkyně Asociace nemocnic Jaroslava Kunová.
Právě operační sály a jednotky intenzivní péče jsou na prvním místě, když nemocnice rozhodují o investici do klimatizace. „Až na konci bývají oddělení takzvaných ležáků, LDN nebo některé dlouhodobé interny. Takže tam je to problém a těžko se to dá řešit, protože není možnost to zajistit, ať už technicky nebo finančně,“ vysvětluje Kunová.
Šortkové týdny v bankách. Firmy v horku umožňují nosit neformální oblečení i pracovat z domova
Číst článek
Jenže právě tato oddělení jsou z pohledu pacientů nejvíc problematická, protože tam často stráví i několik měsíců. „Krátkodobé pobyty se dají po dvou třech dnech překonat, ale když jste tam měsíc dva nebo po autonehodách… Tam by se to mělo na to zaměřit,“ upozorňuje prezident Svazu pacientů Luboš Olejár.
V létě také nemocnice běžně kvůli vysokým teplotám odkládají plánované operace, letos se ale termíny protahují. Vedro už trvá příliš dlouho a v dalších měsících to může i narušit chod nemocnic.
„Může se termín třeba odložit o měsíc, ale pokud už máme čtyři měsíce takové vedro, je to obtížné příliš odkládat. Samozřejmě jde o vytíženost nemocnice, jestli operace pak doženou někdy od září do prosince, anebo se to celé bude muset posunout, a pak i výkonnost nemocnice klesá,“ přidává Kunová.
Situace se do konce prázdnin pravděpodobně nezlepší. Horké počasí má podle meteorologů vydržet celý srpen.
