Sociolog: Všichni horníci se nemohou přeučit na IT specialisty. Je třeba podporovat nový průmysl a služby
Prezident Petr Pavel přijel na návštěvu Moravskoslezského kraje. Ve středu sfáral do dolu Darkov. Podle sociologa Daniela Prokopa ze společnosti PAQ Research se ale na návštěvu hlavy státu za půl roku zapomene. Zásadní jsou nicméně změny, které regionu pomůžou, řekl v pravidelném rozhovoru pro Radiožurnál. Co by podle něj kraji v severovýchodní části Česka pomohlo?
Když je Petr Pavel s manželkou znovu na Ostravsku – poprvé tam byl, ještě když nebyl ve funkci – může to mít vliv na tamní obyvatele, že se třeba nebudou cítit tak přezírání, pokud se tak cítí?
Možná ano. Na druhou stranu zásadní jsou změny, které pomůžou regionu. Na tuto návštěvu za půl roku zapomenou. Pomůžou jim ale všechna opatření ve změně daní, rozpočtové určení daní, vzdělávání, oddlužení, rekonstrukce průmyslu. Je dobré, aby to prezident načerpal a potom vyžadoval od vlády, ať se problémy zabývá.
Manželka prezidenta republiky dostala knihy Šikmý kostel od Karin Lednické, které vyprávějí příběhy několika generací hornických rodin. Je to velmi sugestivně popsaná realita. Z toho vyprávění čiší smutek, prázdnota, zoufalství, ale i vnitřní síla se s tím osudem poprat. Jak se konec hornictví a těžkého průmyslu podepsal na duši Ostravska?
To by asi řekl někdo místní. Nechtěl bych si hrát na vykladatele té duše. Je vidět, že konec hornictví vytváří takové vakuum, kde jsou zaprvé potřeba nové typy průmyslu. Třeba Němci v těchto regionech hodně investují do zelených typů průmyslu, jako jsou výroba autobaterií, recyklace a podobně.
Je iluzorní si představovat, že se horníci všichni přeučí na IT specialisty. Jsou takové případy, ale jsou jich jednotky. Je potřeba podporovat nové typy průmyslu, které podporují přechod k zelenější ekonomice v Česku.
A zadruhé je potřeba podporovat rozvoj služeb, protože v těchto regionech jsou obecně velmi slabé služby. Nemyslím jen ty veřejné, ale i komerční. Kvůli tomu odchází střední třída, která chce v regionu kvalitní služby. A to se potom podepisuje na duši regionu, protože tam zůstává méně aspirující část obyvatel. Aspirující střední třída odejde do větších prosperujících měst.
Aby segment služeb vzkvétal, tak tam musí být také nějaká kupní síla, musí na to mít lidi peníze. Jenže tam je takový začarovaný kruh, který se točí kolem exekucí, chudoby, bydlení. A nejde z toho odejít.
Jde z toho odejít, když se vláda a regionální politici zaměří na všechny články řetězce, který jste zmiňoval. A musí jich přeseknout víc najednou.
Třeba v Karviné je devět procent lidí v neřešitelných exekucích. To samozřejmě ovlivňuje kupní sílu, ovlivňuje to zaměstnavatele, protože část lidí musíte zaměstnávat načerno. V Ostravě je to jenom o trošku lepší. Je tam hodně předlužených lidí, což ovlivňuje lokální ekonomiku.
S helmou v důlním vozíčku. Prezident Pavel sfáral v Moravskoslezském kraji do dolu Darkov
Číst článek
Zároveň český daňový mix pořád bere hodně lidem, kteří mají třeba 25 tisíc. A takováto nízko placená zaměstnanecká práce je v těchto regionech výrazně častější než v Praze. A potom na to navazují problémy ve vzdělávání, které tento problém replikují napříč generacemi.
Takže je nutné se zaměřit na oddlužení, daňový mix, vzdělávání. Ale podle mě možná i na rozpočtové určení daní, což jsou peníze, které dostávají obce od státu, ale které nezohledňuje sociální znevýhodnění obce.
Neplatí to, že by obce, které jsou sociálně znevýhodněné nebo je tam nějaká nouze o transformaci regionu, dostávaly více peněz, aby to investovaly do vzdělávání, do nové infrastruktury a podobně. A my to potom hradíme fondy. Ale myslím si, že by toto mělo být více zabudované v systému regionálního přerozdělování daní jako takového.
Pak je ještě jedno téma, o kterém často mluví statistici, a to, že území města Ostravy je specifické počtem sociálně vyloučených lokalit a značným počtem ubytoven. Jak by pomohla změna zákona o bydlení nebo sociální bydlení?
Sociální bydlení pomůže zejména v tom, že v Moravskoslezském kraji je hodně obcí, které jsou relativně bohaté. Ten kraj není celkově stejně chudý. Opavsko, Třinecko, Hlučínsko – tam jsou sociální problémy výrazně nižší. Ale samozřejmě jsou tam také problémové lokality, chudé rodiny a podobně.
Inflace bere Čechům úspory. V listopadu 2021 mohli ušetřit tři tisíce měsíčně, teď jsou 900 korun v minusu
Číst článek
A když chudé rodiny z bohatších částí kraje vypadnou z nájemního bydlení, tak jelikož v Česku moc neexistuje sociální bydlení a neexistují systémy na podporu, že by jim stát splatil nájemní kauci do dalšího nájemního bydlení, tak oni se často stěhují do míst, kde je nabídka ubytoven, kde jsou levné nájmy a kde navíc v Česku dostanou relativně dobrou podporu, třeba příspěvek na bydlení, vůči tomu, kolik tam reálně stojí nájmy. Protože příspěvek na bydlení nedostatečně reflektuje výši nájmů.
Takže absence sociálního bydlení a zároveň nastavení dávek, které dává relativně velkou podporu v chudších velkých městech, vede ke gravitaci chudší populace do velkých chudších měst, pokud ztratí bydlení. Na to hodně doplatila velká města na severozápadě, pravděpodobně Ostrava a podobně.
Celý rozhovor se sociologem Danielem Prokopem si můžete poslechnout v audiozáznamu výše.
