Teploty se drží vysoko a trápí i zvířata. ‚Velká města by se rychle měla přizpůsobovat,‘ říká urbanistka

Teploty se drží kolem třicítky a nezdá se, že by v příštích dnech měly klesnout. Na venkově mají lidé možnost zchladit se v rybníku, v řece nebo zajít alespoň do stinného lesa. Ve městech ale z asfaltu sálá teplo i dlouho do noci, parky usychají a ulice jsou vyprahlé. Nedostatek vody trápí rostliny i zvířata.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vedro ve městě (ilustrační foto).

Vedro ve městě (ilustrační foto). | Zdroj: Profimedia

„Napustili jsme vodu a jdeme ji dát do pítek pro ptáčky.“ Jedenáctiletá Apolena se svým bratrem Marianem jdou pražským parkem Parukářka a nesou v ruce lahve s vodou. Tu nalévají do keramických misek zavěšených na stromech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Teploty se drží vysoko. Hlavně velká města by se rychle měla přizpůsobovat, tvrdí odborníci. Příspěvek Lucie Kocurové

„Ani člověk přece si nemůže říct, že nebude pít vodu. Nebo že když mi nikdo nedá napít, tak umřu, a ten ptáček to má asi podobně,“ vysvětluje Apolena, proč se vydává k pítkům i v horkém odpoledni.

Pítka vytvořily děti z keramického kurzu v centru Nová Trojka. Jejich vedoucí Patricie Weinrichová se inspirovala na sociálních sítích. „Udělali jsme pět pítek, která jsme pak s dětmi z příměstských táborů instalovali,“ vysvětluje Radiožurnálu Weinrichová.

Kde se má napít ježek?

Děti z Nové Trojky chtějí ve výrobě pítek pokračovat a pomáhat tak i dalším zvířatům. Podle Petra Stýbla z českého svazu ochránců přírody mají i podobná malá opatření smysl.

„Teplo je problém, v Praze extrémní, protože zvířata nemají vodu. Kde se takový ježek může napít na sídlišti? Kde se může napít v městském parku? Spousta parků je úplně bez vody nebo je ta voda někde v kašnách, a tam se ježek nedostane. A jsou i další zvířata, nejen ježci,“ říká Petr Stýbl.

Petr Stýbl říká, že ke zlepšení situace zvířat žijících volně ve městech může přispět prakticky každý.

„Může vzít misku, obyčejnou, ne moc hlubokou, naplnit ji vodou a dát ji kamkoliv. Na okenní římsu, na střechu a úplně nejlepší, když ji dá na zem. Na každou zahradu patří alespoň malinké jezírko, a ta zvířata se naučí.“

Úbytek zeleně je rychle znát

Právě na rozšiřování vodních ploch a vysazování stromů se chce do budoucna soustředit i hlavní město Praha, říká Jana Plamínková ze STAN, zastupitelka na pražském magistrátu.

Meteorologové varují před tropickým počasím. Zvyšuje se i riziko požárů

Číst článek

„Dlouhodobé řešení je dostat do centra víc zeleně. Ono je to někdy obtížné, protože tu jsou sítě a kvůli těm sítím se někdy stromy nevejdou všude, kam bychom chtěli,“ říká. Podle Plamínkové je třeba také chránit drobné zelené plochy ve městech a zástavbu zahušťovat s citem.

„Musíme si uvědomit, že když zastavíme každý parčík, každou plošku zelenou, tak se ta tepelná nepohoda v tom městě ještě zhorší.“

Jak říká urbanistka Vladimíra Šilhánková, častým problémem jsou rekonstrukce veřejných prostor, kdy zmizí trávníky a přibývá například dlažba. „Projektanti chtějí předvést co nejkrásnější náměstí, co nejkrásnější zádlažbu, co nejkrásnější vzor, bez ohledu na to, co ten jejich návrh vyvolá. Je tam ten primární vizuální efekt, bude to krásné a to bude stačit.“

Řešením přitom podle Šilhánkové nejsou pouze velké parky na okrajích měst. „Do práce, po ulici, přes náměstí musí chodit každodenně a i tyhle prostory by měly v tom mikroklimatu splňovat požadavky na to, abychom se v nich dobře cítili, a tady si myslím, že nás zatím pata hodně tlačí.“

Nové stromy, trávníky a další zeleň ve městech ale potřebuje především dostatečně zalít. A podle meteorologů se zatím ochlazení ani déšť nedají očekávat.

Lucie Kocurová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme